Jeho nejúžasnějším číslem byl zatím gól, kdy se jako buldozer prodral před branku a v pololeže překonal bekhendem slovenského brankáře Adama Húsku. S průměrným vytížením kolem šestnácti minut toho Pierre-Luc Dubois na mistrovství světa zmáknul dost. Se čtyřmi trefami je průběžně nejlepším zakončovatelem Kanady a dělí se o pozici bodového lídra týmu. V každém utkání patřil k nejnebezpečnějším aktérům na ledě.
Prožil velmi dobrou sezonu. V NHL si vylepšil osobák v gólech (28), bodově (61) za ním těsně zaostal. Na šampionátu vyrovnal Pierre-Luc Dubois sedmibodové maximum z obou předchozích startů v letech 2018 a 2019. Zatímco letos soupeři nejvíc střežili další hvězdu Matta Barzala, 23letý útočník Winnipegu z toho vytěžil, co se dalo. Jeho první lajna s Dylanem Cozensem a Nicolasem Royem nasypala třetinu kanadských gólů.
Účast na šampionátu ve Finsku přitom docela překvapila. Duboisovi totiž vypršela dvouletá smlouva a nebývá obvyklé, aby za Kanadu jezdili na mistrovství světa jedinci, kteří se chystají vstoupit na trh jako nechránění volní hráči. Přes nejistotu ohledně budoucnosti však neodolal vábení kanadského týmu. A s účastí souhlasil.
Do Winnipegu přišel výměnou z Columbusu poté, co za něj v pěti zápasech ročníku 2020/21 vstřelil jediný gól a dva týdny vynechal kvůli covidu. Ani po trejdu do Jets žádný kráter do zeměkoule nevytvořil. Prošel obdobími, kdy zůstával na suchu. Poslední sezona byla úplně jiný příběh. Změnil číslo. Místo třináctky sáhl po osmdesátce, kterou ještě v Columbusu nosil tragicky zesnulý brankář a kamarád Matiss Kivlenieks. Jiné cifry za branky a nahrávky taky začaly utěšeně naskakovat.
Není jasné, zda Dubois ve Winnipegu zůstane. Kanadský klub se ho však nebude chtít jen tak vzdát i proto, že v rošádě s Blue Jackets zaplatil vysokou cenu. Obětoval finského střelce Patrika Laineho, jehož mimochodem Jets draftovali v roce 2016 z druhé pozice. O jedno místo dřív, než si Columbus ve stejném výběru zajistil Duboise.
Mistrovství světa není Stanley Cup. Pro zúčastněné kanadské hráče však taky hodně znamená. „Přišli jsme každý odjinud. Nejtěžší pro nás je sehrát se spolu, zvyknout si na sebe i rozdílné herní systémy. V každém zápase se snažíme přizpůsobit tomu, co chceme hrát. Ještě to není dokonalé, ale zlepšujeme se a dostáváme se do toho,“ přiznal kapitán Thomas Chabot.
Tým javorových listů zatím šlapal dobře. Kouč Claude Julien se snažil zapojovat rovnoměrně všechny hráče, aby se sžili a aby nikoho nepřetěžoval. Obránce Chabot byl jediný, kdo strávil na ledě přes dvacet minut za zápas. Bek Ottawy už vlastní stříbro ze šampionátu dvacítek 2017, kde ho vyhlásili MVP turnaje. Na šampionátu dospělých ho získal před třemi lety na Slovensku. Za Kanadu tam nastupoval i Dubois. Oba teď touží získat první zlatou placku v kariéře.
Dvakrát po sobě vyhrála Kanada naposledy v letech 2015 a 2016. Pokud by letos obhájila loňský triumf, bude to podle jiné šablony než před rokem v Rize. Tehdy se tým vedený Gerardem Gallantem ve skupině trápil, zahájil třemi porážkami po sobě. Letos Kanaďané čtyřikrát vyhráli, poprvé padli až po strhující, páté bitvě proti Švýcarsku a nestačili ani na Dánsko.
Helsinská skupina je považována za slabší než ta v Tampere. Ale opory jako Dubois nebo Barzal jsou v ráži. Tým se slaďuje, s Kanadou se musí opět počítat.
Nejvytíženější kanadští útočníci
Matt Barzal (NY Islanders) - 18:00
Nicolas Roy (Vegas) - 16:47
Dylan Cozens (Buffalo) - 16:42
Pierre-Luc Dubois (Winnipeg) - 16:41
Drake Batherson (Ottawa) - 15:41
Nejproduktivnější Kanaďané
Pierre-Luc Dubois - 7 (4+3)
Adam Lowry - 7 (3+4)
Josh Anderson - 6 (1+5)
Ryan Graves – 6 (1+5)
Damon Severson – 6 (1+5)
