Kapitán Rolinek o Spartě: Kouč nás drží při zemi a ví, kdy po nás jít
V sezoně k báječným výkonům táhne jako kapitán hokejovou Spartu. Teď ve stejné funkci vede i hokejovou reprezentaci. V té druhé roli už je 33letý útočník Tomáš Rolinek zdomácnělý, kdežto v roli šéfa Sparty prožívá první sezonu. Céčko převzal hned po letním příchodu do slavného klubu. „Zezačátku mi to bylo trošku nepříjemný, hlavně vůči ostatním dlouholetým sparťanům,“ přiznává Rolinek. Všechno ale začalo skvěle šlapat.
„Jsem rád, že to takhle jde. I z toho pohledu, že mám céčko na dresu, mě těší, jak to jde. Ale když už se o tom bavíme, tak přiznávám, že kdybych byl trenér, zvolil bych jiného kapitána před sezonou než sebe. Vsadil bych na jistotu a dal bych to někomu ze sparťanů, kteří jsou tady déle,“ připomněl Rolinek ostřílené sparťany jako Jaroslav Hlinka nebo Petr Ton.
I proto upřímně přiznává, že nosit „céčko“ mu v úvodu bylo trochu nepříjemné. Hlavně vůči ostatním dlouholetým sparťanům. I když se tento krok mohl jevit jako jistý risk, bylo to nakonec správné rozhodnutí. Rolinek v přebudované Spartě potvrzuje svoje vůdčí schopnosti.
Mužstvo válí, ale i tak se kapitán mistrů světa z roku 2010 snaží tlumit euforii. I když přiznává, že si triumfy dokáže jako hráč vychutnat o něco víc než přísný kouč Josef Jandač, který nedává přehnané emoce vůbec znát.
„Je to zkušený kouč, který ví, o čem hokej je. V play off už se mu kolikrát stalo, že přišla změna a týmu to nešlo. Ale my hráči to bereme trochu jinak, na ledě se radujeme, snažíme se i na tréninku udělat nějakou pohodu, legrácky. Od toho je tam právě pak trenér, aby nás držel při zemi a trochu nás srazil, pokud by viděl, že nám to leze moc do hlavy a příliš si dovolujeme. On to dokáže uměle utnout a vytvořit atmosféru, kdy po nás jde, abychom věděli, že nemáme nic jistého,“ tvrdí Rolinek.
I proto už i on myslí na play off. A nejen kvůli tomu, že ví, jak pražský kolos ve vyřazovací části skončil v uplynulých dvou letech, kdy vyhučel pokaždé v prvním kole. „Nejen proto. Ale vím, jak to chodí. Daří se, vše vychází. Pak najednou přijde první zápas ve vyřazovací části, vy ho prohrajete a najednou si v kabině začnete říkat, co se děje. A jak to zlomit... A chcete to prorazit, ale už to nejde, soupeř vás přejede. Takže jo, tohle už v hlavě mám. Jde o to, abychom i v základní části hráli play off hokej, abychom byli připraveni,“ zdůrazňuje někdejší pardubická ikona.
Teď je v reprezentaci spolu s dalšími čtyřmi sparťany (vedle něj jsou to ještě Jakub Krejčík, Jan Piskáček, Jan Buchtele a Ivan Rachůnek). Ostatní si je jistě malinko dobírají... „Asi nějaké narážky přijdou. Ale to je normální. Něco podobného už jsem zažil, když jsme byli v nároďáku tři kluci ze Žďáru nad Sázavou (vedle něj ještě Vampola a Koukal). To je přeci jenom o něco menší město než Praha,“ s úsměvem to komentoval Rolinek.
Obsáhlý rozhovor s Tomášem Rolinkem si přečtěte v dnešním vydání deníku Sport
