Nedvěd chválí Hadamczika: To on mi otevřel už zavřené dveře
Může napsat unikátní olympijský příběh. Přesně dvacet let poté, co v dresu javorového listu s Kanadou vybojoval stříbro, se Petr Nedvěd chystá na své druhé Hry. Kdyby tuhle myšlenku vyslovil někdo ještě během podzimu, lecko by se mu smál. Jenže utopie se přeměnila v realitu a 42letý útočník pojede reprezentovat Česko do Soči jako druhý nejstarší hráč turnaje.
Žádný jiný kouč, vyjma Aloise Hadamczika, by si netroufnul vzít vás s sebou na Hry. Jste mu vyloženě vděčný, že do toho šel?
„Takhle nějak to vidím. Kdyby nároďák netrénoval Lojza, na olympiádu bych nejel. On mi dal šanci na mistrovství světa 2012. Jo, sezonu jsem měl vynikající, ale stejně žádný jiný trenér by mě na šampionát nevzal. Lojza Hadamczik mi otevřel dveře, které jsem považoval za absolutně uzavřené. Vzpomínám si, když mi poprvé volal, že mě chce vzít do repre. Měl jsem za to, že jde o nějakou srandu. Ale bavili jsme se dál a dál, byla to vážná debata. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou do druhého dne a volal zpátky, že jdu do toho.“
„To teda. Já byl spokojený se svým hraním v Liberci, chýlil si ke konci svoji kariéru, byl prostě v klidu. Ne že bych se chodil na led jenom vyprdět, ale nenapadlo by mě představit si sám sebe v nároďáku. A najednou prásk! Taková výzva… A tak jsem jel na mistrovství do Švédska. Můžu upřímně říct, že mě to pořádně nakoplo a dalo mi to do hokeje ještě větší chuť. Hodně silnou. Jsem hrozně rád, že si na mě Lojza vzpomněl. Nedivím se jim, ale pro všechny ostatní trenéry jsem byl zaškatulkovaný jako starší hráč, co si spokojeně dohrává extraligu. V mém věku je u toho jedině Džegr, ovšem on je kapitola sama pro sebe, ten skončí v reprezentaci, až bude sám chtít.“
Nikdo přitom nemůže říct, že máte u Hadamczika protekci. Svými výkony jste přesvědčil, že jeho předloňský projekt s vaším comebackem měl opodstatnění.
„Asi tak. Mistrovství světa ve Švédsku bylo dobrý, dovezli jsme placku, byť stříbro nebo zlato by bylo ještě sladší.“
Máte toho za sebou mraky, jaký je ve vašich očích Alois Hadamczik kouč a manažer?
„O Lojzovi víme, že je úspěšný podnikatel, což ovšem s hokejem nemá pranic společného, je to jeho soukromí. Ale i tak klobouk dolů, evidentně mu podnikání funguje. Co se hokeje týká, nemůžu mluvit za jeho dřívější turnaje, za olympiádu v Turíně a následující mistrovství. Můžu komentovat jen poslední dvě sezony. Po nominaci vznikla ostrá debata na téma trenérovy taktiky a herních systémů. Za sebe říkám, že Lojzovy přípravy na zápasy jsou perfektní. Systém nám fungoval. A když nám třeba proti Finům daná taktika nevycházela, přešli jsme během zápasu na něco jiného. Lojza v pohodě a rychle reaguje na vývoj hry, není to tak, že bychom se po celou dobu utkání drželi jedné šablony a na konci seděli v kabině s hlavama dole, že nám nevyšla a že jsme ji ani neuměli změnit. Na akcích, které jsem absolvoval, všichni kluci věděli, co mají hrát. Jiná otázka pak je, jak se kterému hráči daří přímo na ledě.“
Jde porovnat teoretická příprava v nynějším národním týmu a v NHL?
„Kolikrát ani v NHL jsme neměli tolik mítinků jako v reprezentaci. I když ono to nejde moc srovnávat. Během maratonu zápasů v NHL kolikrát není čas na nějaké schůzky a podrobné studování soupeře. Dostanete pár pokynů od trenérů, jde se na věc a po zápase se zase letí jinam. Ta rozpoutaná kritika mi proto přišla mimo.“
Po sezoně plánujete ukončit kariéru. Dochází vám, že máte před sebou tři teoretické možnosti, jak svoji profesní dráhu ukončit ziskem zlaté medaile?
„No, asi to tak bude… (usmívá se) Ale pořád je to nějaká šance. Zvláštní je, že se o tom bavíme ještě v téhle době, v tomhle roce. Stačilo málo a já skončil s hokejem před pěti, teď už skoro šesti lety. Na Spartě nám nevyšlo play off a já se smiřoval s tím, že jdu od hokeje pryč.“
Velký rozhovor s Petrem Nedvědem čtěte v pátečním Sport Magazínu
