Wow! Tak takhle by to šlo. Sobotní podvečer v Ostravar Aréně se proměnil v oslavu hokeje. Jedinečný zážitek společně doručily dva faktory. Parádní výkon českých hokejistů na ledě a fenomenální kulisa v ochozech. Rezultát? Výběr Kariho Jalonena smetl Švédsko 9:3, což je nejvyšší výhra v historii proti seveřanům. Nejvíce se činil Petr Holík, jenž dvě branky dal a na dvě nahrál. „Nesmírně inteligentní hokejista,“ chválil svěřence kouč Jalonen.
Tenhle jalovec, ten bude náramně vysoký. Ostravští fanoušci měli možnost hned devětkrát z plna hrdla zazpívat populární skladbu od kapely Moravanka. Jak příznačné. Právě síla místního kraje nakopla české reprezentanty k nejlepšímu výkonu za hodně dlouhou dobu.
Už v první třetině, bez ohledu na výsledek, obletěly stadion mexické vlny. Halas doprovázel každou akci, s každou brankou se zesiloval. Vrchol přišel na konci třetí části, kdy při volání „deset, deset,“ jeden z příznivců ryzí ostravštinou zvolal: „To je dobré kari, toto.“
„Tohle bylo prostě super. Už ve čtvrtek, když jsem byl na tribuně, tak mě z toho bolela hlava. Strašně jsem si to užil,“ řekl čtyřbodový hrdina Petr Holík. „Neuvěřitelné. Měl jsem husí kůži po těle. Moc doufám, že něco podobného zažijeme ještě zítra,“ uznale pokýval hlavou trenér Kari Jalonen.
Češi hnáni diváky dominovali, se Švédy si kolikrát dělali doslova, co chtěli. Hned pětkrát se trefili obránci, kteří těžili z aktivity útočníků. Z nich nejvíce vyčníval zmíněný Holík, jasný muž zápasu. „Dobře a hlavně rychle jsme bruslili. To byl naprostý základ úspěchu,“ přikývl trenér Kari Jalonen. Švédové zkrátka neměli nejmenší šanci. Pokaždé, když se jen trochu nadechli, Češi jako by zlehka odpověděli další brankou.
Jalonen nastavil systém
Finskému šéfovi střídačky stačily dva duely na Českých hrách, aby do povědomí fanoušků vrátil víru v úspěch reprezentace. Ne snad kvůli výsledkům, ale především hokejem, který dává smysl. Tým tvoří, vymýšlí, a když je třeba, tak se prostě zatáhne a brání. Vše v rámci systému. „Makáme na něm tvrdě,“ prohodil Holík.
Tenhle zápas navíc ukázal, že realizační tým už si našel dvojice hráčů, kterým to spolu šlape. Roman Červenka a Michael Špaček, přestože branku nedali, předvedli nádherné kombinace. Ti dva si rozumí, což bylo patrné už ve čtvrtek s Finy.
Proti druhému celku ze Skandinávie je doplnilo duo hráčů, co mají silné napojení na Kometu, Hynek Zohorna a Petr Holík. Žádný div, když na střídačce, kromě finského stratéga, stojí ještě Libor Zábranský s Martinem Eratem. Tahle formace s Patrikem Zdráhalem na křídle nasbírala dohromady úctyhodných 12 kanadských bodů. „Holík potřebuje na křídle rychlost,“ usmíval se Jalonen.
„Znám Hynka z Brna, je rychlý, šikovný, umí dát gól. Čím rychlejší křídlo budu mít, tím lepší. Ale dneska to tam napadalo. Všechno se nám to příznivě odráželo a vyšlo to, takže spokojenost. Hodně pomohl první gól, což pomohlo a navíc jsme dnes hráli poměrně rychlý hokej,“ shrnul brněnský centr příčiny úspěchu.
Pro něj osobně je takovýhle zápas důležitým v boji o konečnou nominaci. Ukázal na sebe, vyčníval. Což se hodí, protože se počítá, že z pohledu středních útočníků mají jisté místo David Krejčí a Tomáš Hertl. Navíc se čeká na situaci ve Švýcarsku, kde válí Jan Kovář. A pak je tu ještě již zmíněný Michael Špaček.
Trenér Kari Jalonen má v sestavě přetlak a tudíž příjemné starosti. „Ale to je proces, to k tomu patří. To, že přijedou hráči ze Severní Ameriky, to jsme věděli. Je to pochopitelně složité pak vyřazovat kluky z konečného výběru, ale tak to je,“ nehledal trenér žádné problémy v současné situaci.
