Zlínský smolař Okál: Asi jsme si to schovali na příští rok
Asi už by chtěl moc… Trefil vítězný gól čtvrtfinále s Vítkovicemi, stejný kousek se mu povedl v semifinále s Třincem. A málem to dokázal i ve finále! V prodloužení měl Zdeněk Okál před sebou odkrytou branku a puk před hokejkou. Vypálil však těsně mimo a Zlín poté přišel o zlatý sen. „Moje chyba,“ uznal mladý útočník, který byl vyhlášený Nováčkem sezony.
Jak se to seběhlo?
„Nevím, jestli se puk postavil…Prostě jsem minul. To je u útočníka stejná chyba jako kdyby obránce namazal soupeři. Beru to na sebe. Mohl jsem rozhodnout.“
Většinou byste se z takové pozice nemýlil, že?
„V přáteláku by to možná padlo do víka. Nevím…Takový zápas, moje první sezona. Třeba to na mě dolehlo. Nedá se. Led nebyl v tom teplu žádná sláva, ale na to se nechci vymlouvat. Snažil jsem se to hodit za hlavu. Stalo se… Měl jsem pak ještě pár nájezdů z boku. Ale pořád nic.“
Dokážete se radovat z druhého místa?
„Říká se, že smutek trvá do půlnoci. Takže za půl hodiny přijde radost. (úsměv) Ale je to škoda, v tomto zápase jsme byli lepší. Asi jsme si to schovali na další rok. Kdyby mi někdo řekl před sezonou, že skončíme druzí, tak bych s ním asi vymetl hospodu. Zpětně si říkám, že jsme udělali obrovský pokrok. Vždyť jsme měli asi nejmladší tým v lize.“
Kam dáte stříbrnou medaili?
„Do ruky mé krásné těhotné přítelkyni. V červenci čekáme hokejistu.“
Co pro vás znamená trofej pro nejlepšího nováčka soutěže?
„To ocenění mě těší, ale není jen moje. Děkuji spoluhráčům, trenérům a vedení, že mi umožnili tuhle sezonu odehrát. Jednáme o nové smlouvě. Byl bych rád, kdybych mohl dál reprezentovat PSG Zlín. Když dostanete důvěru, je to lepší než hrát pod tlakem.“
