Rolinek: Stav 0:3? Střídačka byla mrtvá, probudil nás gól do šatny
PŘÍMO Z MINSKU | Ta úleva! Český tým zápas s Francií zvládl v prodloužení, ale zase to byl ukrutný nervák. „Jsem tady na šampionátu už zestárl o iks let,“ musel přiznat kapitán Tomáš Rolinek. Ale věří, že pokud tým bude hrát zarputile a bojovně, že čtvrtfinále s Amerikou může zvládnout. „Potom máme velkou šanci,“ řekl lídr mistrů světa z roku 2010 z Německa.
Řičel z něj pot. Bylo vidět, že toho má plné zuby. I hlavu… Tenhle turnaj ho stojí spoustu psychických sil. „To tedy jo,“ souhlasně přikývl útočník Tomáš Rolinek.
Jak vám bylo za stavu 0:3?
„Špatně, špatně… Celá střídačka byla mrtvá, skóre bylo špatné. Ale dali jsme gól do šatny, což bylo důležité. Potom jsme si v kabině řekli, že takhle se hrát nedá. Varovali jsme před nějakým vypuštěním nebo podceněním, v tom to nebylo, o tom nebyla řeč. Ale prostě ta první třetina byla špatná.“
Byli jste skleslí i potom v kabině?
„Vůbec ne. To jsme byli jenom na ledě... Ale potom jsme si řekli, že se musíme zlepšit, každý si to vzal do hlavy a na ledě to plnil. Druhá třetina byla z naší strany fantastická, hráli jsme aktivně, šli jsme po soupeři. A hlavně jsme dělali to, co jsme si řekli. Že nebudeme hrát po rozích, ale dávat do branky. Hráli jsme naplno, s chutí, nebylo tam nějaké vypuštění nebo na dlouhý krok. Hráli jsme zarputile.“
Měli jste v hlavách, že se chcete vyhnout ve čtvrtfinále Rusům?
„Ne přímo takhle, ale říkali jsme si, že chceme být třetí ve skupině. A že chceme zvládnout ten zápas. Nepodařilo se, ale zaplaťpánbůh, že to nedošlo na trestné střílení. Protože jsme na ně několikrát prohráli.“
A teď už jde skutečně o všechno…
„My už jsme hráli poslední dva zápasy naostro. Teď už jde do tuhého, každá porážka by znamenala konec, víme, že jdeme na Američany. Myslím, že je otevřené, šance jsou na obou stranách.“
Co na ně bude platit?
„Vím, že budou dobře bruslit, což tady ale bruslí každý dobře. Budou zarputilí. Ale když dáme do toho českou chytrost a hlavně budeme hrát obětavě a nebude to takové, že si půjdeme zahrát hokej, máme velkou šanci.“
Každý zápas jste se zatím nervovali. Nejste z toho už unavení?
„Jo, jo. Každý zápas nás stojí spoustu nervů, já jsem zestárl zase o iks let, ani jeden zápas jsme neodehráli v klidu, že bychom po první třetině vedli a mohli si říct, že to v klidu dohrajeme. Každý zápas do konce to rveme, rveme, tlačíme…“
Může to z vás teď spadnout?
„Nemyslím si. My to neumíme, že bychom vypnuli a teď najednou si řekli, že to půjde všechno lehce, to ne. Musíme hrát zarputile. Když dáme týmový výkon, bude to dobré.“
