Hemský: Jarda by nám pomohl

Doma je od středy. Je rád, že do Liberce nemusel. „Týden bez ledu mi pomůže,“ je si jistý. A tak relaxuje, plní kondiční program. „Byl jsem i s kámošema, zašel jsem na pivo. Samozřejmě, že na chvilku,“ culí se u velké sklenice džusu.

Co ten krátký sestřih?
„Zvykl jsem si, je to dobrá změna. Kývl jsem na jednu charitativní akci. Potřebovalo se vybrat 25 tisíc dolarů, aby nás fanoušci ošmikali do hola. Byla to zábava.“

Přemýšlel jste, zda pojedete na šampionát, nebo jste měl hned jasno?
„Do doby, než jsme ztratili šanci na play off, jsem o mistrovství nepřemýšlel. Ale pak jsem si řekl, že pojedu. Nebyl jsem zraněnej, cítil se dobře, nebyl důvod omluvit se. Loni i předloni to kvůli zranění nešlo, tak konečně letos. Rád do toho jdu.“

Zkuste popsat to rozčarování v Edmontonu, potřetí za sebou nehrajete Stanley Cup…
„Zklamání je veliké, lidi se cítí hrozně. Předpokládám, že se bude něco dít a dojde na změny.“



Jedna se už stala, propustili kouče MacTavishe. Což se předpokládalo, že?
„Asi jo. Takhle to funguje, první to odnáší trenér. MacT to v Oilers dělal osm let, nebylo pro něj jednoduchý poslouchat všechny lidi okolo, jejich rady. Říkal mi, že už na to nemá nervy. Pravdou je, že to chce v týmu trochu oživit, mít tam novej hlas.“

Sedli jste si s MacTavishem? Jako jeden z mála vás i zkritizoval. Třeba za zbytečné ztráty puku.
„Neměl jsem s ním sebemenší problém. Říkali jsme si do očí věci tak, jak jsme je cítili. Přímo. Prožil jsem s ním dobrý i zlý. Je to škoda, protože MacT je dobrej člověk.“

Před časem probleskla spekulace o příchodu kouče Toma Renneyho z Rangers, který by si s sebou přivedl i Jaromíra Jágra. Je to podle vás téma?
„Myslím, že ve hře je hodně trenérů. Podle mě vyberou trenéra i podle toho, pro který směr se Oilers rozhodnou. Máme spoustu mladých hráčů, buď se dáme na dlouhodobější výchovu týmu, nebo cílem bude okamžitý úspěch. K tomu budeme potřebovat zkušené, dobré hráče.“

Co byste radši?
„Chci co nejdřív do play off. Jsem tam sedm let a zápasy Stanley Cupu mi už dost chybí. Co z té sezony máte bez play off? Vůbec nic. Já se připravuju na sezonu kvůli Stanley Cupu, abych ho vyhrál. Bez něj to není zábava.“

Edmontonu se nedaří nákupy, za velké peníze se v týmu trápí Penner. Tahle nákladná transakce se těžce nevyplatila…
„Pennerovi se nedaří a lidi mu to dávají docela sežrat. Ono je to těžký. Edmonton nabízí dost peněz plno hráčům, ale oni si v drtivé většině vyberou jiný tým. Je těžký k nám někoho dostat. Přitom, když ti kluci přijdou, říkají, že to u nás není špatný.“

Edmonton není oblíbenou destinací, kvůli zimě a tak trochu venkovskému prostředí. Sedí to?
(přikyvuje) „Zimu máme dlouhou, mrazivou. To je pravda. Problém je asi i to, že se hodně nacestujeme. Lítáme hrozné dálky, míváme i dvoutýdenní tripy. Pokud mají kluci víc možností, jsou starší a mají děti, radši si vyberou jiné město. Hlavně ve Východní konferenci skoro necestujete, po zápase venku můžete letět hned domů. My ale zase na cestách zažijeme hodně srandy.“ (usmívá se)

Přestože jste hlavní tváří Oilers, vám se nechce jinam?
„To víte, že nad tím člověk přemýšlí. Na ty změny určitě dojde. Ale teď si tím nechci zatěžovat hlavu, odehraju mistrovství a pak se na to v klidu doma podívám.“

66

Tolik bodů nasbíral Aleš Hemský v letošní sezoně NHL.

Jste ve hře o velký trejd?
„To patří k hokeji. Když v Edmontonu pustili Gretzkého, tak asi nikdo není nevyměnitelný. Pokud se to stane, vezmu si ty svoje tři bágly a pojedu jinam.“ (směje se)

Nakolik jste prožíval Jágrův narýsovaný příchod do Edmontonu?
„Vím, že o Jardu měli hodně velkej zájem. Říká se, že to bylo připravený, měsíc se o tom u nás mluvilo. Kdyby Jágr přišel, pomohl by nám do play off. Takže je škoda, že zůstal v Rusku.“

Pomineme-li absenci ve Stanley Cupu, sezona se vám vyvedla. Experti na vás opět pěly ódy. Povězte, jste spokojený?
„Cítil jsem se nejlíp za celou tu dobu v NHL. Bohužel to nestačilo na play off. Snažil jsem dělat maximum, ale týmově nám to nevyšlo. Jeden nebo dva hráči úspěch neudělají.“

Rok od roku se zvyšuje pozornost vašich protihráčů. Dříve si všichni dávali pozor na mladou hvězdičku, teď soupeři pořádají speciální mítinky, ti nejdrsnější hráči vám otravují život. Je to znát?
„Mně to přijde normální. Na nejlepší hráče se ostatní vždy připravují. Musíte se s tím vyrovnat. Co vám zbývá? (krčí rameny) Mně to přijde zábavný, když pak někoho obehrajete a dáte gól.

Nepřijdou vám zákroky na vás rok od roku zákeřnější?
„Je to pořád stejný. Hlavně nemůžete přemýšlet nad tím, jestli vás někdo sundá, nebo ne. Jsou vypjatý zápasy a pak ty v pohodě. V týmu máme hodně kluků, co se mě zastanou a ochrání.“

Měsíc jste nehrál po ráně Jordina Tootoo z Nashvillu. V tom nebyla zákeřnost?
„Nebylo to nefér. Já byl trochu předkloněnej, narval mě do hlavy ramenem. Dostal jsme už tvrdší hity, ale tady to byla přesná rána. Byl jsem z toho pak docela špatnej.“

Jistě. S otřesem mozku nikdy nevíte…
„Nejhorší bylo, že jsem nevěděl, jak dlouho budu mimo. Ze začátku se nevědělo, zda jde o velký, nebo malý otřes. Je to hrozný zranění, bolí vás hlava, jste unavenej, nemůžete nikam chodit, je to depresivní a neovlivnitelný. Doktoři do toho nevidí, léčí vás jen klid. A když se vám pak vybaví, kolik kluků kvůli tomu skončilo s hokejem, vleze vám to do hlavy a máte různé myšlenky.“

Nástup po zranění jste měl impozantní. Nejprve dva góly a hned na to proti Columbusu čtyři body. Sám ze sebe jste si utahoval, že pecku do hlavy potřebujete častěji…
(usmívá se) „Jo, návrat byl dobrej. Já byl strašně natěšenej, chtěl jsem si to maximálně užít a předvést super výkon. A to se, myslím, povedlo. Já i lidi byli spokojeni.“

Mezi edmontonskou veřejností se asi nemůžete procházet bez přehnané pozornosti, nebo ano?
„Ale jo, jde to. Každý má svoje restaurace a místa, kam chodí a má svůj klid. Reprezentujete klub a když vás někdo osloví, měl byste s ním prohodit pár vět.“

Jde to vydržet?
„Pokud je to v normě, tak jo. Je to jako jinde. Po výhře jsou lidi spokojení, jinak vám to dají najevo. Když jste na večeři a přijde k vám šest lidí něco řešit, z toho nejsem zrovna odvázanej, ale pokud někdo slušně požádá, tak pro něj něco uděláte. Zájem mě docela i těší. Jen toho nesmí být moc.

Aleš Hemský

Narozen: 13. srpna 1983 v Pardubicích Pozice: útočník Kariéra: Pardubice (1999–00, 2004–05), Hull Olympiques (2000–02), Edmonton Oilers (2002–04, 2005–?) Bilance v reprezentaci: 33 zápasů, 10 gólů Bilance v NHL: 421 zápasů, 331 bodů (93+238) Bilance v letošní sezoně: 71 zápasů, 66 bodů (23+43) Roční plat: 3 600 000 dolarů Největší úspěchy: mistr světa 2005, vítěz české extraligy s Pardubicemi (2005)

S rozhovory do novin to opravdu nijak nepřeháníte. I po excelentním zápase pak v edmontonských novinách vychází jen pár vašich vět. Proč?
„Já se s novináři bavím stejně jako ostatní. Náš člověk z klubu řekne, kdo se bude bavit s hráči a vy musíte. Nevyhnete se tomu.“

Ano, ale nikdy nic velkého. Nechrání vás klub před nájezdem médií?
„Asi jo. Když jsem po utkání naštvanej a necítím se, klub mě do médií nenutí. Máme plno starších kluků, kteří se toho zhostí.“

Pro mnohé jste nyní nejlepším českým hokejistou, ale i zcela schovaným. Nikde se neukazujete, žijete si svoji pohodu. Nemáte někdy chuť rozrazit dveře a být fanouškům mnohem blíž? Přes mírnou ztrátu soukromí byste na tom vydělal.
„Ale jo, možná časem. Já jsem ale i takhle naprosto spokojenej. Mám tady svoje kamarády, nic mi nechybí. Asi to je takhle i proto, že v Edmontonu toho mám dost. Pak jsem rád, že přijedu domů a mám tu klid. Ale kdyby mi kluci zavolali, ať za nimi dojedu na akci do Prahy, přijedu.“

Pronásledují vás paparazzi v Kanadě?
„Že by mě fotili, jak jdu do hospody, to ne. Ale pozornost fanoušků tam je obrovská, nemůžete si dovolit žádný exces. Víme, že nás všichni sledují. Lidi volají na klub, kde nás zrovna viděli, mají potřebu informovat. Trenér i generální manažer mají absolutní přehled. Pokud ale neděláme bordel, je to v klidu.“

Vraťme se k Jágrovi. Je vám jasné, že od vaší souhry se na šampionátu hodně očekává?
„Tak to nevím… S kým budu hrát, to neovlivním. To je na trenérovi. Já jen doufám, že se hokejem budu bavit a něčeho dosáhneme. Jeden zápas rozhodne o všem. Čtvrtfinále může úplně změnit obraz vašeho vystupování.“

Jste připravený na to, že budete obletovanou a hodně sledovanou osobou?
„Podle mě v týmu máme plno dobrých hráčů z Evropy. Navíc z prvního kola Stanley Cupu třeba ještě někdo přijede.“

Kolikrát za mistrovství přijdete na rozhovor?
„To se ještě uvidí. (směje se) Ale ne, mně tohle nevadí. Když mě média respektují, nemám problém. Něco jiného je, pokud o mně někdo napíše blbosti. Za tím novinářem pak určitě nepoběžím, abych mu mohl dát rozhovor. To si novináři musí uvědomit. Je to čistě o respektu.“

Pokud někdo šťourá ve vašem soukromí, toho byste nehnal holí, ne?
„Rád se pobavím o hokeji, moje soukromí rozebírat nemusím. To je má věc. Na tom nevidím nic špatnýho. Věřím, že na mistrovství se bude rozebírat jen náš výkon. V novinách se dost řeší omluvenky, podle mě se to rozebírá až moc. Vím, že kluci hrají zranění, sezona hrozně vyčerpává. Měli bychom respektovat jejich rozhodnutí. Nemyslím si, že by někdo nechtěl reprezentovat. A když hráč odmítne, neměli bychom ho nutit, ať si to rozmyslí. Nic se neděje, tak pojedou jiní.“

Vám při výstupní prohlídce v Oilers nedělali problémy?
„Krom otřesu mozku jsem v sezoně nic špatného neprodělal. Cítil jsem se dobře, nikdo mi nebránil. Oni jsou rádi, že si jedu zahrát.“