Brož o konci kariéry: Někdo neví, co si počne. Jak to měl Mikeska?

Ne každý sportovec se dokáže vyrovnat s koncem kariéry a s tím, že musí opustit to, čemu se od dětství věnoval. Jenže zatímco například pro fotbalistu Tomáše Řepku bylo loučení s fotbalovými trávníky polosmrtí, hosté jednoho z iSport studií během hokejového šampionátu se s budoucností vypořádali lépe. Respektive se svým loučením byli smíření. Nejen o tomto promluvili Michal Mikeska, bývalý hokejový útočník a dnes pilíř podcastu Zimák, a Miroslav Brož, sportovní obojživelník právě loučící se s MMA scénou.
Michal Mikeska vyhrál českou extraligu i ruskou Superligu, předchůdce dnešní KHL. Ve své době platil za excelentního evropského hráče a osobnost tuzemského hokeje. Končil poměrně brzy ve třiatřiceti letech v prvoligové Třebíči, kde s profesionálním hokejem také začínal.
„Věděl jsem, že se konec blíží. Byl jsem s tím smířený. Začne to jít z kopce, už jsem neměl takovou tréninkovou morálku. Zápasovou bych sice ještě měl, ale bez trénování se to dělat nedá,“ popisoval Mikeska.
Brzy se vydal na dráhu trenéra. „Už v šestadvaceti, kdy jsem byl herně na vrcholu, jsem začal dělat céčkovou licenci. Koukal jsem po ostatních trenérech, jak to dělají, a říkal si, že buď to jednou využiju, nebo ne. Nakonec jsem plynule přešel na druhý břeh a už docela dlouho trénuju. Život ti vždy něco přinese,“ přemítal ve studiu vedle druhého hosta, MMA zápasníka Miroslava Brože.
Ten dal oktagonové kleci vale během května v rámci Oktagonu 57 ve Frankfurtu. Prohrál s domácím chasníkem Christinanem Eckerlinem. „Chtěl jsem se loučit v Edenu, na to už nedojde. Nastal čas, dělal jsem vrcholový sport šestadvacet let, z toho třináct jsem trénoval dvoufázově. Mám urvané oba bicepsy, dvanáctkrát zlomený nos, vazy v kolenech, lokty, kotníky, nadočnicové i podočnicové oblouky. To si vybralo svou daň. Mám agresivní styl, což se lidem líbilo, ale přinášelo to i následky. Byl jsem v elitních evropských organizacích, v KSW, v Otagonu. Ukojil jsem svoje sportovní ego, dostal jsem se na svůj osobní vrchol,“ vypočítával Brož, jenž zavítal do hokejového vysílání.
Sám má totiž s hokejem co do činění. Právě s ním začínal jako brankář ve Slavii a dnes trénuje mladé brankáře. „Už jsem právě šidil malé gólmanky, protože abych byl sám připravený, musel jsem hodně trénovat. Teď se vracím zpátky k nim a k hokeji,“ těší se.
Tím má vyřešenou i svou nejbližší budoucnost. „Hodně kluků se bojí skončit s MMA, protože neví, co si počnou. Můj trenér mi naopak říkal: hele, lepší skončit teď, než abych ti za dva roky tvrdil, že na to nemáš,“ prozradil.
V MMA nakonec udělal skvělou kariéru, přestože měl dobře našlápnuto i v hokeji. „Byl jsem v reprezentačních výběrech U17, U18 například s Vorasem, Michaelem Frolíkem a dalšími. Žil jsem pro tým, ale někdy to bylo až za hranou, kdy jsem se bál, abych jim to nezkazil. V MMA jsem se mohl víc projevit,“ porovnal zkušený bijec oba poměrně vzájemně si vzdálené sporty.
Tím, že hrával hokej ve Slavii, načichl k sešívanému dresu. Proto přeje i fotbalové Slavii. „Ale nejsem nějaký zarytý fanda. Třeba při evropských pohárových zápasech fandím všem, i Spartě,“ usmál se. „Jsem hlavně přes gólmany. Mimochodem, boxuju u Jirky Apeltauera, u kterého trénuje Radek Sňozík, a ten se věnuje gólmanům na Spartě,“ pokračoval.
Zato netušené sparťanství se projevilo u Michala Mikesky. Ten je přitom legendou Pardubic, velkého rivala Pražanů. Naštěstí se zde bavíme o fotbale. „Dostal jsem se k nim přes Kubu Otavu a Ondru Kasíka. Dnes se znám i s Honzou Kuchtou, o něm nepochybuji, že titul pořádně oslavil. Dřív jsem si občas na Spartu zajel, teď už jen, když hrají v Pardubicích,“ odkryl.
Sám trénuje hokejový Přerov, a tak se na dálku může inspirovat trenérem Sparty Brianem Priskem. „Dal ten mančaft dohromady. Každý má nějaký systém, ale on z těch hráčů vytvořil tým. Přinesl soudržnost, je velkou osobností klubu. Zároveň k úspěchu potřebuješ kvalitní realizák, podporu vedení a trpělivost,“ nastínil Mikeska.
Zdá se, že všechny tyhle atributy ve Spartě Priske má. A proto Letenští po třiadvaceti letech obhájili ligový titul.