Legendární Šlégr je připravený k návratu na led: Myslím jen na titul
Litvínovský hokejový srdcař Jiří Šlégr je v pozoru. Pokud to jeho klub bude potřebovat, je připravený mu pomoci v play off. „Ale není to na pořadu dne,“ upozornil jednačtyřicetiletý bek. Je jasné, že bitva o titul ho láká. Litvínov ve čtvrtfinále hraje s Plzní 1:1 na zápasy. V úterý a středu se hrají další dvě utkání pod Krušnými horami (obě 17.30). Zatím bez Šlégra.
„Jsem připravenej do toho jít. Otázka je, jestli i trenéři to tak chtějí. Bylo by to po vzájemné dohodě, nemůžu přijít a oznámit, že jdu hrát. S týmem přes měsíc trénuju, snažím se být maximálně připravený, ale záleží na nich. Mužstvo celou sezonu nějak fungovalo a já nechci nic nabourávat,“ řekl Šlégr.
Litvínovským hokejem žije, do kabiny ale chodí jen při trénincích. „Zápasy sleduju z tribuny. V den, kdy nejsem na soupisce, tak do kabiny nejdu, nechci, aby do mužstva zasahoval někdo další,“ naznačil, jak vše z jeho pohledu funguje.
Šlégr maká a zvažuje, že by ještě naskočil na led. I když má v hlavě, že jej v minulosti několikrát zabrzdily vážne problémy se zády.
„Může to být ošemetné, ale pro mě je obrovskou motivací už třeba jen vidina, že by se mohl Litvínovu povést úspěch, Jsem prostě takovej. Litvínov je srdeční záležitost,“ potvrzuje, který klub je v jeho srdci.
Možná jej žene dopředu i to, že v litvínovském dresu válí jeho vrstevník Martin Ručinský. Motorem je i to, že se týmu nevěřilo.
„Litvínov považovali za outsidera, který se bude plácat někde dole. Najednou jsme přímo ve čtvrtfinále. Důležité je, že mužstvo šlape celou sezonu. Už proto nechci do ničeho zasahovat. Ale nechal jsem se zapsat na soupisku, a pokud by se to mělo povést, rád bych byl u toho,“ prohlásil.
„Myslím jenom na jednu věc, a to je titul, nic jinýho. Jestli by mi to trenéři dopřáli, nevím. Stejně jako když jsem měl velkou obavu, aby Litvínov nesestoupil, já ty brusle obul a šel pomoct aspoň morálně, tak bych si přál být u toho, kdyby byla šance získat titul. Byl to vždycky můj sen.“
Jakou šanci týmu dává? „O žádném mužstvu se momentálně nedá říct, že jde na titul a že jen záleží, jestli to potvrdí. Letos toho mohou dosáhnout všichni,“ tvrdí Šlégr. To podle něj potvrzuje i vyrovnané čtvrtfinále s Plzní.
„Všichni očekávali vyrovnanou sérii. Týmy jsou kvalitní, dobře chytají brankáři, mužstva se snaží bránit. Bonus je, že jsme urvali jedno vítězství venku, teď hrajeme dvakrát doma, kde předvádíme dobrý hokej. Uvidíme, jak se to vyvine. Myslím, že se to bude lámat v pátém, šestém utkání.“
Litvínovu by se nejspíš hodilo, kdyby Šlégr naskočil na led a odváděl tradiční práci – tedy, že by čistil prostor před brankou.
„Je to 1:1, do ničeho není potřeba zasahovat. Kdybychom třeba prohrávali 1:3 a stáli před rozhodnutím, jestli nám tenhle impulz třeba pomůže, můžeme se o tom bavit. Ale není to na pořadu dne.“
Zkušený obránce by se nebál postavit ani drsňákovi Hollwegovi. „Kdybych měl nastoupit, je jedno, jestli proti mně stojí Hollweg nebo Martin Straka. Budu brankáře chránit a udělám všechno, aby se mu nic nestalo.“
Co bylo před rokem
Návrat trval jen pět zápasů, ale splnil účel. Jiří Šlégr se loni během play out objevil po dvou letech na extraligovém ledě. V klíčovém duelu s Mladou Boleslaví čtyři kola před koncem skupiny o záchranu na sebe upozornil i ostrým střetem s mladoboleslavským bekem Jakubem Čuttou. „Tyhle situace mužstvo vždycky nastartují,“ komentoval hrající poslanec, člen představenstva severočeského klubu a taky jeden z asistentů trenéra Vladimíra Jeřábka. Tým jeho srdce zvítězil 3:1 a odlepil se ode dna tabulky. Do baráže pak spadla právě Mladá Boleslav.
