Play off už nestihl, návrat plánoval na čtvrtfinále a Plzeň vypadla v předkole. Ale David Jiříček se záhy připojil k reprezentaci a naskočil do zápasů proti Německu. „Fakt se mi líbí,“ prohlásil po nich kouč Kari Jalonen. Naposledy nastoupil osmnáctiletý bek do utkání koncem loňského prosince, kdy si na šampionátu dvacítek po srážce s kanadským hráčem zranil koleno. „Pauza byla dlouhá, ale cítil jsem se skvěle,“ líčil po návratu při Euro Hockey Challenge v Chomutově.
Díky asistenci z prvního duelu s Německem si David Jiříček připsal první bod v národním celku. Podstatné pro něj však bylo, že nemusel myslet na koleno, které ho na pět měsíců vyřadilo ze hry. „To bylo pro mě v tomhle zápase nejdůležitější. Koleno drželo, soustředil se jen na hokej. Předtím jsem hodně makal sám, zápasové tempo je něco jiného. Úvodní třetinu prvního utkání jsem si trošku zvykal, ale pak to bylo v pohodě,“ pochvaloval si plzeňský zadák.
„Líbí se mi. Opravdu. Je to mladý kluk a teď hrál jako dospělý chlap. Je to spolehlivý obránce, je vidět, že má rád výzvy,“ hodnotil jeho výkon trenér Jalonen.
Jiříček si poranil koleno na mistrovství světa dvacetiletých v Kanadě. Poprvé po zranění si naplno zatrénoval až s národním týmem. Do extraligového play off nestihl zasáhnout, proto byl šťastný, že dostal možnost sehrát ještě nějaké zápasy s národním týmem.
„Ale není to sranda. Po půl roce takhle těžké tréninky v repre. Byla tam i trošku nervozita, dopouštěl jsem se chyb, jež jsem dřív nedělal, taky se tam objevily nové věci, které se musím naučit, aby mi vlezly pod kůži,“ prohlásil.
Do národního mužstva byl poprvé nominován už v listopadu 2020 před turnajem Karjala v Helsinkách. V utkání proti ruskému týmu složenému z hráčů dvacítky nasadil tehdejší kouč Filip Pešán deset juniorů. Jiříček se ve věku 16 let a 345 dnů stal nejmladším reprezentantem v historii samostatného českého týmu.
Na Karjalu se podíval i loni v listopadu. Včetně dvou utkání s Německem má nyní dohromady šest startů. Z pozvánky byl nadšený. „Mám zase strašnou motivaci. Chci jít den po dni, trénink po tréninku. Každým týdnem si chci vybojovat ten další. Podle toho to odmakám, uvidíme, jak se to vyvrbí,“ sypal ze sebe.
Jeden z největších talentů ročníku 2003 však nemaká jen na ledě. V Plzni studuje třetím rokem Sportovní a podnikatelskou střední školu. Během nucené přestávky měl na studium přece jen o maličko víc času než obvykle.
„Tréninky byly ráno, dvě a půl hodiny jsem strávil na zimáku a v půl jedenácté jel do školy. O dvě, dvě a půl hodiny jsem tam zůstal déle, než když se hraje. Taky jsem mohl do školy v úterý a v pátek, kdy obvykle bývají zápasy. Mám před sebou ještě rok, uvidíme po draftu. Ale chci dokončit tenhle ročník. Pak se ukáže,“ vyprávěl.
Pozvánce do reprezentace může být vděčný i za to, že má šanci se opět ukázat před skauty NHL. Pár jich zavítalo taky na zápasy do Chomutova. „Samozřejmě je to příležitost se předvést, ale já se na to až takhle nekoukám. Prostě hraju každý zápas stejně. Ani nervózní jsem z toho nebyl. Skautů jezdí celou dobu hodně, vůbec jsem to nevnímal,“ popisoval.
V předběžných prognózách na letošní draft se Jiříček pohybuje v nejlepší desítce mladíků. Výběr talentů proběhne 7. a 8. července v montrealské hale Bell Centre. Zatímco třeba slovenský útočník Juraj Slafkovský se po loňské účasti na mistrovství světa v Rize stal nejlepším střelcem únorové olympiády v Pekingu a získal bronzovou medaili, stejně jako bek Šimon Nemec, Jiříček nemohl zazářit ani v domácí soutěži. Tím se však nesouží.
„Slovenští kluci si to vybojovali a já jim to přeju. Šimona Nemce osobně neznám, ale byl třetí na olympiádě, druhý na Hlinkově memoriálu, kde jsem chyběl kvůli covidu. Dokázal toho už hodně a je super, že má hodně úspěchů. Já na medaili čekám a věřím, že nějakou získám. Společné máme to, že on celou dobu hraje na Slovensku, jako já v Česku. Je jedině dobře, že nikam neutíkáme ven. Věřím tomu našemu systému, co je tady nastavený,“ povídal Jiříček.
Za 69 zápasů během tří extraligových sezon stihl udělat velký pokrok a zanechal ohromný dojem. V draftu bude představovat exkluzivní zboží a má štěstí, že se ho může zúčastnit osobně i se svými blízkými. Předchozí dva probíhaly virtuálně a na dálku kvůli koronavirové pandemii. Teď už by neměly být nastupující mladé hvězdy o nic ochuzeny. Všechno zase proběhne před diváky, v televizním přenosu a se vší parádou, která k tomu patří.
„Moc se těším,“ neskrýval Jiříček. „Bude to něco jiného, čeká mě zážitek na celý život. Těším se, že tam pojedu, někdo mě vezme a bude to hezké léto. Osobní přání ani vysněný klub nemám. Fandím všem českým klukům, co jsou v NHL, takže mi je to upřímně jedno. Uvidí se prostě až ten den.“
Potom je tady ovšem ještě jedna věc. Kvůli covidu předčasně ukončený a zrušený šampionát dvacítek se má opakovat v srpnovém termínu. Proběhne až po draftu, který může osudem mnoha hráčů hodně zakvedlat. Není tedy jasné, kdo všechno by se případně mohl zúčastnit a kdo už ne.
„Je to takové všelijaké,“vyjádřil se Jiříček. „Zatím jsme nic kolem toho neprobírali, ale buď to bude turnaj za účasti všech hvězd, protože se nebudou hrát žádné soutěže a budou tam moc přiletět úplně všichni, anebo už bude spousta hráčů na kempech a pojedou jen hráči z Evropy. Jsou tudíž dvě varianty. Všechno, nebo nic,“ předpovídal.
I na juniorský šampionát 2023 by se Jiříček mohl ještě podívat. Ale jeho budoucnost se bude do velké míry odvíjet podle přání klubu NHL, který ho draftuje. „Budu postupovat podle toho, co budou vyžadovat. Po draftu se bude řešit hodně věcí. I další sezona, jestli Kanada, nebo Evropa. Teď to zatím samozřejmě nic netuším. Chtěl bych pak mít ale co nejdřív jasno, kde budu hrát. To určí další postup,“ dodal.
Zatím však před sebou má další týden přípravy s reprezentací na mistrovství světa. Po půlroční přestávce nadchl. Už podle toho, co o něm prohlásil kouč Kari Jalonen, má David Jiříček i v tomhle případě pořád šanci.
