Jít na štaci po Václavu Varaďovi? Musíte ji vzít, protože jde o Třinec. Odmítnout Oceláře by bylo těžkým rouháním a v branži v podstatě sebevraždou. To nic nemění na tom, že Zdeněk Moták loni souhlasil se zatraceně nelehkou rolí. Vybojovat stříbro? Všude jinde úspěch, ale tady? Přes těžkosti v základní části se šampion posledních tří sezon vyšvihl k obvyklým představením.
Třinec po rozcvičce s Litvínovem odklidil Spartu a čerstvě zdeptal i Pardubice. Navíc v sedmém duelu na východě Čech. Tahle mašina není mrtvá. A i hlavní kouč Zděněk Moták si může připsat malé osobní vítězství. Misi zvládl, dá se říci už nyní. Sám to cítí, byť to sympaticky nedává najevo. Nebo dá. Ale jen maličko. Pomotákovsku, takříkajíc...
Trenére, prodává Třinec svou velikou zkušenost v play off?
„Ano. Ta je k nezaplacení. Nejen ve sportu, ale i v normálním životě je zkušenost velice důležitá. Zároveň však násobená bojovností, obětavostí, zodpovědností a zkrátka všemi atributy, které k vítězství potřebujete. Musím hráčům poděkovat, bylo to od nich skvělé.“
Má už Třinec v sobě zakódovanou obětavost a hru do play off za poslední roky?
„Já si nemyslím, že to s nástupem play off přijde automaticky. Vždycky musíte dát nějaký návod. Trenéři dávají návrhy a hráči je plní. Genius loci však v tomhle mužstvu je. Mají to v sobě. Jádro sem nepřipustí nikoho, kdo by situaci podcenil nebo ji provedl hůř, než má být.“
Co přesně váš tým nastartovalo? Závěr základní části se vám hrubě nevydařil.
„Závěrečnou čtvrtinu jsme hráli blbě. Ale když to přeženu, milion zápasů jsme prohráli o gól. Já věděl, že hrajeme dobře a slušně a že máme potenciál být úspěšní. Vážně jsem to věděl. Porazit Litvínov byla povinnost. A jak říkám, výhra je k nezaplacení. Toho se nikdy nepřejíte. Výhra v sérii je impuls, podnět, dobrá zpráva. Narazili jsme na favorita ze Sparty. Výborně jsme to uhráli, výborně jsme tu situaci zvládli. A následoval favorit největší – Pardubice. Mužstvo se znovu semklo a pracovalo podle dodaných not.“
Řekli si sami hráči po základní části, že přichází jejich období a je čas přeřadit?
„Nevím, co si řekli hráči. Jde o to, že jsme tady všichni partneři. Nejsem tady car nebo tak něco. Spolupracujeme a chceme úspěch.“
Berete si nepopiratelný úspěch i osobně? V Třinci jste měl těžkou startovní pozici po Václavu Varaďovi.
„Nemyslím.“
Nemyslíte, nebo to spíš nechcete říct?
„Nechcu to říct, no…“ (usmívá se)
Vnitřní spokojenost u vás musí být, ne?
„Vlado Dravec přijel za mnou a Vladem Országhem a povídá: Nic nekončí, jedeme dál… To mužstvo chce jít dál. Výhry, ten adrenalin, ten výstřik vítězství je prostě skvělý. Je to radost, je to pyšnost, je to euforie a všechno dohromady.“
Předpokládám, že jste před Game 7 byl úplně v pohodě, mám pravdu?
„Já myslím, že jo. Byl jsem v klidu. Věděl jsem, že mužstvo může dokázat hodně a to se prokázalo. Vnitřně jsem byl v klidu, protože jsem věřil hráčům.“
Byl jste v klidu i při trestném střílení Tomáše Hyky tři vteřiny před koncem?
„Ale jo. Kácovi jsem věřil. Říkal jsem si, že není možné, když měli od sedmé minuty třetí třetiny absolutní útočný tlak, aby to ten frajer nechytl.“
A vaše góly obstarali hráči, kteří moc nehrají…
„Důležité. Vzali jsme sem Lukáše Kaňáka, dával důležité góly. Ale teď nám z něj dělali tapety na mantinelu, tak jsme si řekli, že to musíme změnit, zesílit obranu. Dali jsme tam Čukiho (Čuksteho), který je velký a silný. A on se nám odvděčil i dvěma hodně důležitými góly.“
Pochvalujete si, jak se vám před finále vyšťaví váš následující soupeř?
„Ani ne. Díval jsem se na ten dlouhý čtvrteční zápas, ale asi jen do první brejkové pauzy sedmé třetiny. Pak už jsem to vzdal, nemělo to cenu… (usmívá se) Bylo tři čtvrtě na jedenáct, tak už jsem na to kašlal. Fascinující bylo, že jsem si před spaním říkal, že v přesilové hře gól nepadne. Protože ti kluci byli už tak hotoví, že gól těžko dají. Ale v oslabení by mohl. A šel jsem spát… Vzbudil jsem okolo 4:30, už jsem starý, víte? (usmívá se) Honem jsem se podíval na telefon, jak to dopadlo a koukám: oslabení Lakatoš. Co se mi líbilo, Pavlík dal špatnou nahrávku, ale mazal na plné pecky zpátky. Na konci sedmé třetiny…“
Souhlasíte, že letošní extraligové play off má vynikající úroveň?
„Když vezmu Spartu, která je výborným soupeřem, zvládli jsme ji v šesti zápasech. S dalším vynikajícím protivníkem jsme to dali v sedmi utkáních. To máte třináct zápasů, které měly svou úroveň. Pro diváky to byla výborná propagace hokeje.“
Chystal jste se dívat na sobotní sedmý duel Vítkovic s Hradcem? (rozhovor vznikal v sobotu)
„Nebudu se dívat… (nadechne se) No, budu…“
Nechcete, ale měl byste?
„Nechtěl bych se dívat, taky bych si potřeboval už lehce odpočinout. Ale víte, jak to je. Odpoledne si to pustím. Jen netvrdím, že se na to těším. Netěším. Ale dívat se budu… (usmívá se) Zrovna dneska jsem si tak přemýšlel, zda budu mít chuť a sílu dívat se na mistrovství světa.“
A?
„A budu. Hokej je prostě droga. Bohudík. Budu se dívat i na NHL a v srpnu do toho zase vletíme naplno.“
Doma jsou rádi…
„Jo… Doma mám puštěnou televizi, kde hraje náš soupeř a u toho otevřený noťas, kde si stříhám zápas. Tak to je.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
