PŘÍMO Z USA | Ten závěr zápasu s Panthers dokonale vystihl průběh celé sezony. Patrik Eliáš ve vyložené šanci trefil tyčku, puk se od ní odrazil do druhé. A ven z branky. „Takhle nějak přesně probíhal tenhle celý rok,“ povzdychl si lídr Devils, jenž už si může vzít volno. Kouč Vladimír Růžička totiž o něj pro šampionát nestojí, což ho mrzí. „Kdyby měl zájem, určitě bych jel,“ tvrdí.
Do třetice všeho špatného. Devils také v tomto ročníku zůstali za branami play off a náladu 37letému útočníkovi nezlepšil ani postoj reprezentačního trenéra, jenž o něj pro domácí šampionát neuvažuje.
Proběhla mezi vámi na téma domácí světový šampionát nějaká komunikace?
„Ne, žádná. Nikdo se mnou nemluvil, jenom jsem si přečetl, že o mě nemá zájem. Nevím, z jakého důvodu, jestli je to tím, že se nám jako mužstvu nedařilo. Nebyla to sezona, kterou bych si představoval, ale na mistrovství budou kluci, kteří ten ročník taky neměli dobrý. Ale to je otázka spíše na trenéra. On se k tomu nevyjadřuje, já taky ne.“
Mrzí vás to?
„Ano, mrzí. Určitě bych jel, kdyby byl zájem. Ale chápu, že každý trenér má svoje hráče i své důvody, proč někoho nevzít.“
Není vám líto i to, že kouč Růžička se o vás zmínil pouze jednou větou, že nemá zájem?
„Není jeho povinnost, aby to nějak vysvětloval. Ale měli jsme spolu vždycky dobrý vztah, takže by pro mě bylo lepší, kdyby zavolal a řekl: Patriku, chci zkoušet mladý kluky a není za tím nic jiného. Ale zažil jsem různé způsoby jednání trenérů, kolikrát se mnou bylo jednáno o hromadu hůř. Takže to neberu tak, že jsem zahořklý.“
Může to pro vás být konec v národním týmu?
„Asi jo. U reprezentace jako trenér zůstává Vláďa (Růžička) dál a když neprojevil zájem o mě teď na turnaji, na kterém by si řada ostatních kluků stejně jako já ráda zahrála, tak už mě těžko bude chtít příště. Takže v tomto ohledu jsem realista.“
Nemohlo sehrát roli to, že mužstvu příliš nevyšel olympijský turnaj ve Vancouveru, v němž jste dělal kapitána? A právě Růžička tým vedl.
„Pokud se něco nepovedlo, tak to není o individualitách. Vždycky jsou to přeci týmové výsledky. Takže ty důvody neznám... Třeba je to tím, že nemám tolik bodů jako v minulosti, ale pořád si jako hokejista věřím. Vím, že bych mohl být platný. Kdyby byla možnost, hrál bych, Praha byla pro každého velké lákadlo.“
Takže co budete teď po sezoně dělat?
„Vyrazíme s rodinou na dovolenou někam daleko k moři.“
Potřebuje si jistě po nevýrazné sezoně zlepšit náladu...
„Ale kupodivu se cítím super. Jak fyzicky, tak herně. Baví mě to a je mi líto, že nemůžu hrát dál.“
Co říkáte na to, že v týmu nejspíš bude 44letý veterán Martin Ručinský?
„Má super sezonu, klobouk dolů. Není sice jednoduché hrát na velkém hřišti, ale co jsem slyšel od kamarádů, kteří se šli podívat na přípravu, ve které hrál, tak ukázal mladým, jak se bruslí. Mají navíc výborný vztah s Vláďou (Růžičkou), herně patří k nejlepším v lize. A je to ten správný kluk do kabiny.“
Jak těžko vstřebáváte, že jste se s Devils nedostali potřetí do play off?
„Kouše se to blbě. Před třemi lety jsme byli ve finále, ale potom už to šlo dolů. Odešlo spoustu hráčů, hlavně Kovy (Kovalčuk) nebo Zach (Parise), potom se to různě zkoušelo nějak doplnit, ale nikdy už to nebylo to samé. Ta poslední sezona byla podobná jako předešlá, nehráli jsme špatný hokej, ale nedávali jsme góly. Manko narostlo, a to se pak hrozně těžko dohání.“
Je to horší v tom, když vidíte, že zase tolik let před sebou nemáte?
„Mám takové smíšené pocity. Hodně let jsem v play off byl, navíc jsem Stanley Cup už vyhrál. Kdyby ne, tak už bych teď hrál jinde, abych měl šanci. Takhle jsem zůstal. Mám ještě roční smlouvu v Devils, je dobré, když někde člověk zůstane celou kariéru, ale když se nevyhrává, není to příjemné. Hráč si to pak neužije. Zase bych se chtěl dostat do situace, kdy se to obrátí.“
Neměl jste v hlavě myšlenku, že byste si sám v sezoně řekl o výměnu?
„Za mnou nikdo nepřišel v tom smyslu, že by o tom přemýšleli. Po sezoně si s manažerem (Lou Lamoriellem) sedneme a řekneme si, co se ode mě očekává. A v jaké roli mě bude vidět. Když budu cítit, že mám na víc, tak může z té naší konverzace také vyjít to, že se domluvíme na tom, že když bude šance, půjdu někam jinam. Vůbec ale nevíme, kdo nás bude trénovat, takže nechci dělat ukvapené závěry.“
