Unavený, ale šťastný Pastrňák: Hned jsem věděl, že nám to v lajně půjde!
PŘÍMO Z TAMPERE | Za novináři se ze šatny vrátil po vítězném pokřiku. Opřel se o pultík, během odpovědí si protahoval unavené nohy. „Mám toho dost,“ odfrknul si David Pastrňák. V premiérovém utkání na šampionátu v Tampere předvedl galapředstavení. Tým pozvedl, nabil ho energií. Režíroval důležitou výhru 5:1 nad Lotyši. Jeden gól dal, na další přihrál.
Tomu panečku říkám nástup do turnaje.
„Díky, ale nebylo to nic snadného. Byl jsem hodně unavený. Celý den byl dlouhý, dolehl na mě jet lag, vzbudil jsem se strašně brzo. Začátek zápasu by se mi hodil tak na desátou ráno. (směje se) První dny jsou ale vždycky takové. Pro nás to byl strašně důležitý zápas. Povedl se vstup, pak už jsme to řídili až do konce.“
Souhra s Davidem Krejčím fungovala, jako byste se spolu váleli i celou tuhle sezonu. To o sobě opravdu tak víte?
„Asi jo, hlavně bych ale řekl, že skvěle hrála každá lajna. Nebylo to jen o nás. Pochválil bych všechny, všichni si sedli. Někdy je takový zápas hodně potřebný pro sebevědomí. Zvlášť po minulé prohře s Rakušany. Musíme to přenést i dál a odehrát stejně celých dalších šedesát minut.“
Parádně k vám zapadl taky Roman Červenka, že?
„Určitě! Hned jsem věděl, že nám to půjde, že si budeme rozumět. S Červusem jsem hrál na šampionátu v Moskvě. S Krejčou pak trošku v Bostonu. (usmívá se) Všichni jsme věděli, co od sebe očekávat, ti dva kluci mezi sebou už taky nějakou chemii mají. Já ji mám taky. Něco nám tam spadlo. Je dobře, že se po změnách v sestavě podařilo skórovat třem lajnám. Hodně důležité.“
Vaše branka po přihrávce Krejčího byla až exhibiční.
„Já to samozřejmě čekám. Vím, že Krejča vidí prostor na nějaké dvě vteřiny dopředu. Pro mě to nebylo nic překvapujícího, od něj to byla krásná nahrávka. S Davidem je radost hrát. V Bostonu to byl můj mentor, teď v nároďáku je to ještě více speciální. Snad nám to půjde takhle dál.“
Využili jste přesilovku. Možná je škoda, že jste v utkání měli jen dvě.
„Souhlasím. Nebylo by špatná si to ještě vyzkoušet. Tu jednu jsme sehráli dobře. Trochu jsme na tom zapracovali, přesilovky a oslabení jsou obrovské výhody. Trenéři jsou si toho vědomi. Oboje musíme mít perfektní.“
Trenér i manažer upozorňovali, že nejste spasitel. Vy jste ale přijel a hra týmu rázem vypadala úplně jinak. Jak to tedy je?
(usmívá se) „To nevím, uvidíme. Jak jsem ale řekl, výborně hráli všichni. Moc se mi líbil třeba Matěj Blümel. Hrál neskutečně první tři zápasy, opravdu skvělý hráč. Třeba Hertlíkovi se ze začátku tolik nedařilo. Někdy to tak je. Teď hráli spolu a šlo jim to parádně, rozuměli si. Je to pokrok. Hráli jsme dobře i dozadu, snad si sedly všechny lajny.“
Právě Hertl i Jakub Vrána říkali, že tentokrát z týmu cítili mnohem větší bojovnost a odhodlání.
„Snad to tak bylo, taky jsem to cítil. Byl to pro nás ohromně důležitý zápas, ty tři body jsme potřebovali. Všichni v šatně si toho byli vědomi, soustředěnost byla obrovská, podle toho taky vypadala ta první třetina.“
