Video se připravuje ...
PŘÍMO Z TAMPERE | Museli se kvapně stěhovat, přišli o dost sil, navíc v základní skupině se zadřeli. Nikoho z elitních týmů neporazili. A do dne D vstupují v zádech se dvěma porážkami v řadě. Proti nim rozjetí Američané, kteří zatím nepadli ani jednou. Nikam se netrmáceli. Jestli umíte počítat, musí z téhle rovnice vyjít jediné: prohra. Řeč je o čtvrtfinále MS se zámořským výběrem (ve čtvrtek od 15.20). Ovšem tohle je hokej. Sport, který nejde naplánovat. A tak se mohou balit právě Američané. Proč?
Stál před novináři, z čela mu tekl pot. Byl uřícený. A když dostal otázku na čtvrtfinálový souboj, pronesl: „Nebudeme favoritem.“
To ještě kapitán Roman Červenka po porážce s Kanadou na závěr skupiny nevěděl, kdo bude soupeřem. Jeho jméno bylo do pavouka šampionátu zařazeno až hodinu před půlnocí. Ale na slovech lídra národního týmu se nic nemění. Naopak ještě nabývají na intenzitě.
Nejen, že Češi nejsou favoritem. Dalo by se říct, že jsou spíš až outsiderem. O čemž svědčí i vypsané kurzy od sázkových kanceláří.
Vraťme se ale zpátky k příběhu o unaveném týmu, který cestuje. A který se postaví fungující mašině. Psal se rok 2016 a výše zmíněná rovnice nevyšla.
Hokej není matematika. Naštěstí.
A Červenka se o tom mohl právě při mistrovství světa v Moskvě před sedmi lety přesvědčit. Role byly obrácené. Na jedné straně Češi, kteří byli při chuti. V pohodě. Odpočatí. A vyčkávali, než přijedou Američané.
Kteří: neporazili na turnaji ještě žádného papírově silnějšího soupeře. A museli cestovat z Petrohradu do Moskvy vlakem. 635 kilometrů!
Nepřipomíná vám to něco? Teď už jenom stačí zmínit výsledek. Američané vyhráli 2:1 po nájezdech. A byl to český tým, tehdy i s Červenkou, Michalem Jordánem nebo Michalem Kempným, který se s bolehlavem pakoval domů.
Zpátky do reality. Tentokrát jsou karty rozdané podobně. Ale pořád je to jenom jeden zápas, může se stát cokoliv. Jeden zbloudilý puk. Jedna šťastná dorážka. A papírové předpoklady se zmuchlají. „Dopředu se nedá nic předpovídat,“ souhlasil Kempný.
I on tehdy v roce 2016 psal příběh o českých slzách. A nečekané americké radosti. „Historie turnajů píše různé příběhy. Doufám, že ho napíšeme i my,“ zmínil další pamětník Jordán.
„Jsme nachystaní. Opravdu jsme nachystaní. Všichni víme, o co jde,“ říkal kouč Kari Jalonen. A při rozhovoru s novináři větu, jak jsou dobře připravení, zopakoval několikrát. K tomu působil uvolněně. Vtipkoval.
Jako by tím chtěl jasně vzkázat: Co bylo, to bylo. Teď už jsme jiný tým!
Dá se opravdu smazat předešlé nepřesvědčivé výkony? A porážky se Švýcary i s Kanadou? „Jsme v pohodě. Už to nemáme v hlavách. Jsme správně nastavení,“ zdůraznil trenér, jenž potom ještě několik minut mluvil s finskými reportéry.
Mezi novináře dorazil i Jiří Černoch. Centr druhé formace, která by měla platit na největší americkou zbraň. Rychlost. „Budeme se snažit o to, v čem jsme dobří. Kluci lítají, já to trochu monitoruju a házím jim puk do jízdy. Kluci snad párkrát ujedou a pomůžeme i nějakým gólem,“ přál si karlovarský pracant a bojovník.
A ještě malý detail ohledně týmového nastavení. Právě on, spolu s Danielem Voženílkem a Tomášem Kundrátkem, si nechali knírek. Když se jejich fotky objevily při ranním transferu z Rigy na sociálních sítích, hned se jim zaplavil telefon.
„To jasný, že z toho lidi mají srandu,“ pousmál se Černoch.
I spoluhráči do nich šijou. Třeba gólman Karel Vejmelka: „Je to bizarní. Přijde mi to hrozné,“ reagoval s úsměvem. Hráči ale do toho šli právě proto, aby před klíčovým utkáním trošku odlehčili atmosféru. To se líbí i Jalonenovi. Jemu se, ostatně, líbí právě i ti pánové s knírky… „Sluší jim to!“ chechtal se.
Možná i kníry svědčí o tom, že se mužstvo chce naladit na jiný mód než v posledních dnech. Mají před sebou výzvu. V místech, kde se jim loni dařilo. Právě v Nokia areně vydolovali bronz v infarktové přestřelce právě s Američany. Nakonec vyhráli 8:4. Teď se vracejí do dobře známých míst.
Třeba i tohle jim vlije do žil optimismus. „Myslím si, že to roli hrát může. Prostředí je nám známé, měli jsme tu úspěch, což nám může dodat energii a nějakou další motivaci. Rozhodně si myslím, že to bude pro nás plus,“ věřil Vejmelka.
Oficiálně to potvrzené není, ale do branky se postaví právě on. Muž, na nějž bude tým spoléhat. Američany neudolá ofenzivou (bez Davida Pastrňáka s Davidem Krejčím jako loni). Ale systémem. Defenzivou. A s Vejmelkou.
„Myslím si, že každý hokejista má rád tyhle zápasy o všechno. Proto hokej hrajeme,“ hlásila jednička zámořské Arizony.
Ve čtvrtek bude pod palbou. A udělá maximum, aby z ní vyšli vítězně Češi. Jako loni.
Témata:
Česko, reprezentace, mistrovství světa, roman červenka, česká republika, mistrovství světa v hokeji, sport, česká reprezentace, národní tým, hokej, mistrovství světa v ledním hokeji, MSLH23, Michal Jordán, Moskva, Kanada, Michal Kempný, Karel Vejmelka, Mistrovství světa v ledním hokeji, Roman Červenka, Mistrovství světa ve fotbale, Kari Jalonen, Nokia, Jiří Černoch
Související články
