Sedlák o tlaku: Nesmíme si brát vše, co lidi říkají... Podívejte na Marnera
Věřit sami sobě. Ve vnitřní sílu mužstva. Bez ohledu na to, co si kdo říká… Psychická odolnost. Jeden z předpokladů, jak být na ostře sledovaném domácím šampionátu úspěšní. „Tým se musí semknout. Ať vám lidi věří, nebo ne,“ říká klíčový útočník Lukáš Sedlák, který je na enormní tlak zvyklý i z role kapitána pardubického Dynama. Vlna reakcí po nominace se převalila, teď už tým směřuje k pátku. K ostrému startu proti Finům.
Na ledě univerzál na veškerou práci, v kabině jedním z lídrů. Přemýšlivý muž, který dokáže věci trefně pojmenovat. Proto člen elitní formace (spolu s Červenkou a Kašem) po tréninku rozebíral i záludnosti domácího mistrovství. „Doufám, že nás tlak nepoloží,“ hlásí Sedlák, jenž minulé mistrovství opustil kvůli poranění nohy na berlích. Snad si ten pech vybral…
Už na vás dolehla tíha okamžiku?
„Ještě ani ne. Přeci jenom celou sezonu jsme věděli, že možnost dostat se na domácí mistrovství je. Zatím nervozitu nepociťuju. Nestresuju se.“
Ani tím, že určitě spousta lidí kolem vás prosí o lístky?
„Jo, píšou o ně. Ale těch bohužel moc není. Vždycky to budu muset vymyslet a rozložit, abych potěšil co nejvíc z nich.“
Láká vás úspěch o to víc, že loni jste se záhy zranil? Navíc mužstvo celkově propadlo.
„Každé mistrovství je lákadlo. A jestli se něco vyvedlo, nebo ne, nehraje žádnou roli.“
Jak mísíte zlatá očekávání, o kterých se vždycky mluví, s reálnou sílou mužstva?
„Každý chce vyhrávat. Pro nás bude důležitější projít si procesem turnaje. Nemyslet na finální výsledek. Nestresovat se z něj. Ať z dobrého, nebo špatného. Je třeba se soustředit na daný zápas, protože můžete vyhrát jenom jedno utkání za den. Nejde za den vyhrát celý šampionát. Teď koukáme jenom na pátek.“
Jste uzavřený ve své bublině, aby vás nerozhodily nejrůznější komentáře?
„Už to takhle mám nastavené vlastně od konce základní části v lize. Jak se některé věci řešily okolo… Spousta lidí spekuluje, píšou domněnky. Tomu se snažím vyhnout, soustředit se na sebe. Ale nejde to pokaždé úplně dobře.“
Pomůže vám zkušenost z toho, že velký tlak zažíváte právě v Pardubicích?
„To je možný. V tomhle módu jsem celé play off. V Americe to bylo podobný, v Rusku jsem moc nerozuměl, což bylo dobrý. Člověk se s tím musí naučit pracovat. Kritika je dobrá, ale musí být trošku konstruktivní nebo aspoň oprávněná. Nemůžete si k srdci brát všechno, co napíše každý člověk, který hokeji ani tolik nerozumí. Aniž bych se chtěl někoho dotknout.“
Máte příklad?
„Každý tým má jiný systém. Vezměte si třeba Mitche Marnera, jak se na něj půlka Toronta sesypala, že toho hráče Bostonu neubránil. Ale nakonec to nemusela být jeho chyba. Nemusel nakonec být jeho ten hráč. Na první pohled to může vypadat, že je to vaše chyba, ale nakonec být nemusí. To jsou ale věci, které ten, kdo kritizuje, třeba neví. Člověk se s tím musí naučit pracovat. Máme tady zkušené kluky, kteří si tím prošli. A tohle umí.“
Mentální odolnost je hodně důležitá, že? Aby vás domácí tlak nesemlel.
„Doufám, že nás nepoloží. Je to specifický. Já jsem domácí turnaj ještě nezažil, bude to něco nového. Ale jak říkám, můžu ovlivnit jenom určité věci. Navíc ne pokaždé člověk hraje před plnou halou. To bude něco jiného. Musíme se s tím vyrovnat a využít toho.“
Po nominaci se objevila spousta reakcí, jak je, nebo není mužstvo silné. Jestli nemělo jet víc hráčů z NHL. O to víc vás to může nahecovat?
„Je jedno, jestli přijede celý tým z NHL, nebo ne. O tom to není. Mužstvo se vždycky musí semknout. Ať vám lidi věří, nebo ne. Podle mě na tom ani moc nezáleží. My jsme tady, abychom odvedli co nejlepší práci. Jestli někdo říká, že tam měl být ten, nebo ten, tak na to se nemůžeme dívat. Oni to neovlivní, my to neovlivníme. Jsme tady, abychom ukázali, co umíme.“
Na posledním turnaji v Brně bylo 37 hráčů, teď už je to zredukované. Je cítit větší klid? Prospěje to i tréninkům, ne?
„Asi je to klidnější. Když nás bylo hodně, museli jsme se střídat. Teď je to klidnější. Což k přípravě teď patří, ale i Brno k tomu patřilo. Všechno má něco do sebe. Každopádně se teď můžeme víc zaměřit na detaily.“¨
Jak se cítíte v elitní formaci s Romanem Červenkou a Ondřejem Kaše?
„Všichni víme, jací jsou to hráči. Zatím si to sedá, hodně se spolu bavíme. Doufám, že se nám bude dařit. S Ondrou jsem asi v životě nehrál, s Romanem loni na mistrovství asi jeden zápas, než jsem se zranil. A možná něco málo v Brně… Ale taky jsme toho spolu moc neodehráli. Komunikace je důležitá. Abychom věděli, kde kdo bude. Abychom si pomáhali.“
A dávali góly, že? Produktivita byla problém nejenom naposledy v Brně.
„Ano…Víme, že jsme hráči, kteří je umějí dávat. Nic jiného nám nezbývá. Musíme hrát tak, abychom si vypracovávali šance. Potom branky přijdou. V Brně ani těch příležitostí moc nebylo. Na tom musíme pracovat.“
Pokud jde o soupeře na šampionátu, dá se odhadnout jejich síla podle soupisky?
„To ano. Ale to, že někdo má jména, ještě neznamená, že budou hrát dobře a budou mít dobrou chemii. Vždycky se to ukáže až na ledě. Nemyslím si, že velké predikce se dají dělat. Že bychom se měli někoho bát, to ne.“
