Vladař: V pět na pět jsme na Švédy měli. Potěšil ho Hašek, přál Klapkovi: V Calgary je moje miminko
Tři góly v oslabení a varovná prohra 2:4. Švédsku vyšla souhra hvězd NHL v početní převaze. Debutující Daniel Vladař hasil, co se dalo, předvedl spoustu vynikajících zákroků a po zápase převzal od Dominika Haška cenu pro nejlepšího českého hráče. Jeho premiéra v národním týmu však nebyla vítězná. „Myslím, že jsme odehráli dobré utkání. Jen škoda vyloučení, při hře pět na pět jsme na ně měli,“ hodnotil po utkání 27letý gólman Calgary Flames. Program MS 2025>>>
Jak jste prožíval svou premiéru v národním týmu?
„Nervozita samozřejmě trošku byla. Strašně dlouho jsem nehrál na evropském hřišti a měl tady dost lidí, takže jsem se chtěl ukázat. Hlavně jsem se snažil co nejvíc pomoct našemu týmu a zastavit co nejvíc puků. Bohužel to nestačilo.“
Bylo hodně nepříjemné inkasovat poprvé ve druhé minutě?
„To je úděl brankáře, že první zápasy jsou trošku nervóznější a většinou to takhle dopadá. Na druhou stranu se z toho musíme oklepat. Taky myslím, že jsme odehráli dobré utkání. Jen škoda vyloučení, při hře pět na pět jsme na ně měli.“
Při všech gólech jste toho asi moc neviděl, že?
„Máme tu hodně hráčů, sestava dost rotuje, pro kluky je to strašně těžké. Na druhou stranu zblokovali hodně střel a padali tam po hlavě. Za to jim patří obrovský dík. Taky ještě nebyl moc prostor trénovat oslabení. Tři góly z přesilovky nejsou vůbec dobré. Ale když některé věci vypilujeme, stávat se nebudou. Budeme stoprocentně lepší. I pro mě je to lekce. Puky tam budou létat a já na to musím být víc připravený. Jsou tam věci, na nichž musíme pracovat. Švédové mají hodně hráčů z NHL. Věděli jsme, že jakmile jim dáme trošku prostoru, budou dominovat.“
Švédům přijelo plno zvučných posil z NHL. Jak těžké je chytat první zápas v reprezentaci proti takovému soupeři?
„Jsou to kluci, se kterými jsme se potkávali v průběhu sezony. Víme, že když jim hlavně na přesilovce dáme trošku prostoru, budou hodně nebezpeční, což se taky potvrdilo. Pro nás trošku lekce, musíme hrát víc pět na pět. Pro nás je to do příštího zápasu obrovské ponaučení. Příště to zvládneme.“
Ondra Pavelec dává pozor, aby nám kluci neustřelili hlavu
V týmu trávíte už pár dní, hodně času jste i s Karlem Vejmelkou.
„My se známe od nějakých patnácti, šestnácti let. Tam se vůbec nic nemění. I přes sezonu, když proti sobě hrajeme, snažíme se jít třeba na večeři nebo si spolu po zápase promluvit. Vztah máme skvělý, s Pepou Kořenářem se známe taky strašně dlouho. Ta naše partička funguje a Ondra Pavelec nás doplňuje a koriguje. Od pondělí si to všichni užíváme. Je to tvrdá práce, ale tím, že máme takový vztah, je to pro nás jednodušší a je to větší zábava.“
Musí vás trenér brankářů hodně korigovat?
„On na nás dává pozor, aby nám kluci na tréninku neustřelili hlavu. Jenom takhle. (usměje se) Ale ne. On je skvělý a je to pro nás obrovská čest a zároveň zábava.“
Vnímáte, že třeba bojujete o pozici jedničky?
„To je spíš otázka pro trenéry. Já se jen snažím zastavit puk a pokaždé, když dostanu příležitost, vyhrát zápas, což se bohužel tentokrát nepovedlo. Víme, na čem máme pracovat.“
Po utkání vám předal cenu pro nejlepšího hráče Dominik Hašek, co to pro vás znamenalo?
„Vážím si toho. On byl můj dětský vzor a myslím, že každý malinký gólmánek, co tady vyrůstal, ho měl za vzor. Byla to moje první zkušenost takhle ho vidět a potřást si s ním rukou. Pro mě je obrovská čest nosit národní dres a ještě se potkat s naší největší legendou.“
Byl jste nervózní, že se dívá?
„To zase ne. Asi víc jsem byl nervózní, že tady byl můj táta. Občas je trošku ostrej. Ale jak říkám, moc si toho vážím.“
Co říkal táta po zápase?
„Ještě jsem s ním nemluvil. Doufám, že už odešel.“
Jak zhodnotíte výkon spoluhráče z Calgary Adama Klapky?
„Jsem rád, že se mu zápas povedl. Vím, že je ještě trošku rozhozený v čase. V Česku strávil teprve dva, tři dny. Určitě je to pro něj náročné. Ukázal, jak platný umí být v předbrankovém prostoru. Doufám, že v tom bude pokračovat.“
Trenér Rulík říkal, že je povahou hrozně hodný kluk. Souhlasíte?
„Stoprocentně. Je to v Calgary takové moje malinké miminko. Snažím se o něj starat celou sezonu. (usmívá se) Ale ne, on je strašně skvělý kluk, hrozně pracovitý. Všichni mu tady přejeme jen to nejlepší.“
Kniha GUDY. Zpověď hokejového ranaře je již osmou publikací Edice Sport z nakladatelství CNC Books. Předcházely jí neautorizovaná biografie trenéra Jindřicha Trpišovského, knižní rozhovory s žokejem Josefem Váňou a fotbalovou legendou Janem Kollerem, zpověď fotbalisty Václava Kadlece a publikace Fotbalové devadesátky a Cesty ze dna s příběhy čtrnácti osobností českého sportu, které překonaly ve svém životě a kariéře závažné překážky.
