Rulík o prvním výběru po zlatu: Abdul? Bodování nerozhoduje. Máme filozofii
Prolomil čtrnáctileté čekání na české zlato z hokejového mistrovství světa. Jako první trenér od Vladimíra Růžičky zvedal Radim Rulík (59) slavný pohár. Uspokojení a euforie? Opravdu ne. Přísný stratég s jasným plánem myšlenky na zlatý dýchánek v Praze nechává v šuplíku, soustředí se na nový cíl. U reprezentace ho čeká Karjala Cup, ve středu nominoval tým bez nejproduktivnějšího hráče extraligy Jindřicha Abdula z Vítkovic. „Bodování nerozhoduje,“ pravil kouč k rozhodnutí.
Má principy, jimž je věrný. Neslevil ani při první akci v sezoně. Ve výběru Radima Rulíka se odrazila důležitost herní typologie. Dopředu ví, koho pošle na oslabení, koho do přesilovky, kdo bude bránit a kdo vysoko napadat. Není lepších důkazů než Abdulova absence, prostě se nehodil. Zato trápící se Jáchym Kondelík? Hozen do stroje. „Když se hráči bodově nedaří, neznamená to, že nemá šanci,“ prohlásil devětapadesátiletý trenér.
Jak jste spokojený s procesem tvorby nominace?
„Hráči, které jsem oslovil, chtěli reprezentovat, což pro mě byla skvělá zpráva. Nikdo neřekl, že se mu turnaj nehodí. Musím říct, že byl naopak obrovský zájem. Uvidíme, jak všechno dopadne.“
Takže ideální složení?
„Máme připravené různé varianty i další hráče, ale ty jsem zatím nekontaktoval. Kdyby však vypadl centr, křídlo, hráč do přesilovky nebo do oslabení, možnosti budou. S nominací nebyl jediný problém.“
Co role úřadujících mistrů světa, kteří se do týmu tentokrát nevešli? Nabízí se třeba Roman Červenka z Pardubic.
„Se všemi, kteří byli na mistrovství světa součástí týmu a nejsou v nominaci, jsem v komunikaci. Máme určitý plán do sezony, který jsem jim sdělil, a souhlasili. Nebudu teď říkat, jak představa vypadá, ale mluvil jsem i s Romanem, máme všechno připravené. Sezona je dlouhá, klubové povinnosti v tuto chvíli prioritou. Závisí na zdraví, ale taky na formě. Hráči ji musí mít. Přihlížel jsem i k tomu, že nás čeká domácí zápas ve Varech i v Pardubicích (v prosinci). Nechte se překvapit.“
Proč v sestavě chybí Jindřich Abdul, s přehledem nejúdernější muž české soutěže (8+13)?
„Nenominoval jsem nejproduktivnějšího hráče extraligy, ale sleduji ho, vím o něm. Pozoroval jsem ho už v minulé sezoně, když byl v Litvínově. Letos vystřelil, má dva spoluhráče cizince. Uvidíme, jaký bude jeho další vývoj.“
Rozhovor pokračuje pod infografikou.
Uvažujete tedy, že by dostal pozvánku na některý z příštích podniků Euro Hockey Tour?
„Pokud mu forma vydrží a bude se přiklánět k tomu, co od hráčů potřebujeme, má dveře otevřené. Ale teď ještě počkáme. Bodování není prvek, který by rozhodoval. Vnímám to hlavně u obránců, kteří na tom nemusí být tak dobře bruslařsky nebo defenzivně. Naopak když se hráči bodově nedaří, neznamená to, že nemá šanci být nominovaný.“
Jde zkrátka o to, jak zapadá.
„Filozofii máme jednoznačnou, je to nějakých pět šest bodů. Pokud se k nim hráč aspoň trošku přibližuje, je velká šance, aby se do nominace dostal.“
Potvrzuje to třeba příklad Ondřeje Beránka, člena zlaté party. Jak moc vás těší, že si formu přenesl do dalšího ročníku?
„Vidím, jak se Bery bodově utrhl. Byl to vždycky hráč, který se energií dostával do šancí, ale nedával branky. Přesto se do týmu pro světový šampionát vypracoval, byl v něm strašně důležitý. Na mistrovství světa šlo o skladbu. Asi mu turnaj zvedl sebevědomí, pomohl mu, najednou začal dávat góly v extralize. Jsem za něj rád.“
Představí se před svými fanoušky v Karlových Varech, což je prostředí, které sám dobře znáte.
„Ale o pořadatelství jsem nerozhodoval, opravdu ne. (směje se) Nějak to neřeším. Máme v Česku hokejová města, není určující, kde hrajeme.“
Jste plně nastavený na další reprezentační misi?
„Začal jsem už v srpnu. Nejsem odpočinkový typ, nebaví mě relaxovat. Pracovní náplň, co se týče hokeje, mám. A jsem za ni rád.“
