Kaltounková začala na MS gólem: Pozitivní nálada, ale trenéři zase něco najdou

Z hokejové reprezentace pod vedením předchozího realizačního týmu vypadla, dres národního týmu oblékla Kristýna Kaltounková poprvé po dlouhých čtyřech letech. Při debutu na mistrovství světa žen hned splatila důvěru trenérky vrchovatě. V závěru první třetiny bleskově využila přesilovou hru, i díky ní a výborné souhře první lajny vyhrály Češky nad Švýcarskem 3:0. „Jsem na nás pyšná. Ukázaly jsme, co v nás je, hrály jsme týmovou hru,“ pochvalovala si dvaadvacetiletá útočnice po startu domácího šampionátu.
Na úvod mistrovství světa jste předvedly sebevědomý výkon. Nebyla nervozita z domácího prostředí?
„Ne, s holkami už tady nějakou dobru trénujeme a i přes rok jsme spolu hrály a trénovaly. Jde to poznat. Nervozita tam samozřejmě trochu byla, vyprodaný stadion, to se jen tak nestane. Jsme za to fakt rády. Ale řekla bych, že zas tak nervózní, aby se to projevilo na hře, jsme nebyly. Spíš to byla zdravá nervozita.“
Co jste říkala na atmosféru ve vyprodané aréně?
„Neuvěřitelné. Děkujeme všem fanouškům i dobrovolníkům. Dělají neuvěřitelnou práci, jsou tady od rána do večera, abychom tady mohly hrát, a moc si toho vážíme. Když se podíváte kolem sebe, vidíte, že všichni tady jsou kvůli vám, fandí vám a sunou vás dopředu.“
Vítězství 3:0 vypadalo z tribuny jako kontrolované. Viděly jste to také tak?
„Samozřejmě jsou tam věci, ze kterých se musíme poučit. Ale jsme rády, že nám to tam padlo, Kakina (Klára Peslarová) nás podržela, měly jsme tam fajn rozehrávky. Byla vidět týmová hra a že máme hodně velký potenciál do turnaje.“
Vypadalo to, že chcete hrát tvrdě, ale občas vám stál v cestě metr rozhodčích. Nepřekvapil vás?
„Trošku mi to vadilo, co si budeme. Jsem zvyklá hrát s kluky, i v Americe to tam trošku občas řežu. Ale Švýcarky nám taky hrály do těla, snažily jsme se to vyrovnat a hrát, jak nám trenérka říkala. Bohužel za to bylo pár vyloučení, ale to nás nemůže držet zpátky. Musíme hrát hlavně to svoje. V rámci pravidel, ale zas tak hrozné to nebylo.“
Máte čtyři vyrovnané formace, pravidelně se střídaly. Je to výhoda, že lépe rozvrhnete síly?
„Určitě. Máme čtyři kvalitní lajny, není vůbec problém je točit. Dalo nám to sílu, abychom odehrály celý zápas ve čtyřech lajnách a ve všech hráčkách. Jedině dobře.“
Podat si ruku s První dámou? K nezapomenutí
První dva góly padly krásně pod víko. Trénovaly jste to takhle?
„Trefujete to cíleně, ale já se to snažila jenom propálit, protože nahrávka byla trochu za mnou. Chtěla jsem jenom nějak vystřelit. Gólmanku skautujeme, věděly jsme, že nahoře je trošku slabší.“
Přesilovku jste využila hned po 11 sekundách. To je taky do pokračování turnaje pozitivní, že?
„Určitě, ale takhle to asi pokaždé nepůjde. Nesmíme se na to moc upnout. Ale samozřejmě je to fajn, bylo fajn, že jsme daly gól do šatny. Nakoplo nás to.“
První zápas na mistrovství světa, první gól, cena pro nejlepší hráčku z rukou První dámy… Velký zážitek?
„Jo, určitě. Žiju v Americe, osm let tam hraju, ale tohle je pro mě nejvíc. Být v Česku, doma, před rodinou a kamarády, ještě k tomu První dáma, podat si s ní ruku… Je to k nezapomenutí a jsem za to ráda. Ale nebylo by to bez holek kolem mě. Bez spoluhráček, bez trenérů a celé podpory. Jsem ráda, že se mi vrátilo, že makám.“
Po prvním gólu spoluhráčky lovily puk až u časoměřičů. Dostal se k vám?
„To bylo pro trenérku. Carla se mě zeptala, jestli jí seženu puk pro asistenta trenéra, tak jsem musela jít a řídit se povely. Sehnala jsem ho ne sobě, ale asistentovi Scottovi (Rivettovi).
V minulosti jste z reprezentace zmizela kvůli neshodám s předchozím trenérem Tomášem Pacinou. Teď už je vše smazané?
„Je důležité, že jsme tady teď. Co bylo, bylo. Všechny vztahy jsou skvělé, jsem tady ráda. Tým i trenéři mě k sobě hned vzali, je to fajn a jsme za to jedině ráda.“
Byl to ideální start do turnaje? Nebo se najdou nějaké mínusy?
„Určitě se vždycky něco najde, ale řekla bych, že asi dobré. Pozitivní nálada, to je na tom nejdůležitější. Zítra si k tomu řekneme víc, trenéři tam zase něco najdou. Ale bylo to fajn, jsem na nás pyšná. Ukázaly jsme, co v nás je, hrály jsme týmovou hru.“