Úklidová četa při utkání otírala zamlžená plexiskla břeclavského stadionu, víc by se však hodilo očistit oči přítomných a zastavit jejich kroucení hlavou. Vážně je tohle pravda?! Je! Výkon, jaký od tuzemských teenagerů nebyl roky k vidění, přinesl vysněné finále poháru Hlinky a Gretzkyho. Češi bezprecedentně zlikvidovali Finy 8:2 a mlsně pokukují po celkovém triumfu na HGC. Proti bude v sobotu od 17 hodin Kanada. „Chceme vyhrát! A mistrovství světa taky,“ usmíval se zadák Jan Skok.
Nánosy bláta na nekonečné marnosti zdejší hokejové mládeže postupně mizí, po stříbrném lednovém šampionátu dvacítky v Kanadě přichází další silný příběh pod českou vlajkou. Národní výběr do 18 let se po šesti letech probojoval do prestižního podniku hokejových velmocí. Poprvé a naposledy se z primátu před sedmi lety radovala družina Václava Varadi s hráči jako Nečas, Chytil, Zadina, Kaut nebo Škarek. „Neskutečný zážitek, těžko popsat, co cítíme,“ divil se i Adam Titlbach.
Historická návštěva téměř čtyři tisícovek diváků v nacpané břeclavské aréně shlédla cosi, co český hokej zatraceně potřebuje. Naději a pozitivní signál do budoucna, že se i doma rodí hokejisté, schopní světové konkurenci nejen stačit, ale i porážet ji. A ne jen s odřenýma ušima, ale naprosto zaslouženě. Sebevědomě, drze a vlastní medicínou!
Jako ve čtvrtek, kdy svěřenci Davida Čermáka znemožnili Finsko výsledkově i herně. Ten tým, který zdevastoval Kanadu 9:6 v úvodu akce… „Čekali jsme, že to s nimi bude svižnější. Na videu byli hodně rychlí, ale my měli svůj den, všechno se nám dařilo. Proti Kanadě na to musíme jít úplně stejně,“ vyhlásil útočník Oskar Lisler. V sobotní bitvě o zlato je možné skutečně všechno.
Vítězové potvrdili, jak jim pomohla minulá porážka se Švédy 2:4. Trenéři Čermák, Žemlička, Nedvěd a Mensator hráče skvěle připravili. Takticky i po mentální stránce. Z domácích sršela energie, zdobil je luxusní pohyb a překypující síla v osobních soubojích. Díky parádní směsi dovedností a psychické kondice Češi rivala zcela vygumovali, doslova ho zadupali pod led.
Výtečné napadání finské rozehrávky nedovolilo oponenta vůbec rozjet a přineslo příjemný náskok, proti němuž Seveřané našli jedinou odpověď z přesilovky. Nezřídka se stává, že inkaso na 1:2 vedoucí tým nalomí, to však nebyl tenhle případ. Češi se dychtivostí po finále sami vynesli na euforickou vlnu a dalšími trefami přivedli tribuny do stavu čisté blaženosti.
K vidění byla propagace české týmovosti, až nečekané sehranosti a tučná ukázka vynikajících dovedností. Velký večer prožil především Adam Titlbach, autor první a sedmé trefy. Kraloval na ledě a přijímal ocenění i za velké gesto fair play – za stavu 2:1 odvolal českou přesilovku po domnělém faulu Marily. Zkrátka, byl to svátek. Nehledě na letní datum.