K národnímu mužstvu se připojil mnohem dřív, než by si přál. Nicméně po hořkém konci v play off byl David Tomášek v prvním zápase proti Německu zase při chuti. Výlet s pukem přes celé hřiště gólem ještě neskončil, v polovině utkání bekhendovou trefou strhl vedení na stranu českého týmu. Ten nakonec zvítězil 6:2. „Vždycky něco může být lepší a zápasů bude ještě hodně. Ale taky šlo o to přijít na jiné myšlenky a přenastavit hlavu po nevydařeném play off,“ říká 27letý útočník Sparty.
Kouč Kari Jalonen vsadil na spolupráci klubových dvojic. Na čtvrteční špíl v Kasselu dal do druhé lajny vedle sparťanů Davida Tomáška a Romana Horáka ještě hbitého Jakuba Fleka. Ti potom Němcům nasypali první čtyři góly ze šesti.
Zápas se vám povedl, spravil jste si aspoň trochu náladu po čtvrtfinálovém vyřazení?
„Vždycky může být něco lepší, ale z tohohle hlediska nám to vyšlo. Kluci pak vstřelili dva góly v oslabení. Ne, že bychom dali všechno jako lajna, ale měli jsme šance. Docela dobrý zápas na to, že se hrálo po delší době. Ale bude jich ještě hodně. Taky šlo samozřejmě o to přijít na jiné myšlenky a přenastavit hlavu po nevydařeném play off.“
S Romanem Horákem jste hrál ve Spartě, s Jakubem Flekem vám to klapalo parádně, že?
„On má výborný pohyb. I Horyna z pozice centra. Jsme sehraní ze Sparty, pár věcí máme, nějaké signály, zhruba vím, kde se pohybuje. On mi taky dává volnost, co se týče útoku, abych hrál na puku, k tomu bych měl využívat své parametry v soubojích. Tam to docela sedí, ale ještě se může stát spousta věcí. Další zápas s Německem hraju zase v jiné lajně. Zkouší se i jiné vazby.“
Loni jste o reprezentaci přišel kvůli zranění ze semifinále, předtím jste se na olympiádu v Pekingu dostal, ale pouze jako nehrající náhradník, že?
„Odletěl jsem tam jako taxikář. Předtím před šampionátem v Rize za Filipa Pešána jsem skončil po Českých hrách, ale nejdál jsem se dostal ještě za Miloše Říhy. V Bratislavě jsem byl s týmem, už jsem vlastně byl v turnaji. Jenže pak přišla poslední změna, objevil se Milan Gulaš a já jel domů.“
Mohlo by vám letos brzké vyřazení paradoxně pomoct?
„Asi je to trošku snazší. Člověk chce samozřejmě hrát play off, bojovat o titul. Vím od kluků, kteří se připojili po semifinále nebo finále, že byli dobití. Tahle parta už nějakou dobu trénuje, je v systému. Ale pořád je brzy, ve hře zůstává NHL a spousta dalších možností. Zažil jsem dlouhou přípravu už několikrát, poprvé ještě pod Josefem Jandačem před šampionátem 2018. Nemá cenu nad tím moc přemýšlet. Chci hrát nejlíp, ostatní se vyřeší. Záleží na trenérech.“
Ještě bolí brzký konec se Spartou?
„Narazili jsme možná na nejhoršího soupeře. Nedokázali jsme něco změnit, vyhořely nám speciální týmy. Ze začátku nám šly přesilovky a oslabení docela dobře, pak se to pokazilo. Oni dokázali trošku měnit hru, my ne. Zaslouženě nás přehráli. Pořád se mluví o bojovnosti a obětavosti. Ale když tým vede 1:0, snaží se náskok ubránit a my do nich bušíme celý zápas, ta obětavost vynikne. Když jsme vedli u nich, taky jsme ji měli. Jenže v posledních zápasech jsme pokaždé prohrávali.“
Selhali jste jako lídři v útoku?
„Nedokázali jsme zareagovat, něco změnit. Ať v přesilovkách, nebo ve složení útoků. My se vůbec ničeho nezříkáme. Jenže jak se nám dařilo s nástupem nových trenérů, všichni čekali, že budeme sypat spoustu gólů. Ale proti tak defenzivnímu týmu to nepřišlo. Je to o těch dvou týdnech. Nestřetli jsme se s ideální formou a pak už je to boj. I štěstí se občas odklonilo.“
Po zranění s loňského semifinále jste před sezonou neměl natrénováno a rozjížděl se pozvolna. Nakonec jste byl po základní části s Michalem Řepíkem nejproduktivnějším hráčem týmu. S tímhle jste byl spokojený?
„Jsem rád, že jsem se dostal zpátky. Bylo to složité, nohu jsem neměl dlouho v pořádku, do první repre pauzy se to pořád řešilo. Nějak jsem hrát mohl, ale bruslení vůbec nebylo na úrovni, jakou jsem potřeboval. Zároveň mi chyběla letní příprava, i když jsme po ortéze a berlách dělali maximum, co šlo. Snažil jsem se to dohánět v sezoně, jenže to taky úplně nejde, když se rozjede plno zápasů, do toho Spengler Cup. Možná proto jsem ke konci cítil, že to proti loňsku nebylo fyzicky úplně ono. A v play off to možná i lehce chybělo.“
Ve Spartě máte ještě smlouvu, ale povídá se o Švýcarsku, dokonce zámoří. Rýsuje se něco?
„Možnosti asi jsou, něco proběhlo už po Spengleru. Ale momentálně se soustředím na nároďák. Zároveň nevíme, co bude na Spartě. Je předběžné to úplně řešit. Play off skončilo zklamáním, prostě se nepovedlo. Teď chci hrát co nejlíp tady. Uvidíme, co se stane.“
V zámoří je údajně ve hře několik klubů. Tahle cesta by vás lákala?
„Přesně nevím, jak moc vážné to je. Jmen vyskakuje hrozně moc. Někteří kluci tam byli a zkusili to. Já ne, kromě juniorky. Když to bude dávat smysl, šel bych do toho, už jen abych měl čisté svědomí. Ale upřímně, teď to nechávám být. Chce se ukázat v reprezentaci, nějak to dopadne.“
Témata:
Česko, reprezentace, sport, hokej, Olympijské hry, Německo, Švýcarsko, HC Sparta Praha, David Tomášek, Jakub Flek, Roman Horák, Kari Jalonen, semifinále, National Hockey League, Hokej na Heureka.cz
Související články
