Květoslav Šimek
6. května 2022 • 10:02

Nestrašil o oslavách: Babička je moje štístko, fanoušci mi ji hodili na led

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Procházkův vítězný chaos! Nástupovka z Rizinu a bouře, samuraj vyzval i moderátora | UFC 300
SESTŘIH: Bohemians - Sparta 1:3. Birmančevičova show, Letenští se vyhrabali z nejhoršího
VŠECHNA VIDEA ZDE

Do areálu Třineckých železáren zabloudil Andrej Nestrašil (31) už při své první cestě. Teď se tam s týmem Ocelářů vrátil i s mistrovským pohárem. „Minul jsem odbočku a zavedlo mě to až sem k závoře,“ usmíval se nejproduktivnější útočník šampionů v play off. „Tady mě otočili a než jsem vyjel, trvalo mi to asi čtyřicet pět minut. Doufal jsem, že se tady podívám ještě jednou. S pohárem.“



Už jste vstřebal, co se vám s Oceláři povedlo?
„Ještě ne. Ještě chvíli mi potrvá, já to tak prostě mám, trvá mi to. Sezona byla dlouhá, člověk je hrozně unavený, byl to těžký boj. Prvních deset minut bylo skvělých, pak to na mě dolehlo, byl jsem hotový. Když jsme vyhráli Calder Cup (2013 s Grand Rapids), tak jsem se necítil jako součást týmu, protože jsem moc nehrál. Klukům jsem záviděl a doufal, že vyhraju něco, kde budu větší součástí. Jsem moc rád, že se to podařilo. Tohoto titulu si vážím stotisíckrát víc.“

Na oslavy ještě máte sílu?
„Já do toho ještě jezdím do Prahy a zpátky kvůli malému. Abych ho také viděl. Celý týden byl náročný, ale dělám to rád.“

Nenadýchal byste na cestách?
„Ne! Nechci říkat, že toho moc nevypiju, aby mě pak někdo nevyfotil, jak se válím po chodníku. (směje se) Ale v tomto jsem bezpečný, to bych si nedovolil.“

Co na vás při oslavné jízdě městem udělalo největší dojem?
„Železárny. Mám respekt k lidem, co tam pracují, klobouk dolů. Chtěl jsem se do provozu podívat i v Magnitogorsku, ale byl covid, tak nám to nedovolili.“

Když jste do Třince přišel, říkal jste, že chcete konečně vyhrát titul. Bylo těžké tlak ustát? Zvládnout krize?
„Situace, které nás potkaly během sezony, nás naopak posílily. Od prosince, kdy tady koloval covid, jsme až do play off nehráli v plné sestavě a bylo vidět, jak nabitý kádr máme. Kluci, co tým doplnili, Šeďa (Šedivý), Šturcík (Szturc), Zbořil a další, nechci na nikoho zapomenout, pomohli. Tlak je tady vždycky, bude to stejné i příští rok. Ale bylo fajn hrát zase o nejvyšší příčky.“

Martin Růžička a Andrej Nestrašil s pohárem u vysoké pece
Martin Růžička a Andrej Nestrašil s pohárem u vysoké pece

Play off jste prošli poměrně suverénně. Věřili jste celou dobu, že vše ustojíte, nebo jste měl nějaký moment pochybnosti?
„První dvě série (Vítkovice 4:0, Mladá Boleslav 4:0), vlastně všechny tři série (Sparta 4:2), jsme věřili. První dva finálové zápasy na Spartě ale nebyly z naší strany úplně dobré. Bylo důležité vrátit se domů a odehrát zápas, jaký jsme odehráli (7:3). Ukázali jsme, že neumíme jen bránit, ale i útočit, dávat góly. Ten zápas byl zlomový.“

Kolik duelů play off v ochozech nakonec stihla vaše babička? Říkal jste, že vám vždycky přinášela štěstí a gólovou jistotu, je to tak?
(usměje se) „Byla na všech zápasech v Praze. Po posledním finále ji naši fandové snášeli dolů, za což jim moc děkuji. Bylo tam velké zábradlí, které by nepřelezla a nemohla by na led. Naši fanoušci ji tam házeli přes zábradlí, což bylo fajn. Byla i na ledě, fotila se s pohárem a podle mě udělala i nějaký rozhovor pro Radiožurnál. Ten hledáme, ale nemůžeme ho nikde najít.“

Babička je vaše štístko?
„Odmala jsem takový, že když se někdo přijde podívat na můj zápas, tak potřebuji vědět, kde sedí. Když vím, že jsou na svých místech, dodá mi to klid. A babička? Asi to není stoprocentní statistika, ale často se stává, že když přijede, tak dám gól. Když za mnou byla v Americe, hráli jsme s Pittsburghem 1:1 a také jsem dával gól. Takže mi nosí štěstí.“

Budete si zvykat na nového trenéra, řada opor odchází. Má už babička permanentku na sezonu?
(usměje se) „Ona nedojede tak daleko. Bude to jiné, na druhou stranu, když se podíváme na hráče, kteří se v play off ani nedostali do sestavy? Super hráči. Mohou kádr v klidu doplnit. Uvidíme, jaké to bude, jaký bude nový trenér. Kostra částečně zůstává, budeme zase chtít hrát o pohár.“

Z útoku vám odcházejí bratři Kovařčíkové (Jukurit), se kterými jste si hodně rozuměl. Jaké to bez nich bude?
„Budou hodně chybět, hrálo se mi s nimi výborně. A budou mi chybět i mimo led, protože jsem s nimi seděl v kabině, hráli jsme spolu i Xbox. Budou moc chybět. Takový hokejový život je, budou jiní hráči, bude třeba najít chemii s někým jiným. Ale když měl Míša Kovařčík zlomený prst a hrál s námi Miloš Roman, tak jsem si říkal, že s ním by byla moc dobrá lajna. Miloš už nabyl dost zkušeností za ty roky, posunul se kus dopředu.“

Takže v příští sezoně budete mít slovenské bráchy?
(usměje se) „Uvidíme.“

Cesta mistrovského poháru ze Síně slávy až na led O2 Areny
Video se připravuje ...

Slyšel jsem, že jste se Kovařčíků i zastával, když se do nich pustil extrémně náročný Martin Růžička.
„Nevím, co jste slyšel. (usmívá se) My na sebe ale v kabině hulákáme pořád, to je na denním pořádku. Je to jen z toho důvodu, že všichni chceme vyhrávat. Jsou zápasy, kdy to někomu nejde, jsou zápasy, kdy někdo potřebuje seřvat, jindy podpořit. To je celou sezonu. Tohle k mančaftu patří. Jsme chlapi, přijdeme do šatny, řekneme, jak jsme to viděli. Všichni jdeme za stejným cílem. Naopak bych byl moc nerad v týmu, že všichni přijdou, sednou si na prdel a čekají na další třetinu.“

Kdy to během play off v kabině nejvíc hučelo?
„My se většinou všichni zhádáme na tréninku. (usmívá se) I trenéři to mají rádi, vždy někde stojí a po koutku se smějí. Trenéři si prostě vybírají hráče, kteří chtějí vyhrávat. Což je dobře.“

Paní doktorka Ondruchová v rozhovoru pro Sport říkala, že jste byl jeden z mála, kdo si dovolil popíchnout i trenéry. Bylo to tak?
(usmívá se) „Takhle, já mám spoustu bratrů a doma si vyjadřujeme lásku tím, že si jeden z druhého děláme srandu. Beru to jako součást tréninků, soutěživosti. Samozřejmě, když se týmu daří, tak je všechno jednodušší. Kdyby se nám nedařilo, tak si to k trenérům nedovolím. Ale jsme super parta a když se občas objevilo okénko k popíchnutí, tak jsem toho využil.“

Váš nejmladší bratr přestoupil ze Slavie do Sparty. Už se z finále vzpamatoval?
„Byl i tak hrozně rád, na ledě si udělal fotku s pohárem. Spoluhráči mu asi budou mít za zlé, že jsem dal Spartě několik gólů.“

Sáhl si na mistrovský pohár, nebo se drží tradice z NHL?
„Vidíte, to nevím. Já bych si na něj v jeho případě nesahal. Tradice je tradice.“

Co reprezentace? Byla po finále nějakým způsobem ve hře?
„Už před play off se nám narodil syn a byl jsem rozhodnutý, že bych pozvánku stejně nepřijal. Nepřišla, tak jsem to měl jednoduché.“ (usmívá se)

Budete mistrovství světa sledovat v televizi?
„Nevím, s tím dítětem člověk toho času moc nemá. Zapnuté to možná bude, budu fandit, jsou tam skvělí kluci, šance na úspěch je. Uvidíme.“

HC Oceláři Třinec Vše o klubu ZDE

Fanoušci Třince vítají šampiony doma
Video se připravuje ...

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud