Pešán po příletu: Byl na nás zbytečný tlak, Vránova slova mě zneklidnila
Český hokejový národ počítal s tím, že touhle dobou ještě bude reprezentační tým v Rize. Štelovat se na sobotní semifinále. Jenže po kolapsu s Finy je od pátku nároďák doma. Medailové cíle nesplnil. „Příčin je víc. Mně se třeba nepodařilo najít ideální chemii ve složení útoků ani obranných dvojic,“ hledal důvody nezdaru, který je konečné sedmé místo, trenér Filip Pešán.
Bylo 14:55, když speciál s národním týmem dosedl na pražskou runway. Jako první se z třetího terminálu vyřítil kouč Filip Pešán. Rovnou si to namířil mezi čekající novináře. Bylo na něm znát velké zklamání i únava. U reprezentace by však rád pokračoval i dál. „Chuť určitě mám. Odvedli jsme spoustu kvalitní práce,“ říká trenér.
Říkal jste, že šampionát budete komplexně hodnotit až s odstupem, ale přesto, přehrával jste si už v hlavě možné důvody neúspěchu?
„Samozřejmě, že ano. S kolegy jsme to probírali. Hlubší analýza ale přijde až za několik dní. Teď je to čerstvé, všichni jsme zklamaní. Příčin je víc. Mně se nepodařilo najít ideální chemii ve složení útoků ani obranných dvojic. Hráli jsme špatně oslabení, nebyli jsme produktivní. Nepomohlo nám ani, že jsme toho moc před turnajem neodehráli na tak velké hřišti. Byla to opravdu velká změna.“
Omluvám se, ale když se podíváte na USA a Kanadu v semifinále, není to jen pouhá výmluva?
„Nechci to brát jako výmluvu, bylo to pro všechny stejné. Jenom mluvím o tom, že jsme možná působili rychlejším a svěžejším dojmem na malém hřišti v Praze.“
Je pro vás tedy právě tohle hlavní důvod změny herního obrazu, který jste předváděli na Českých hrách a poté v Rize?
„Neřekl bych, že to je hlavní důvod. Celkově se nám nepovedlo nastavit tým, aby se adaptoval na těžké podmínky, které byly pro všechny stejné. Evidentně se na to ostatní přizpůsobili, my ne.“
Bylo podle vás správné neustálé míchání se sestavou? Do konce šampionátu jste nenašli ideální složení sestavy.
„Kdyby nám ty útoky od prvního zápasu šlapaly, určitě bych jimi tolik nemíchal. Musel jsem taky nasadit defenzivnější hráče kvůli oslabení. Jestli to bylo dobře? Asi nebylo.“
Udělal byste to znovu? Že jste pro první zápas nechal sedět v Praze skvěle fungující Špačkovu lajnu, že jste právě jeho po kompletní porci zápasů ve skupině pro čtvrtfinále posadil.
„Určitě bych čtvrtfinálovou sestavu neměnil. Jestli jsem zvolil správně jeden z pěti útoků mimo sestavu v duelu s Ruskem… nejsem si jistý, jestli by jiná volba měla vliv na výsledek zápasu. Nebyl jsem jediný kouč, který míchal sestavou.“
Proč nehrál poslední dvě utkání Jiří Sekáč, který ani závěrečné tři dny netrénoval?
„Jak už jsem řekl, potřeboval jsem do těch zápasů nasadit defenzivnější hráče. Ofenzivu jsme měli ve dvou útocích. Zvolil jsem variantu více dělníků, chtěl jsem jít cestou poctivosti a práce.“
Takže byl zdravý?
Ano.
Proč se tedy tři dny nezúčastnil tréninku?
„To byla interní domluva mezi mnou a Jirkou Sekáčem.“
Nechyběli týmu starší hráči, kteří by si v klíčových chvílích dokázali vzít slovo a nakopnout tým?
„Je to možné. Na druhou stranu Honza Kovář splnil neskutečnou roli, to je opravdu lídr na svém místě. Bylo tam spousta dalších kluků, kteří promluvili. Tomáš Zohorna nebo Filip Hronek. Troufnu si ale říct, že třeba Kuba Voráček, by s hráči mladších ročníků z NHL našel lepší řeč. Kubu jsme zvali, totéž Radka Gudase, nominaci ale odmítli.“
Byl to váš první seniorský šampionát. Překvapilo vás na něm něco?
„Že bych byl nervózní nebo zaskočený, to nemůžu říct. Mediální tlak byl samozřejmě větší než v extraligovém play off nebo na mistrovství světa dvacítek, to určitě. Po organizační stránce jsme ale byli připravení.“
Vnímal jste v Rize, co se psalo doma? Ať už v médiích nebo na sociálních sítích?
„Říkal jsem hráčům, aby se tomu vyhýbali, samozřejmě jsme to ale vnímali. Dostáváte od různé fotky článků do esemesek, neuniknete tomu. Vnímali jsme všichni, jak nás bere český divák i česká média.“
Pozitivní náladu v nich před šampionátem jste označil za mediální masáž. To vám chvála vašeho týmu opravdu tolik vadila?
„Nazval jsem to mediální masáží, ale určitě ne v nějakém pejorativním smyslu. Spíš to byl takový zbytečný tlak, že jsme horký kandidát na zlato. Hráče jsem nabádal k tomu, aby tyto odhady nevnímali a nepřeceňovali, bohužel trocha toho tlaku na nás na začátku padlo. Ruský tým nás z toho hned vyléčil.“
Zneklidnilo vás hodně, když Jakub Vrána po příletu ohlásil, že přijel pro zlato?
„To mě trochu zneklidnilo, to musím říct, že jo. Taky jsem se jasně vyjádřil, že je to názor Kuby Vrány a ne názor celého týmu. Medaile je samozřejmě sen. Kdybych tam jel s tím nespadnout, byl bych asi na špatném místě. I z dalších vyjádření některých hráčů ale vyplývalo, že sebevědomí jim nechybělo.“
Říkáte, že jste v tomhle jako hlavní trenér dával hráče s ambicemi dolů. Není to špatně? Neměl byste je z titulu své funkce naopak podpořit a vysoké cíle vítat?
„Měl, ale já jsem jim ta pomyslná křídla nestříhal. Jen jsem chtěl, aby věděli, že turnaj nemusí začít úplně dobře a můžeme mít před sebou těžkou dobu. Aby byli připravení na to, že ta vítězná vlna může rychle skončit, že asi nevyhrajeme všechny zápasy v řadě a zlato nám na hotel nikdo nedonese.“
Dřív jste vždy hodnotil práci ostatních, jak byste jako svazový šéftrenér nyní zhodnotil sám sebe?
„Nikdy jsem na nikoho nechtěl útočit. Pouze když jsem byl tázán, tak jsem odpovídal. Sám sebe hodnotit ani nechci. Byl by to jen nějaký popis toho stavu. Soudy sám nad sebou… to je těžké.“
Bavil jste se už se svými kolegy z realizačního týmu, jestli budou mít zájem pokračovat dál?
„Ne, všichni jsme zatím hrozně zklamaní. Nebavili jsme se o tom, po cestě jsme toho moc nepropovídali.“
Vy osobně máte chuť pokračovat?
„Určitě mám. Odvedli jsme spoustu kvalitní práce. Respektuju samozřejmě, že mistrovství světa je zklamání, ale měli bychom mít dlouhodobější koncepci, pak se dá odvedená práce hodnotit lépe než po devíti měsících.“
