Nejlepší střelec Memoriálu Jeník: Vážíme si, že jsme došli až do finále
Jeho jméno zní poněkud pohádkově, pohádkové však byly i jeho výkony na Memoriálu Ivana Hlinky, kde v pěti utkáních nastřílel šest branek a krom stříbrné medaile si po zásluze odnesl i pomyslnou korunu pro krále střelců. Útočník Liberece Jan Jeník si však více váží týmového úspěchu. „Hodně mi pomohli kluci. Ke mně se jen odrážely puky,“ hlásí skromně.
Přes 3000 diváků hnalo v Břeclavi české mladíky za obhajobou zlata. Bohužel, nevyšlo to, ale i tak se nemají za co stydět. Kanaďané si průběh utkání pohlídali a po výhře 4:1 si po roční pauze odváží trofej po vítěze. „Semifinále s Ruskem bylo náročné a stálo nás hodně sil, což bylo dnes znát,“ litoval po utkání Jeník.
Po loňském zlatu byla laťka vysoko, berete tedy stříbro jako úspěch?
"Určitě je to velký úspěch. Před turnajem jsme byli jsme hodně podceňovaní a jsme moc rádi, že jsme došli až do finále."
Co rozhodlo dnešní finále s Kanadou?
"Koncovka a důraz. Kanaďané si šli za vítězstvím, více bojovali. Bylo vidět, že Kanada ztratila na turnaji méně sil. My jsme praktikovali agresivnější hokej, což bylo v dnešním zápase znát."
Projevila se na týmu i absence kapitána Libora Zábranského?
"Určitě, každý hráč, který vypadne ze sestavy, hodně chybí."
Když se ohlédnete zpět, který zápas byl nejtěžší?
"Určitě semifinálový zápas s Ruskem, který jsme vyhráli 2:1. Byl hodně náročný a stál nás hodně sil, což bylo proti Kanadě znát."
Krom stříbrné medaile jste byl vyhlášen i nejlepším střelcem turnaje.
"Bylo to jen o tom, komu to tam napadá. Hráli jsme skvěle týmově, puky se odrážely ke mně, dařilo se mi. Hodně mi pomohli kluci."
Pomohla k týmovému úspěchu i parta?
"Určitě, měli jsme tady výborný kolektiv, což bylo podle mě znát i na ledě. Hráli jsme týmově, jeden za druhého blokovali střely. Myslím, že to byl z našeho pohledu výborný turnaj."
V Břeclavi panovala výborná divácká kulisa. Jak jste ji vnímali?
"Byli jsme nervózní, ale řekli jsme si, že to nebudeme vnímat, půjdeme na led a odevzdáme tam poslední zbytky sil."
Vy jste většinu předchozí sezóny strávil v juniorce. Dá se její úroveň srovnat s Memoriálem?
"Hokej v reprezentaci je rychlejší, ale silově je to podobné. Největší rozdíl je v technické vybavenosti hráčů."
Kam povedou vaše další kroky? Řekl jste si tady o šanci v libereckém áčku?
"Nevím, to záleží na trenérech, aby zvolili moji cestu, já se budu hlavně snažit pokračovat v těchto výkonech. Teď si dám pár dnů volno, domluvím se s trenérem, a pak se asi postupně zapojím do tréninku s juniorkou, o ničem jiném zatím nevím."
