Co to má být? Jaký je skutečný záměr? Mnoho otázek, na které odpoví až následující měsíce či roky. Zatím je jasná jediná odpověď, kterou včera zveřejnil švýcarský portál 24hours. Klub tamní elitní hokejové soutěže koupili český miliardář Zdeněk Bakala a ruský podnikatel s americkým pasem Gregory Finger, chcete-li Grigorij Mojsejevič Finger. Mezi několika menšinovými akcionáři má figurovat i Petr Svoboda, střelec zlatého gólu z olympijského Nagana.
Česká stopa je nezpochybnitelná a jasná. O záměrech Zdeňka Bakaly pořídit hokejový klub z Lausanne se spekulovalo už v zimě, nevědělo se ovšem, s kým a proč přesně. První otázka se zdá být z velké části zodpovězena. „Máme nové akcionáře a jsme velmi spokojeni," oznámil pro 24hours Patrick de Preux, předseda představenstva celku, jenž historicky patří k průměrným týmům švýcarské NLA.
Přijde nyní mohutný progres? Potvrzení, že u toho bude Petr Svoboda, není extra překvapivé. Méně očekávaný je fakt, že také on náleží v nové vlastnické skupině mezi akcionáře. Majetnická struktura má být odtajněna v průběhu příštího týdne na tiskové konferenci, o níž se zmínil šéf klubu De Preux. Podrobnosti odmítl dodat.
Někdejší vynikající obránce, jenž svojí trefou rozhodl slavné naganské finále olympiády před 22 roky a zapsal se tím mezi české sportovní ikony, je blízkým přítelem Bakalovy rodiny. Čtyřiapadesátiletý Svoboda i po ukončení hráčské kariéry zůstal v branži, zapsal se jako hráčský zástupce řady výrazných českých hokejistů, v posledních letech se rovněž dostal k zastupování ruských hráčů.
Za jeho největší majstrštyk se považuje osmiletý kontrakt pro Jakuba Voráčka na 66 milionů dolarů, z nějž mu ještě po tři roky poputují provize. Skvělou práci v minulosti odvedl i při tvorbě kontraktů pro Romana Hamrlíka , Pavla Kubiny či Roberta Langa, mezi jeho klienty patřil Jiří Hudler . A návrat Jaromíra Jágra do NHL z Omsku před sedmi roky, to byla také Svobodova akce.
KDO JSOU NOVÍ MAJITELÉ HC LAUSANNE
| ZDENĚK BAKALA (59) • podnikatel a investor • majetkem 18 miliard korun jeden z nejbohatších Čechů • věnuje se nebo věnoval řadě obchodních činností, od těžebního průmyslu přes bytové hospodářství a média po energetiku • od roku 2008 vlastní většinový podíl vydavatelské firmy Economia • figuruje v řadě kauz a policie ho podezřívá ze spáchání několika trestných činů: porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití informací a postavení v obchodním styku a způsobení úpadku • s rodinou žije v Ženevě, za manželku má bývalou miss Michaelu Maláčovou |
| GREGORY M. FINGER (54) • podnikatel a investor, má ruské a americké občanství • vystudoval Moskevský institut chemického inženýrství (1988) se specializací na automatizované řídicí systémy • byl prezidentem a spoluzakladatelem Digital Sky Technology, podílel se na mnoha významných investicích do předních rus kých internetových společností • v letech 1992 až 2005 byl vedoucím moskevské kanceláře New Century Holdings, největšího západního finančního investora na rusky mluvících a východoevropských trzích. Pracoval zde svíce než 15 investičními fondy, jeho poslední fond měl ve správě aktiva ve výši 3 miliardy dolarů. |
Deník Sport vlastní potvrzené informace o tom, že Svoboda se velmi aktivně podílel na dění v klubu z Lausanne už během února,kdy z pozice zástupce předpokládaných nových majitelů odvolával od týmu finského kouče Villeho Peltonena a dosazoval svého dobrého známého Craiga MacTavishe, mj. legendu edmontonských Oilers, bývalého kouče a GM kanadského týmu. Na jaře byl odvolán i sportovní ředitel Jan Alston a právě tuto funkci by mohl Svoboda nově zastávat. K ruce by mohl mít i svého bratra Karla, jenž v Montrealu vede známou hokejovou akademii. Druhý Svoboda by se mohl stát jedním z nových asistentů kouče MacTavishe.
Vše už mohlo být dávno jasné, kdyby doladování byznysu neučinil přítrž útok koronavirové pandemie. „Celé se to zastavilo a změna majitele protáhla," potvrdil Pavel Maršoun, Svobodův dlouholetý kolega. Švýcarská NLA uzavřela hokejové arény, zrušila sezonu a tím pádem se vlekl i byznys s nástupem Bakaly, Fingera a spol.
Hokejové Lausanne není typické hokejové město jako například Bern, Davos nebo Curych či Zug, vitrínu úspěchů nemá okázalou, spíš skromnou. Pravdou ovšem je, že v posledních letech se klub zvedal, loni dosáhl na premiérové semifinále v NLA, své zápasy hraje v nové moderní aréně, kde se měl v těchto dnech odehrávat světový šampionát.
A podle Klause Zaugga, v zemi helvetského kříže velmi známého hokejového novináře, v Lausanne poslední dobou utěšeně stoupaly i částky na výdaje posil. „Žádný jiný klub za poslední tři roky nevynaložil tolik prostředků na hráče jako Lausanne. Po Montreal Canadiens jde o nejdražší tým v historii frankofonního hokeje," vtipkoval Zaugg.
Posléze ovšem vylezly na povrch ekonomické starosti klubu, spekulovalo se o manku v přepočtu několika desítek milionů korun, které nyní mají hradit noví majitelé v čele s Bakalou, dlouholetýmobcanem Ženevy.
Zná dokonale švýcarské hokejové prostředí, kde strávil nejlepší roky kariéry. JOSEF MARHA prožil v Davosu dvanáct sezon, ale tuctové rozhodně nebyly. Tuší, co české Lausanne může přinést. „Švýcaři to berou jako velký otazník,“ říká někdejší reprezentační útočník.
Marha: Švýcary zajímá, co umíte, ne odkud jste
Pět ligových titulů, k tomu pár Spengler Cupů mluví jasnou řečí. Josef Marha patří dodnes v Davosu k oblíbeným osobnostem, dveře má všude otevřené. O takové pozice u švýcarské veřejnosti budou Bakala, Finger a Svoboda tvrdě bojovat. „Nasypat hromadu peněz do klubu a vyhrát jeden titul není zas tak obtížné, ale zopakovat to párkrát po sobě, udržet se dvacet let nahoře ve špičce, to už je jiná," líčí 43letý Marha.
Co si myslíte o vstupu českého kapitálu do klubu švýcarské ligy?
„Pro švýcarský hokej je to poměrně velká událost, z druhé strany jsou Švýcaři takoví,že příliš neřeší, kdo má jakou národnost. Spíš je zajímají skutky,a jací ti lidé jsou. Z toho, co vím a co jsem si přečetl, tak vnímám velký otazník, co se bude dít dál, s čím dotyční pánové přijdou, kdo co bude mít na starost. Ve švýcarském hokeji jsou etablovaní a dobře fungují zástupci všech velmocí, pracují tu Švédové, Finové, o Kanaďanech ani nemluvím. Sám jsem zvědavý, co z toho vznikne."
Nejsou Švýcaři překvapeni, že si Češi mohou dovolit nakupovat jejich kluby?
„Jsou zvyklí, v zemi žije spousta národností, je to malá země, v níž platí tři oficiální jazyky. Němčina, francouzština a italština. Jak říkám, svoji pozornost nesměřují k tomu, odkud kdo pochází, ale co dokáže, jak se chová. Samozřejmě že se od nových vlastníků očekává, že si povedou dobře a vše bude průhledné. Osobně mám za to, že hokejovým manažerem musí být Švýcar. V hokejové branži je úředním jazykem němčina, to je tam tradice. Přitom každý Švýcar umí minimálně dva jazyky ze tří, leckdo ovládá všechny. Ale němčina je v hokeji prvním jazykem, proto jsem hodně zvědavý, kdo bude v Lausanne zastávat post generálního manažera."
Dovedl byste si v této roli představit Petra Svobodu?
„Neměl by to snadné, ale v hokeji jméno má. Pochopil jsem, že kouč MacTavish je jeho kůň, zřejmě budou chtít vystupovat jako silná dvojka. Takhle by to mohlo fungovat. U nás to chodí jinak, jsme hodně uzavření. Když k nám přišel Uwe Krupp, český hokej byl na nohou, Uwe byl vnímán jako velká exotika. Ale pozor, když na to přijde, Švýcaři se nemažou s vyhazováním. S nikým se moc nemazlí."
Jaká je obvyklá vlastnická skladba klubů ve švýcarské lize?
„Málokde najdete jednoho majitele a řadu týmů vlastní města, například Davos. Ale s tím, že klub měl třeba arénu k využívání zdarma, jinak si sponzory musel shánět sám. Jenže Davos je specifický případ, tam hodně peněz přináší Spengler Cup. Ve Švýcarsku to celkově nebude o moc jiné než u nás."
Lausanne je na vzestupu, hraje v nové aréně, ale prosákly i dluhy. Jaké má klub renomé na veřejnosti a v zákulisí?
„Novou halou si jistě polepší, ale... Když Lausanne v roce 2002 postupovalo do nejvyšší soutěže, hráli na stařičkém zimáku. Pořád to není tradiční hokejové město, kam patří Davos, Bern, Curych, Lugano nebo Kloten. Loni hráli poprvé semifinále ligy. Jak se říká, bez minulosti nemáte budoucnost. Tu historii si musíte vybudovat, odpracovat. Když to řeknu blbě, ale otevřeně, nasypat hromadu peněz do klubu a vyhrát jeden titul není zas tak obtížné, ale zopakovat to párkrát po sobě,udržet se dvacet let nahoře ve špičce, to už je jiná. A tenhle pohled Švýcaři dost často zmiňují. Zkrátka věří artiklu, který je stálý a má svoji hodnotu."
