Šťastný střelec Nedvěd: Jágr se vrátí, asi budu muset hrát dál
ROZHOVOR | Chvíli před svou trefou na 2:1 proti Lotyšsku koukl na kostku nad ledem, kde na něj byl záběr. V kolonce branek mu svítila nula. Petr Nedvěd si něco pro sebe zamumlal… „Rozhodl jsem se tu nulu změnit,“ přiblížil. Brzy nato totiž opravdu skóroval. Náramným blafákem zlomil odpor Lotyšů a přesně o rok a čtvrt překonal svého dávného parťáka Jaromíra Jágra jakožto nejstarší střelec českého gólu na MS.
Co říkáte na to, že jste Jágra překonal?
„Ále, on zas přijede. Vždyť říkal, že bude hrát do padesáti… (směje se) Takže já budu muset taky zase hrát dál, aby mi to prvenství nesebral.“
Ta gólová akce ve vašem podání vypadala jako někdy z roku 1994, když vám bylo něco přes dvacet, nemyslíte?
(opět se směje) „Celé to začalo výbornou přihrávkou od Němy (Ondřeje Němce), já se dostal za beka a pak už jsem se soustředil jen na to, abych dupal, když už jsem měl rychlost. Pak už jsem si věřil. Neříkám, že tyhle situace pokaždé zvládám, to v žádném případě, ale tentokrát jsem věděl, co chci udělat a povedlo se mi to tak, jak jsem chtěl. Položil jsem si ho a věděl jsem, že musím vystřelit nahoru. To se povedlo.“
Tyhle situace jsou pro vás docela typické, že ano?
„Jo, snažím se o to. Samostatných nájezdů v dnešním moderním hokeji přece jen už moc není, co si budeme povídat. Tentokrát ale šlo jen o timing, dobře jsem si tam najel a Něma mi dal opravdu super přihrávku. Pak už to bylo jen na mě.“
Cítil jste, že vaše branka zápas zlomila? Lotyši dost kousali.
„Jo, přišlo mi to tak. My nastoupili dobře, povedla se nám první třetina, i když tomu chybělo to koření, tedy góly. Jenže ve druhé třetině jsme zase přestali bruslit a místy nás soupeř i přehrával. Zase to bylo takový nemastný, neslaný, takže jsme se o přestávce zase trochu vyburcovali, protože jsme věděli, že druhá třetina stála s prominutím za hovno. Tu třetí už jsme pak odehráli parádně.“
Spadla z vás tíha prvního gólu?
„Samozřejmě, ale pomohlo to i celému mančaftu. Dali jsme pár gólů, zase jsme se nakopli a hned v pátek máme další zápas, což je dobře. Nebude to ale nic lehkého, i Italové budou kousat, budou zuby nehty bránit, než se nám podaří se prosadit. Budou to betonovat, hrát to jejich fotbalové catenaccio, takže budeme chodit do plnejch. Čím dřív dáme gól, tím to pro nás bude jednodušší. Doufejme, že tahle výhra nás nastartuje, dodá nám lehkost, která už byla v závěru vidět. Led je tady velkej, honí se to po všech možných čertech, musíme jít víc do brány, přímočařeji, jednodušeji. Až nám to tam začne padat, přijdou i hezké góly.“
