Ještě před Vánoci hrál první ligu za Benátky proti Havlíčkovu Brodu, v půlce května se může postavit Kanadě. Ondřej Vitásek zažívá snové jaro. Svou první reprezentační pozvánku liberecký bek hned proměnil v nominaci na šampionát. „Pořád tomu nemůžu uvěřit,“ zářil nadšením na letišti po příletu ze Stockholmu, zatímco kouč Růžička pár metrů odsud jmenoval vyvolené pro mistrovství světa.
Co se vám prohnalo hlavou, trenér oznámil, že jedete do Minsku?
„Byl jsem mile překvapený. Sám jsem to nečekal. Snad udělal dobré rozhodnutí, že mě s sebou bere. Budu se snažit ho nezklamat.“
Už jste tu informaci během letu vstřebal?
„Úplně ne, pořád tomu ještě nemůžu uvěřit. Když jsem do repre na začátku přišel, byl jsem rád, že jsem vůbec dostal šanci. Snažil jsem se ji využít, a nakonec to dopadlo tak, že jedu na mistrovství, to je nepopsatelný pocit. Původně bych to vůbec neřekl. Hrozně se teď těším.“
O nominaci jste si řekl výtečnými výkony. Jak jste sám se sebou spokojený?
„Snažím se hrát každý zápas, každé střídání naplno, a jestli jsem udělal dobrý dojem, musí posoudit ostatní, hlavně trenéři. Tohle je odměna, asi jsem se jim líbil. Proto nakonec jedu na šampionát.“
Vydržel jste nevolat hned ze Švédska domů radostnou novinu?
„Vydržel, nevolal jsem. Vždyť to bylo tajemství.“ (směje se)
Ale teď už vidím, že se vám sypou gratulace.
„To jo, už to na mobil běhá. Doufám, že zpráv nebude moc, protože bych pak nestačil odpovídat.“
