Kdybych nehrál, byla by to horší porážka, řekl po zápase Jágr
Dlouho nebylo jisté, jestli nabitá O2 Arena uvidí hlavní hvězdu utkání mezi Kladnem a Kometou Brno Jaromíra Jágra. Nakonec se čtyřicetiletý veterán na ledě objevil, a i když svému týmu k vítězství nepomohl, mohl se těšit alespoň z nového diváckého rekordu extraligy 17 182 fanoušků.
Až odpoledne před zápasem se rozhodl, že nastoupí. Jaromír Jágr při šlágru 15. kola extraligy v pražské O2 Areně nechyběl, ač ho trápily od minulého týdne nepříjemné bolesti. Odměnou byl nový divácký rekord extraligy.
Lidí přišlo 17 182, ale jejich oslavné chorály tentokrát nepatřily Jágrovi a dalším kladenským hvězdám, nýbrž bojovníkům z brněnské Komety, kteří zvítězili 4:2.
Nástup kladenského týmu na led provázel pískot, v nadupaném hledišti převládali příznivci Brna. Utichl jen ve chvíli, kdy kamera zabrala Jaromíra Jágra, lídra Kladenských a zároveň něco jako jejich principála. To on sem ty davy nalákal. „Člověk si to moc neužije, když celý zápas prohrává,“ pravil 40letý bard po ztraceném zápase.
Nastoupit jste se rozhodl na poslední chvíli. Jak náročné utkání to bylo?
„První dvě třetiny jsem se trápil, pak se to trochu zlepšilo. Nedostal jsem se šest dní na led, což byl, myslím, největší problém. Nastoupit jsem se rozhodl až odpoledne. Ještě na pondělním tréninku jsem nemohl vůbec bruslit a byl stoprocentně přesvědčený, že hrát nebudu. Hlavně to bylo dané tím, že jsme mysleli, že příčina zranění je někde jinde, než doopravdy byla. A když jsme na to přišli, zbýval už jen jeden den. Díky našim masérům a (fyzioterapeutovi) Pavlu Kolářovi jsem byl schopný na zápas nějak připravit. Bez něj bych neměl šanci tady být.“
Jeden ze záměrů byl ten, že by vás trenéři šetřili a posílali jen na přesilovky…
„Když se teď podívám nazpátek, bylo by možná rozumnější, kdybych začínal někde jinde. Ale člověk nikdy neví, jak se zápas bude vyvíjet. A pro mě by byla daleko horší porážka, kdybych věděl, že můžu hrát a hrát bych nešel.“
Můžete už odtajnit, o jaké zranění se jednalo?
„Já z toho hlavně nechtěl dělat vědu. Měl jsem natažený sval, ale hlavní problém byl v kyčli. Něco podobného jsem v životě neměl. Vyplývalo to z mých tréninků, které jsem absolvoval navíc.“
Budete teď zase pokračovat?
„Nemůžu se šetřit. Když si dáš přestávku pět, šest dní, nemůžeš hrát proti nikomu. Ti hráči jsou tak kvalitní, že nemáš šanci něco předvést. Nezbývá mi, než jít na trénink a dál se zlepšovat.“
Kometa předváděla hokej, kterým se dostávala pod kůži. Bylo to hodně nepříjemné?
„Brno má spoustu silných, vysokých kluků. Hrají, co jim vyhovuje, a vědí, že si to můžou dovolit. Málokteré mužstvo se jim v tom může vyrovnat. Na druhou stranu můžu říct, že jsme necouvli.“
Kromě gólu a nahrávky jste dostal i dva menší tresty. Byl brněnský styl frustrující?
„Hned ze začátku se dostali do vedení. Mně se to těžko popisuje, dvě třetiny jsem se trápil. Oni mají dobře propracovanou obranu, všichni vědí, co dělat. A když už se dostaneš přes střední pásmo, mají hráče, kteří dovedou vyhrávat osobní souboje na mantinelu. Je velice těžké je porazit. Zasloužili si vyhrát, ale kdybychom nastoupili zítra, možná by to bylo jiné.“
Jak se vám zamlouvala atmosféra?
(usmívá se) „Člověk si jí moc neužije, když celý zápas prohrává. Ale byla skvělá, děkuju lidem, že přišli. Většinou to byli fandové Komety, ale na tom nezáleží. Důležité je, že hokej se líbil, a doufám, že si diváci ten zápas užili aspoň tak, jako Brněnští. My moc ne, ale to tak někdy bývá. Je to dobrá zkušenost i pro naše hráče. Takové zápasy musíš dohrát a mně se líbilo, že jsme to nevzdali a bojovali do posledních minut. Při troše štěstí jsme mohli snížit na jeden gól…“
