Tkachuk proti Slovákům: Tady se bít nemůžeme! Oklamal demoliční kouli
Hořící kotel emocí, ostrá hra, potyčky, provokace i parádní gól. To vše znovu ukázal americký živel Brady Tkachuk v exkluzivní bitvě proti Slovensku (4:5p). Od prvního střídání šel do soupeřů ostře, po strkanici s Martinem Pospíšilem zůstali oba bez helmy, srazili se čely a jiskry jen létaly. Při odjezdu na trestnou pak hlasitě hecoval celou slovenskou střídačku. A jedním gólem ve finiši přispěl k odvrácení blamáže. Kličkou si při tom vychutnal obránce Patrika Kocha, který hrál jinak parádní zápas. Také dal gól a blýsknul se dvěma ostrými hity, po jednom z nich Johnny Gaudreau dlouho nevěděl o světě.
„Jak na Tkachuka? Nebát se ho!“ měl jasno Martin Pospíšil, který je z Calgary na ostré střety zvyklý. „Tohle jsou hráči, co umí rozhodnout zápas a když jim dáte hodně prostoru, umí dát gól. Až do třetí třetiny se nám to dařilo hodně dobře. Chtěli jsme hrát fyzicky, ale čistě. To se nám dařilo.“
Na konci první třetiny se Tkachuk a Pospíšil srazili v rohu, vypadalo to na rvačku. Jen tak tak z ní sešlo. „Tady se rvát nemůžeme,“ glosoval s nadhledem po zápase Tkachuk. „Ale nemyslím si, že se mi někdo může dostat pod kůži. Byla to zřejmě součást jejich plánu, aby se proti nim hrálo těžko. Fungovalo jim to, hráli dobře, zaslouží kredit.“
Dodatečně ocenil i Pospíšila, který je se šesti body (2+4) ze tří zápasů na špici bodování šampionátu. „Je to dobrý hráč, to je taky důvod, proč je v NHL.“
Faktem je, že zrovna proti Slovensku měl Tkachuk extra motivaci. Od svého táty Keitha totiž často slýchá historky o jeho velkém kamarádovi Pavolu Demitrovi. V St. Louis byla jejich souhra exkluzivní. A když měli Američané generálku před šampionátem v Bratislavě (6:2), táta svého syna nabádal, aby se v Demitrově rodné zemi ukázal.
„Otec mi o něm vypráví neustále,“ říkal Brady Tkachuk slovenským novinářům. „Když jsem byl malý, Pav se chodil dívat, jak já a bratr Matthew trénujeme. Bylo to od něho cool, že byl tak ochotný ve svém volném čase. Před přípravným zápasem v Bratislavě mi otec zavolal, aby mi zdůraznil: „Tohle je Pavlova země, hraj dobře.“
Držet se toho chce i na mistrovství světa v Ostravě. Při gólu na 3:4, jemuž předcházel neodpískaný faul na Petera Cehlárika, si brilantně poradil s Patrikem Kochem. Ten se přitom v duelu blýsknul pěti hity. Celkem už jich má 11, nejvíc na šampionátu.
Od zámořských reportérů si také vysloužil pochvalu: „Sledovat Kocha je tak zábavné. Je jako lidská demoliční koule,“ napsal na síti X Steven Ellis z The Hockey News. Na Tkachuka recept Koch nenašel. Než se do něj stačil opřít, Američan si pod ním puk šikovně prohodil a stejně elegantně zavěsil.
Daleko hůř s ním po střetu dopadl mnohem menší Johnny Gaudreau. Když ho slovenský bek ve 43. minutě tělem sestřelil, nevěděl americký šikula o světě. A musel na kontrolní ošetření. Do zápasu se vrátil, a když po zápase padla otázka na Kocha, chvíli tápal. „Kdo? Aha, bodyček... Spadl jsem na hlavu, musel jsem na kontrolu, ale vrátil jsem se. Jo, cítím se fajn.“
Pokud se následky otřesu „nerozleží“, dopadl Gaudreau rozhodně lépe než český útočník Filip Chlapík, kterého Koch, bývalý vítkovický bek, před rokem na šampionátu také tělem sestřelil. Byly kolem toho velké emoce, otřesený Chlapík už si pak na šampionátu v Rize nezahrál.
„Kochíno tohle umí, krásné hity,“ chválil parťáka Peter Čerešňák. „I v Česku, když hrál za Vítkovice, jsme o něm věděli, že tohle dokáže. Má to v sobě. S Američany to jiskřilo už v přípravném zápase, věděli jsme, do čeho jdeme.“
Za udržení emocí v rámci zdravé agresivity tým pochválil i kapitán Tomáš Tatar. I přes ostré střety, občasné provokace a několik evidentních a neodpískaných faulů Slováci udrželi disciplínu. A v rámci možností si poradili i s Tkachukem.
„On je přesně typ hráče, který je velkým přínosem pro své mužstvo, nechtěli jsme se jeho hrou nijak rozhodit,“ přitakal Tatar. „Byli jsme připravení. Věděli jsme, co bude on i ostatní dělat a že se s tím musíme smířit. Mít chladnou hlavu, což je rozčílí ještě víc. V tomto jsme odvedli perfektní práci, protože není jednoduché vydržet tohle rýpání.“
