Malík o neuchycení mladých českých beků v NHL: Zahraniční hráč vždy musí přehrát domácí
V 21 letech začal bývalý obránce Marek Malík (49) pravidelně naskakovat v NHL. Dokázal, o čem jeho aktuální čeští následovníci povětšinou jen marně sní. „Byli jsme na tom stejně jako kluci teď. Zahraniční hráč musí vždy přehrát toho domácího,“ přemítá hlavní kouč třineckých dorostenců a rozebírá důvody, proč se nastupující generaci beků zatím tolik nedaří.
Co stojí za tím, že vcelku vysoko draftovaní čeští beci se dosud nedokázali výrazněji uchytit na úrovni NHL?
„Těžké takhle říct. Určitě je to trendem hokeje, který je založený na fantastickém bruslení. Viděl jste Floridu, která prakticky nemá menšího obránce. I ti jsou samozřejmě platní, ale jde taky o systém, v jakém mužstvo hraje. Kde vás konkrétně draftují, jakou vám dají pozici, jestli je mužstvo v přestavbě, anebo jde čistě na Stanley Cup. To pak moc prostoru na zapracovávání není. Proč se jednotliví kluci neuchytili, nemůžu říct, protože s nimi v organizaci nejsem.“
Ale názor na situaci určitě máte.
„Nějaký důvod bude. Buď klukům něco chybí, nebo nevyčnívají a nepřehrávají hráče, kteří jim pozici berou. Nemůžu říct konkrétně. Možná jde o to přijmout identitu, kterou po vás v klubu vyžadují. Jestli jdete jinou cestou, často se to nesetká s pochopením.“
Můžete to rozvést?
„Je pravdou, že se musíte svou hrou dostat do konkrétní identity týmu. Takže buď potřebujete někdy svou identitu změnit, anebo si můžete hledat jiné mužstvo.“
Vaše generace se přesto zvládala prosadit. Taky jste nic neměli zadarmo, co?
„Byli jsme na tom stejně jako kluci teď. Zahraniční hráč musí vždy přehrát toho domácího, proč by jinak byl důvod vás na led dávat? Platí to všude ve světě, a hlavně v Americe, jelikož liga je opravdu z jiné galaxie. Není to pro každého. Jde o typ člověka i hráče.“
Draftem opravdu nic nekončí
Nepřeceňujeme trochu v tomto kontextu důležitost draftu?
„Já bych ho určitě nepodceňoval. Je skvělá věc, když se na něj hráč z Česka dostane, známka dobré práce. V této době musí rodiče i trenéři dávat dětem velké základy v organizacích, kde rostou. A dostat se na draft? Není tam každý. Vidíte, kolik kluků každým rokem draftovaných není. Je to pořád skvělá vizitka, chceme mít hráče na draftu.“
Jen je zkrátka potřeba očekávanou kvalitu potvrdit.
„Draftem opravdu nic nekončí, naopak začíná. Každý startuje od nuly.“
Aby v draftu vystoupal co nejvýš váš bývalý svěřenec Radim Mrtka, zvolil americkou cestu. Jak to vnímáte?
„Obracíme se k časté otázce, jestli odcházet do zámořské juniorky, zůstat, nebo ne. Myslím si, že Radim by vedle třineckých person neskutečně rostl. Taky by svou hrou hrozně pomohl. Ale stalo se. Dopadlo to nakonec dobře jak pro áčko, tak pro Radima, který se okamžitě v americké juniorce uchytil.“
Souhlasíte, že zahraničí dává smysl, když si mladý hokejista vybere cestu vyššího vytížení?
„Hrát pár minut pro kluky takového ražení není dobré, ať hrajete v juniorce, nebo mezi muži. Kluci, kteří mají potenciál, se musí vyhrát a musí donutit trenéry, aby je na led strkali. Zadarmo vám nikde nikdo nic nedá. I v juniorce si to musíte uhrát. Možná dostanete šanci, ale pak je to čistě na vás.“
