Poslední Nedvědova sezona: Na střídačku mi budou nosit kapesníky
Sezona ve znamení slůvka poslední čeká libereckého Petra Nedvěda. Poslední podzim na ledě mezi mantinely, poslední bitva o play off, poslední všechno. Za rok už bude hvězdný veterán v hokejovém důchodu. „Tuhle sezonu proto budu daleko více vnímat,“ přiznává 41letý kapitán Bílých Tygrů.
Po tradičním golfovém turnaji s parťáky a partnery klubu hýřil Petr Nedvěd skvělou náladou. Pusa od ucha k uchu. Ale když jste mu řekli, že ta následující sezona bude jeho jubilejní pětadvacátá, liberecký útočník už vážněji vydechl: „To je dost.“
A bude opravdu vaše poslední?
„Je to tak. Podívej se na ty vlčáky (ukazuje okolo), ti už dávno chtěli, abych skončil.“ (směje se)
Takže nyní prožíváte poslední hokejové září. Co s vámi tenhle pocit dělá?
„No tak doufám, že moje úplně poslední září to není (směje se). Zase tak starý nejsem! Zatím to ale se mnou nedělá nic. Doufám, že si tu sezonu, a nejen já, ale všichni, o to více užiju. Je to ale logický. Když člověk o něco přichází a ví, že je už konec, více si toho váží. Možná budu jezdit častěji na tréninky (směje se). Ale to jsou teď takový kecy v kleci, co si budeme povídat. Ono až když se bude schylovat ke konci, budou mi muset holt nosit na střídačku kapesníky. V závěru sezony to pro mě asi bude víc a víc emotivní.“
Vždy jste si dal čas na rozhodnutí, zda končit, či pokračovat, až na konci sezony...
„Celý jsem to překopal! (směje se) To bych taky mohl hrát do padesáti... Já už jsem se pevně rozhodl. A chtěl jsem to takto, protože je pro mě důležité, abych před sezonou věděl, že je to už definitivně ta poslední.“
Proč je to tak důležité?
„Protože si to prostě chci užít a zkrátka vědět, že další už nebude. Tuhle sezonu tím, že vím, že je poslední, budu daleko více vnímat, než kdybych ji odehrál a až po ní v létě zase přemýšlel. Jsem pevně rozhodnutý. Není tady nikdo a nic, co by změnilo můj názor. Tak to je. A co si budeme povídat, bude mi 42 let a myslím, že momentálně už jdu tak trochu proti přírodě. Klouzat se s mladýma klukama, kteří se pořád zlepšují, kdežto já se zhoršuju... Takže je čas, pane profesore! Realitou je, že bych po této sezoně asi ještě jednu hrát mohl a třeba i tu další. Spíše jde o to mít motivaci a dobře se připravit, což by záleželo jen na mně. A samozřejmě prvořadé je zdraví.“
A to je v pohodě, ne?
„Jo, jsem zdravý. Vždy si dám panáka na zdraví. (směje se) Pořád se cítím dobře, hlavně mentálně (směje se). Měl jsem štěstí, že mě nepotkalo moc zranění. Hokej mě pořád baví a třeba srandičky v kabině a možnost být s klukama mně bude chybět. Ale už se pomalu začíná nová kapitola mého života. Na tu se taky těším. Nejde to hrát donekonečna. Uvidíme, kam mě vítr zavane.“
Už jste přemýšlel kam?
„Nějaký aktivity už mám a dělám. Petr (Syrovátko) mi velkoryse nabídl stát se spolumajitelem Bílých Tygrů, takže uvidíme po této sezoně, jak to bude a jakým způsobem se zapojím do nějaké činnosti nebo zda až s nějakým odstupem času. Ale to jsou v této chvíli věci ve hvězdách, nejsou na pořadu dne. Možností je tam více a uvidím, kterým směrem se vydám.“
Jaké aktivity máte rozjeté?
„O tom se teď nechci bavit, to bys mi tam pak chodil loupat perníček!“ (směje se)
Tak pojďme k hokeji. Liberec jde do nové sezony s mottem „Tým posílen!“, což pro vás byl jeden z hlavních důvodů, proč pokračovat. Navíc se rýsuje velmi silná elitní lajna Vampola, Nedvěd, Bartek.
„Zatím nevíme, zda to bude takhle pohromadě. Ale je pravda, že se všichni z poslední sezony poučili. Viděli jsme, jak tenká je hranice mezi extraligou a první ligou. Asi sedm minut. Klobouk dolů, jak výrazně klub posílil. Byl to jeden z plusů, vnímal jsem to pozitivně a chtěl jsem být součástí.“
„Zatím jsme spolu odehráli dva zápasy. Jsou to vynikající hokejisti a uvidíme, jak to bude pokračovat. Není nikde psáno, že ta lajna bude vypadat takhle. Těch variant se nabízí vícero.“
Jedním z úkolů Vampoly má být sejmout z vás tíhu hlavní odpovědnosti. Jak moc je to pro vás důležité?
„S tím jsem neměl nikdy problém. Hrál jsem třeba v NHL v mančaftech, kde zodpovědnost byla daleko větší a nikdy to nebylo nic, co by mi vadilo a svazovalo ruce. V žádném mančaftu není JÁ, vždy je to MY. Dobře, předminulou sezonu jsem měl extra podařenou a hodně to stálo na mně, ale to má každý mančaft. Samozřejmě však příchod posil nám všem pomůže. Nechci říci, že si můžu ulevit a hodit se do pohody, ale najednou i tito hráči s námi budou sdílet odpovědnost a brát to na sebe. Hlavně je důležitá jejich kvalita. A užívání není o tlaku nebo množství odpovědnosti, užívání znamená vyhrávat.“
Myslíte, že v poslední sezoně vás bude každá prohra bolet dvojnásob?
„Žádná prohra není příjemná. Naším cílem je pohybovat se v klidnějších vodách než minulou sezonu, abychom pokud možno šli přímo do play off, což znamená být v první šestce a pak to vhodně načasovat a odehrát dobře zápasy o titul.“
