Tahle parta není správně stmelená, mrzí pardubického kouče Říhu
Nemáme v kabině vůdce. Hráče, co by to vzal na sebe a šel příkladem. To je v očích Miloše Říhy stěžejní důvod, proč se mistrům z Pardubic vzdalují možnosti k průniku do play off. Říhova družina se k průšvihu přiblížila v neděli, kdy i vedení 2:0 a jasná převaha skončila těžko uvěřitelnou porážkou v Liberci 2:3. „Hráči by měli sami v sobě najít vnitřní sílu, máknout a jít na krev od první do poslední minuty. To se neděje a to je náš problém,“ štve kouče.
Dokázal jste už vstřebat těžký knockout?
„Ono se to pořád opakuje. Doma vyhráváme a i ve všech utkáních venku jsme lepší. Z osmi utkání jsme jen dvakrát inkasovali v pěti, jinak si sami dáváme góly v oslabení, vyloženě nahráváme soupeři na hokejky. Má to co do činění se stresem. V Liberci jsme dvě třetiny výborně plnili taktiku, soupeř se dostal k deseti střelám, ale když jsme měli definitivně rozhodnout v přesilovkách a dostat se do klidu, nezvládáme to. Dáváme dva góly na zápas, to je strašně málo.“
V neděli jste promrhali i tříminutovou výhodu o dva hráče. Jak vypadají pardubické přesilovky na tréninku?
„Právě, že exkluzivně. Na jeden dotek a perfektně sehrané. Práce na tréninku je dokonalá, v klidu. Přijde zápas a… My zkrátka nemáme hráče, který by to vzal na sebe a rozhodl. Naši soupeři ano, minimálně jednoho, dva. Jdou do toho po hlavě a nepodělají se.“
Tuto roli má plnit Tomáš Rolinek, ten ale bojuje sám se sebou, neskóruje z vyložených šancí.
„Celá Tomášova sezona je taková, přál by si hrát úplně jinak, hodně si to bere a prožívá zklamání. Ale pracuje, bojuje. On vysloveným střelcem nikdy nebyl, tu zodpovědnost musí vzít i jiní. Faktem je, že ze čtyř utkání venku jsme měli dva jasně vyhrát, z dalšího si vzít aspoň bod. A to nemáme.“
Srovnáte-li pardubickou kabinu před šesti lety s tou dnešní, vidíte rozdíl?
„Chybí mi, že si to kluci neumí rozebrat sami mezi sebou, popovídat si o tom. Tahle parta není stmelená tak, jak by měla být, nežije tím správným životem. Každý se bojí něco říct, tak radši nepoví nic. Jednotlivec ví, že sám chybuje, tak spíš mlčí. Hráči by měli sami v sobě najít vnitřní sílu, máknout a jít na krev od první do poslední minuty. To se neděje a to je náš problém. Trenér se může snažit, jak chce, ale pokud si hráči některé věci nesrovnají v hlavě, nepohneme se.“
Jak složité bude nabudit hráče na dohrávku s Třincem?
„Jednoduché to není. Ale už někdy před dvěma týdny jsem hráčům říkal, že se musíme dívat sami na sebe a spíš za sebe než před sebe. S tím, že když uděláme něco navíc, může nám to play off zaručit.“
Jste ze všeho hodně zklamaný?
„Nemůžu teď řešit nějaká zklamání. Vidím, že v mužstvu to je, ani v jednom utkání jsme nebyli slabší, naopak. Jsou to kvalitní výkony, schází nám však drzost, sebevědomí, touha sežrat puk i s hráčem, hlad po gólu, všechno to, co rozhoduje zápasy. Takové to rozčilení, jaké měl v neděli Liberec, kdy nás v pěti minutách porazil. Přitom na tréninku je to pohádka, já přijdu domů a jsem naprosto spokojenej. Jenže v zápase jsme moc profesorský. Především v přesilovkách, kdy čekáme, že to samo od sebe přijde. Ale takhle se to nehraje.“
Jakou šanci na předkolo si dáváte?
„Já to řeknu jinak. V příštích čtyřech zápasech musíme nutně bodovat, abychom získali i nějakou jistotu pro případné play out, abychom nespadli někam hluboko dolů. Kam to vyjde, to se ukáže až poslední zápas ve Zlíně.“
Pardubice pod Říhou
3 výhry - Plzeň 4:3, Kladno a Karlovy Vary 4:1
5 porážek - České Budějovice a Vítkovice 1:2, Slavia 1:2p, Litvínov 2:3sn, Liberec 2:3 (vše venku)
Celkem 11 bodů z 24 možných
