Kdo si ve Švédsku řekl o MS v Praze: Voženílek je blízko, šance i pro beky
Z listopadové Karjaly byli všichni unešení, s děním na prosincových Švýcarských hrách panovala spokojenost. Nynější třetí podnik v Karlstadu Radimu Rulíkovi přinesl hodně témat k probrání i odpovědi, s kým určitě dál počítat a kdo si o další šanci zrovna neřekl. Hráčům to nelítalo jako dřív, letiště Färjestadu vyloženě vysávalo energii. Kdo po švédské akci zůstává akutně ve hře o květnovou Prahu?
Brankáři
Jakub Málek obdržel od Švédů čtyři góly, pár dalších těžkých pokusů pochytal, měl i štěstí, když na poslední chvíli zmrazil puky mířící za čáru, ale někde pod sebou je schoval. Od Švýcarů dostal o branku méně, jeho výkon však nebyl ideální. Rozhodně si příliš nespravil chuť, byť nakonec slavil výhru. Šimon Zajíček prošel klasicky těžkou premiérou, ve 22 letech nastoupil proti finským vítězům do akce, brzy inkasoval a za svá záda pustil i puk, který měl chytit, anebo aspoň proti němu vytasit zákrok. Je mladý, tvárný, budoucnost má rozhodně před sebou. Tenhle test mu může jedině pomoci.
Pro Málka šlo o druhé sezonní povolání a pozici, jakou měl po Karjale, si určitě nevylepšil. Teď záleží, zda trenér brankářů Ondřej Pavelec nakonec sáhne k prvnímu povoláváku Dominika Frodla či si vzpomene na Šimona Hrubce. Ale i tak jsou nyní na forhontu Dominik Pavlát či Josef Kořenář.
Obránci
Vybaví se vám nedělní šlupka Libora Hájka do horního růžku švýcarské branky? Právě ta (ale nejen ta) pardubického beka posouvá do další fáze úvah pro Prahu. Navrátilec ze zámoří si úspěšně zvyká na širší pracoviště, než na jaké byl dlouhé roky navyklý v organizaci NY Rangers. Je odolný, dokáže prodat důraz i slušné střelecké schopnosti. Jeho potenciál je přitom ještě o dost výš.
Dalším na seznamu, u nějž nenajdete otazník, je Mikuláš Hovorka. V horizontu dvou, tří sezon z něj může vyrůst špičkový bek evropského formátu. Radim Rulík mu evidentně důvěřuje a chválí jej, kudy chodí. Ve vlaku zůstává dál. To samé Michal Kempný, prokázaná vysoká solidnost ve všech podstatných atributech. U Petra Zámorského záleží, zda trenéři vsadí na jeho kombinační schopnosti a přesilovkový fortel, jenž je na výrazně vyšší úrovni oproti důrazu při osobních soubojích. Stále se čeká, zda se víc neprojeví Jakub Galvas a Filip Král. Daniela Gazdu potřebujete točit na přesilovce, v ní se prodává. V Karlstadu na ní moc času nestrávil.
Kdo je určitě ve hře: Libor Hájek, Mikuláš Hovorka, Michal Kempný
Útočníci
Parádní příběh kdysi schovávaného nebojsy Daniela Voženílka napsal další pokračování. Takového protivu jednoznačně potřebujete. Proti Švédům jako jeden z mála úspěšně otravoval před brankou soupeře, říkal si o respekt, v neděli se Švýcary jakbysmet. Umí výborně zapůsobit v roli pohyblivé zdi před gólmanem, baví ho chodit do soubojů, kde se to řeže hlava nehlava. K sobě ho potřebuje i klubový parťák Martin Růžička, jenž nezklamal. Nezazářil, ovšem po šestileté odmlce prokázal, že si zaslouží další minuty.
Dvougólový David Kaše je na tom podobně. A pokud zdraví konečně pustí na sraz i jeho bratra Ondřeje, můžeme očekávat hodně užitečné penzum práce ve prospěch týmu z jejich společného úsilí.
Další navrátilec Jan Kovář byl nejlepším českým plejerem proti Finům, platí jeho šikovnost na buly, důvtip při zakládání akcí, čtení hry. Zajímavě zapadl do elitní jednotky Jakub Rychlovský, na vyšší úrovni se rychle zorientoval, z pěti startů má pět bodů. Po 22letém Tygrovi nyní snad ani nejde chtít víc. Na rozdíl od Lukáše Radila. V oslabení (ale nejen tam) se vyplácí sázet na Ondřeje Beránka, jenž se v dřině s Finy zasloužil ofenzivní aktivitou o dvě přesilovky. Trio Beránek, Horák, Flynn působilo dojmem, že by mohlo postupně vybudovat zajímavou chemii. Poptávka po větší produktivitě práce se naopak vztahuje k bratrům Kovařčíkovým, částečně k Lukáši Jaškovi.
Kdo je určitě ve hře: Daniel Voženílek, Martin Růžička, Jan Kovář, Jakub Rychlovský, Lukáš Radil, David Kaše, Ondřej Beránek, Roman Horák, Oscar Flynn
