Šlégr po odchodu z politiky zhubnul 15 kilo: Hlavně chci být platný!

Pro Bílinu to byl v úterý svátek. Přišla rekordní návštěva, Litvínov vyzval Karlovy Vary a v jeho dresu kromě Šlégra naskočil taky další veterán Martin Ručinský. Zatímco ten se rozhoduje, jestli plynule navázat na předchozí sezonu, řízný bek přetáhl dres klubu svého srdce přes hlavu po šestnácti měsících, poprvé od loňského dubna, kdy v play out pomáhal odvrátit hrozbu baráže.

Byl váš zatím poslední návrat v něčem jiný než ten předchozí?
„Tenkrát jsem trénoval necelý měsíc, teď o něco déle. Cítil jsem se dobře, ale důležité je dostat se do zápasového tempa. Nohy tuhnou, ovšem čím těch utkání bude víc a čím víc budu trénovat, tím víc se do toho budu dostávat. Otázka je, co moje záda. Už od první třetiny začala bolet, což určitě neznačí nic dobrého.“

Nebyl na vás hokej po tak dlouhé přestávce moc rychlý?
„Určitě ne. Myslím, že největší problém mám se startem. Je to i tím, že mě bolí záda, a z toho vlastně vznikl rozhodující gól. Nastřelil jsem soupeře, měli

jsme spolu jet zpátky, jenže právě tam jsem ztratil krok, dva. Musím na tom zapracovat, navštěvuju lékaře, aby záda držela. Pokud se to povede, tohle všechno se dá natrénovat.“

Taky jste výrazně shodil. Jak se vám to povedlo?
(usmívá se) „Pravda to asi je. Když jsem naposledy stál na váze, měl jsem 101,5 kila, koncem ledna to bylo 116. Jídlem to nebude, nejsem extrémní jedlík. Spíš mi scházel pohyb, tím samozřejmě člověk přibere. Podle možností jsem chodil dvakrát denně trénovat. To je celé.“

Na sezonu se připravuje taky Martin Ručinský. Trénovali jste společně?
„Na ledě jsme se připojili k mužstvu, až když tým odjel na tři dny na turnaj do Trenčína, Růča pokračoval v Letňanech a já s dorostem v Litvínově.“

Hecovali jste se?
„My jsme to dělali vždycky a taky jsme si navzájem pomáhali. To zůstalo. Známe se od čtyř let, vyrůstali jsme víceméně spolu, chodili do školy, prožili toho strašně moc. Martin je na tom především po zdravotní stránce daleko líp než já a hlavně nepřestal hrát. Tím je to pro něj asi jednodušší. Byl bych hlavně rád, kdyby další sezonu pokračoval, protože je platný hráč. Kdo přijde na stadion, tak si Martina Ručinského všimne, protože je prostě famózní bruslař.“

Co říkali na váš návrat trenéři?
„Nic. Byl to přípravný zápas. A trenéři jsou tady od toho, aby řešili obraz týmu, ne nás dva. Myslím, že to je správně. Jestli se do týmu začleníme nebo ne, to se uvidí. Jsem přesvědčený, že Martin určitě, já jsem od začátku avizoval, že není podstatné, jestli odehraju jeden zápas nebo padesát, nýbrž to, že bych rád byl pro mužstvo přínosem. Pokud platný nebudu, chci jen trénovat a pomáhat trenérům s obránci. Prostě být u toho. Teď nechávám plně na trenérech, aby mě stavěli, jak uznají oni za vhodné. A jestli mě budou záda bolet, udělají si to, jak potřebují.“

Šlégrovi se poslanci vysmáli. Zase se přijďte vyfotit, zpražil je

Hokejtbl14. června 201316:00

Znechucený Šlégr složil poslanecký mandát. Chce zase hrát za Litvínov!

HokejČTK14. června 201314:00

Na hokej ale teď máte víc času, než když jste byl ještě v politice. Co říkáte?
„Dá se říct, že mám, ale je to úplně jiný rytmus života. Trénuje se i dvakrát denně, na stadionu jsem od rána do dvou, potom jsem tak unavený, že si na hodinu, dvě lehnu, a pak jedu až do večera.“

Sledujete politiku dál?
„To budu pořád. Vždycky mě zajímala a dá se říct, že i bavila. Jsme na tom, jak jsme, politika v České republice není populární, ale já chci jen věřit, že se to do budoucna změní.“

Jste z politiky znechucený? Jak se na ni vůbec tváříte?
„Není mi to příjemné, protože jsem byl jedním z dvou set poslanců. Celkový dojem nebyl dobrý, a tím pádem to vrhá stín i na mě. Do politiky jsem šel s cílem pomoct českému sportu, ale v opozici to bylo složité. To, co se dneska děje, mě mrzí. Jsem z toho zklamaný a teď momentálně jsem se vrátil ke sportu. Mám daleko čistší hlavu, jsem spokojenější.“