Kubalík: Špatné už jsme si vybrali, teď se vše změní. Musíme si pomáhat
Bije se na poplach, ale zase žádnou paniku. Reprezentanti zažili nejhorší vstup do šampionátu za posledních 30 let. Tým, který i největší kapacity pasovaly před turnajem na medaili, se topí v problémech. „Na posledním tréninku to bylo úplně jiné. Věřím, že to přeneseme do příštích zápasů a zvládneme to,“ liboval si při on-line rozhovoru s novináři Dominik Kubalík.
Vydařená příprava, vyvážené a silné mužstvo nejen na papíře. Našlo by se dost důvodů k optimismu, který zmrazil krutě ztracený zápas s Ruskem. Výprask se Švýcary srazil všechny na zem. Ale nikoli až pod ní. Dnešní duel s Bělorusy má znamenat nový začátek.
„Po těch dvou zápasech to není úplně růžové, ale nálada na tréninku byla dobrá. Musíme se rychle oklepat a ukázat, jak chceme hrát. Všichni jsme naspeedovaní, což je jedině dobře. Dát do toho maximum a odehrát zápas na sto dvacet procent,“ měl jasno útočník Dominik Kubalík.
Na tréninku po švýcarské lekci nedostali hráči naloženo, ale zároveň nesloužil jen k tomu, aby se vyjezdili a vydýchali. „Zaměřili jsme se na založení útoku, přesilovky. Objevily se tam věci, které potřebujeme zlepšit, na těch jsme pracovali. Normální trénink, všichni k němu přistoupili, jak měli,“ líčil člen prvního útoku.
Nicméně naznačil, že na Bělorusy vyjede česká skvadra v pozměněném složení. První lajna Jana Kováře se rozdělila už v závěru posledního utkání. Nově se napravo vedle českého kapitána a Kubalíka ukázal Filip Zadina. Jakub Vrána se zase připravoval s Matějem Stránským a Michaelem Špačkem. S ním se zná dlouho, stopa vede až k mistrovství světa osmnáctek před sedmi lety. Klapalo jim to náramně. Vrána nejlepší střelec, Češi stříbrní.
První dvě vystoupení na mistrovství světa jasně ukázala, kudy cesta nevede. V jiných letech by hráči po takovém spláchnutí vyrazili do města na kafe, odreagovali se a večer třeba zaskočili na dvě piva k masérům, vyřešili si to jen mezi sebou a probrali, jak zjednat nápravu. Tohle během života v bublině moc možné není.
„Máme tady společnou místnost, kam chodíme na jídlo a kde probíhají mítinky. Tam jsme leccos probrali. Všichni vědí, co mají dělat. Je na čase to přenést na led a já věřím, že to konečně ukážeme. Tohle nebyl start, jaký jsme chtěli. Doufám, že to špatné už jsme si vybrali, a teď to pojede. Od toho se odrazíme, necháme to za sebou a s čistými hlavami půjdeme dál, abychom to zvládli co nejlíp a dostali se na vlnu, kde jsme byli před turnajem,“ pokračoval Kubalík.
Mužstvo, které během Českých her v Praze na úzkém kluzišti zvládalo vše s přehledem, o týden později, navíc doplněno o další kvalitní hráče, není schopné na rižském „letišti“ předvést stejnou hru a výkony znovu. Střídalo dobré momenty s hodně špatnými. A jakmile ve druhé polovině utkání se Švýcary začalo ztrácet, chtěli to hráči vzít na sebe a celá koncepce se zhroutila.
„Z přemíry snahy jsme se snažili dělat všechno možné, aby se to zvrátilo, a bylo to pak ještě horší. Když se nedaří, musíme držet pospolu a hrát společně, protože jeden to neutáhne a nerozhodne. Musíme si pomáhat,“ připustil Kubalík.
Sám je přesvědčený, že tohle se změní. Tým recept zná. Teď podle něj ještě uvařit. „Zbytečně moc se nadřeme, honíme to po rozích, podstupujeme spoustu soubojů, které se nám nedařilo vyhrávat a jež ubíraly zbytečně moc sil. Musíme se držet toho, čeho máme, zjednodušit hru, tlačit se před branku a do míst, kde to bolí. Zvlášť když puk mají obránci, minimálně jeden útočník musí stát před bránou. Aby gólman neviděl, pak je větší šance, že dáme z první střely gól, nebo bude dorážka. Tím, že tam nikdo nebyl, jsme to gólmanům hrozně usnadňovali. To všechno se teď změní,“ slíbil Kubalík.
