Pacina o Češích: Dupeme a nejsme důslední. Erbanová má čich na góly
Před dvěma lety se Tomáš Pacina (53) vrátil z Kanady do Česka. Rovnou dostal kopec funkcí. Ty hlavní? Vede ženskou reprezentaci, se kterou postoupil na olympijské hry v Pekingu. K tomu šéfuje trenérům dovedností pod hlavičkou Českého hokeje. Trefně umí popsat problémy, které tuzemský ledový sport tíží. Sám pracuje na zlepšení. „Všechno hrajeme na trojnožce, bez rychlosti. Špatně bruslíme, v koncovce nejsme důslední,“ vypočítává.
Na hokej má zdravý pohled. Tomáš Pacina je sebevědomý, k sobě i okolí však správně kritický. Pracoval pro kanadský národní tým či kluby NHL. Před dvěma týdny ale prožil největší úspěch trenérské kariéry, když českou ženskou reprezentaci dovedl poprvé v historii na olympijské hry. V obsáhlém rozhovoru pro iSport Premium popisuje důvody úspěchu, specifika koučinku žen nebo důvody absence střelců v českém hokeji.
Postup ženského týmu do Pekingu je jistě velký úspěch, ale ruku na srdce… Nebylo to spíše splnění povinnosti? Soupeřky byly výrazně schůdnější než v letech minulých.
„Souhlasím, taky to vlastně vnímám jako splnění povinnosti. Jestli to bylo lehčí než dřív, to nedovedu posoudit, protože jsem tehdy u týmu nebyl. Jedno vám ale řeknu, i tohle bylo hodně těžké.“
Myslíte čistě z pohledu soupeřek? Hráli jste s Maďarskem, Norskem a Polskem.
„Maďarky vůbec nejsou snadný soupeř, ukázaly to například na mistrovství světa. Hlavně ale narážím na tíhu role favorita. Hrát doma, ze všech stran očekávání, že bychom to měli zvládnout. K tomu v hlavách holek čtyři rozdrcené sny v podobě předchozích neúspěšných olympijských kvalifikací. Splnit povinnost je leckdy těžší než zvládnout zápas, do kterého jdete ve stejné roli jako soupeř a máte to padesát na padesát. Upřímně vám řeknu, že si nepamatuju za třicet let své trenérské kariéry podobný výkon.“
V jakém směru?
„Holky hrály naši hru. Pořád. Celých šedesát minut, i pod tlakem. Byly tam fantastické kombinace. Góly jsme dávali z postupných útoků, rychlých brejků, z přesilovek. Hlavně jsme ale dávali branky v pravý čas. Prosadily se holky, kterým se předtím na světovém šampionátu nevedlo. Podařilo se odstranit mentální nedostatky, které nás na mistrovství světa brzdily. Je tam spousta malých příběhů, které nikdo nevidí.“
Co myslíte těmi mentálními nedostatky?
„Zůstat sám sebou pod tlakem, držet svou tvář. Odevzdat ze sebe to nejlepší, když o něco velkého opravdu jde. Olympiáda znamenala pro holky ještě víc než mistrovství světa. Pro některé ženy to taky byla poslední šance o Hry zabojovat.“
Ženský národní tým vedete rok a půl. Liší se výrazně trénování mužů a žen?
„Jsem na to zvyklý, ženský hokej trénuju nějakých 24 let. Dlouho jsem souběžně pracoval taky s muži. Na povrchu je to jiné, do hloubky je to ale podobné. Všichni jsme lidi. Máme svoje city, očekávání, zklamání. Chlapi to
