ROZHOVOR | PŘÍMO ZE STOCKHOLMU | VIDEO | Dlouhých 18 let. Tolik let uteklo od předchozí návštěvy Petra Nedvěda ve stockholmské Globen Areně. Ale když tu byl naposledy, válel! A v dresu Kanady! Ano, hokejový emigrant získal ve své nové zemi občanství a jelikož v sezoně 1993/94 nehrál NHL kvůli tahanicím s platem, reprezentoval mužstvo s javorovým listem na hrudi.
A šlo mu to parádně, na Švédských hrách jej vyhlásili členem All Stars týmu. Mimochodem společně s Čechy Břízou, Vykoukalem a Vopatem...
Vzpomínáte na zdejší podnik z února 1994?
„Ano, ano… Rozdával jsem radost, ale na špatné straně! (směje se) Jo, hrával jsem tenkrát za Kanadu, byl to pro nás i pro mě úspěšný turnaj. Teď je to o něčem jiném, mám radost, že jsem se sem dostal konečně i s naším nároďákem.“
Tehdy před osmnácti lety jste hrál po boku Paula Kariyi, výborně vám to klapalo, že?
„To jo. Byla to pro nás důležitá prověrka před olympiádou v Lillehammeru. Zjistili jsme, že můžeme hrát s ostatními týmy rovnocenné zápasy. Předtím jsme moc nevěděli, na čem jsme. V mužstvu jsme měli pár hráčů a pak za nás hráli kluci, co se nedostali do NHL. Tenkrát fungoval celosezonní kanadský mančaft, složený z hráčů, co nechtěli jít na farmu. A tak hráli po Evropě a za Kanadu. Semkli jsme se a nakonec jsme byli malinký krůček od zlaté medaile. I tak to byl skvělý počin.“
Globen Arena stojí 23 let, ale skoro nic se nezměnilo, pořád zůstává excelentní, co říkáte?
„Souhlasím. Akorát támhle v desáté řadě vyměnili sedačku, jinak všechno při starým…“ (směje se)

Kdo navštíví arénu poprvé, většinou říká, že se mu z té krásy zatočí hlava...
„U nás se zatím nikomu hlava netočí, ale uvidíme, jak to bude ve čtvrtek při zápase…“ (další smích)
Vybaví se vám, zda tenkrát ve čtyřiadevadesátém došlo i na procházky po Stockholmu?
„Moc času nebylo, bohužel. Byli jsme jen jednou na slavnostní večeři v Caffé Opera, vedle toho byl nějaký klub. Netuším, jestli ještě vůbec funguje.“

Stejně, po osmnácti letech znovu na stejném místě, to je výjimečná věc. Uteklo to neskutečně rychle, že?
„To máte pravdu. V devadesátém roce jsem začínal v NHL a mně to přijde, že to bylo před třemi roky... Bohužel, utíká to rychle. Taky už mám v garáži připravené místo na brusle.“
I hřebík?
„Ten mám nachystanej v rakvi…“ (usmívá se)