Laukovi v Bostonu končí smlouva, přesto přijel do Brna: Snad přesvědčím, aby si mě nechali
V Davidu Pastrňákovi národní tým získá super střelce, nabere na úderné síle. Další posila Jakub Lauko plní v Bostonu jiná zadání. K jeho přednostem patří rychlost, bojovnost a hra do těla. V reprezentaci se objeví pět let po svém třetím juniorském šampionátu v Ostravě, které pro něj skončilo zraněním po pár sekundách úvodního utkání. „Vím, s čím sem jedu. Těším se moc. Chci se poprat o místo na mistrovství světa,“ řekl po prvním tréninku v Brně novinářům.
Už předloni, kdy reprezentaci ještě vedl finský kouč Kari Jalonen, před šampionátem v Rize a Tampere na sociální síti naznačil, že by měl zájem dorazit. Jednoduchou zprávou s emotikonem hlásícího se panáčka. Jakub Lauko se pozvánky dočkal až za vlády Radima Rulíka. Měl bláznivou sezonu. Začínal v Minnesotě, před uzávěrkou přestupů se vrátil do Bostonu. V prosinci utrpěl na farmě zranění po úderu loktem do hlavy. Navíc mu skončila smlouva. Účast slíbil, ale tak jednoduché rozhodování zase neměl.
Zažil jste šampionát osmnáctek, troje dvacítky, i když ty poslední byly hodně krátké. Jaká výzva je pro vás mistrovství světa dospělých?
„Upřímně řeknu, že někdy v březnu, když jsme mluvili s Radimem Rulíkem a Jirkou Šlégrem, jistý jsem si úplně nebyl. Pořád mě trápí zranění, které jsem měl přes sezonu. Plus nemám smlouvu. Takže z těch důvodů jsem váhal, nevěděl, jestli se připojit. Ale nehrál jsem za dospělý nároďák a moje poslední mistrovství světa trvalo šest sekund. Tak jsem si řekl, že do toho půjdu, vezmu sebe to riziko.“
Vaše sezona byla dost divoká, viďte?
„Na začátku trejd do Minnesoty, dlouhé zranění, zase výměna zpátky do Bostonu. Tak jsem si to určitě nepředstavoval, ale zase je to zkušenost. Teď do toho chci skočit a porvat se o místo na mistrovství světa.“
Bral jste výměnu do Bruins jako návrat domů?
„Trošku ano. Strávil jsem tam dlouhá léta. Jak (na farmě) v Providence, tak v Bostonu. Dal jsem si od toho takovou sedmi, osmiměsíční dovolenou a jsem zase zpátky.“
Stejná role jako v Bostonu
Trenér Rulík bere hráče do určitých rolí. Od vás se dá čekat totální nasazení, rychlost?
„Samozřejmě vím, s čím sem jedu. Bylo mi řečeno, že mám přijet. Na seniorském nároďáku jsem nikdy nebyl. Půjdu do toho, uvidím, jestli mě dají na oslabení, dostanu tu shutdown roli, co mám v NHL. Doufám, že bude stejná. Budu hrát jako tam. Uvidím, jestli trenérům zapadnu do koncepce. Budu se snažit, abych je přesvědčil, aby si mě v týmu nechali.“
Jaký problém bude větší hřiště?
„Já se toho bojím už teď. (směje se) Samozřejmě, když jsem plochu jen viděl, je to rozdíl. Jsem zvyklý přece jen hrát na menším hřišti. Ale jde o zvyk. Pár tréninků, jeden, dva zápasy a bude to normální. Hráčům, kteří mají rádi puk a hrají si s ním, to může vyhovovat. Mají na všechno víc času. Já jsem spíš přímočařejší, pro mě je to spíš minus. Ale musím se s tím poprat.“
Věděl jste dopředu, že přijede David Pastrňák?
„Bavili jsme se o tom, takže jsem věděl trošku víc. Jeho stanovisko jsem znal. Jsem rád, že se rozhodl jet a už to řekl oficiálně, protože pro celý český hokej je to velké plus. Patří k nejlepším hráčům na světě, je fakt radost se na něj koukat každý zápas. Co předváděl v posledních zápasech sezony, bylo neskutečné. Víme, že je speciální hráč. Snad si to přiveze do reprezentace a bude předvádět stejné výkony na mistrovství světa. Pasta patří určitě mezi TOP pět útočníků v NHL.“
Ale v závěru základní části táhl tým dost sám. Co řeknete k tomu, jak se Bruins nepovedl?
„Tým byl rozhodně v jiné pozici než před dvěma lety. Před uzávěrkou přestupů se vědělo, že to nebude na play off, že bychom měli dohrát sezonu, jak nejlíp to jde. Nic jednoduchého. Deset zápasů v řadě jsme nevyhráli, což není sranda. Ale ke konci základní části jsme jich pár zvládli, ne úctyhodně, ale líp. Bylo to náročné. Nikdy jsem v tak těžké situaci nebyl. Nic příjemného.“
Hráči z NHL, kteří přijeli vloni, vykládali, že v téhle fázi přípravy dostávali od trenéra Rulíka dost zabrat. Jakou máte zkušenost po prvním tréninku?
„Dva týdny jsem byl mimo led. Skončili jsme v Bostonu, měli výstupní mítinky. Letěl jsem ještě do Minnesoty sbalit si byt a všechno si tam vyřídit. Přiletěl jsem na konci minulého týdne. Neměl jsem ani čas potrénovat. Takže na prvním tréninku jsem byl hodně zadýchaný. Kemp a příprava před mistrovstvím světa je dlouhá. Ale všichni musí zůstat v kondici a připravit se na turnaj.“
Bude to i herně velká změna?
„První den jsme si jen řekli, že se to teprve probere detailněji. Pořád jde jen o hokej, ten je pořád stejný, liší se jen některé maličkosti. Myslím, že to nebude nějaký extra velký problém. Co jsem viděl na videu nebo slyšel od trenéra na tréninku, chce hrát rychle, s nasazením. Myslím, že to je hra, o kterou se snažím. Doufám, že mi bude sedět, a myslím, že pro tenhle tým můžu být přínosem.“
Jak se těšíte, až vyjedete v českém dresu před domácími fanoušky?
„Dlouho jsem to nezažil. Minulé šampionáty jsem jen viděl a bylo to super. Těším se moc, zvlášť v Brně, fanoušci jsou tady dobří. Jsem zvědavý, jaké to bude. Určitě se přijedou podívat i kamarádi, i když to mají přes celou republiku.“
