Debutant Smoleňák: Reprezentace je odměna za góly ve Finsku
Reprezentace hlásí přezbrojení, jako hlavní palebnou zbraň pro nadcházející turnaj Karjala vyfasoval tým kouče Hadamczika dělo značky Radek Smoleňák. 26letý kladenský hromotluk, toho času nejlepší střelec finské ligy, začne v elitní lajně s mazáky Rolinkem a Nedorostem.
Ve finském Lahti ale našel zaslíbené místo, už třetím rokem tu sype mraky gólů. Aktuálně jich je 14 a do zápasů tak Smoleňák nastupuje se zlatou helmou pro nejlepšího kanonýra. Však taky hned kamarádovi Ondřeji Pavelcovi, brankářské jedničce Winnipegu, po oznámení nominace hlásil, že si netradiční část výstroje bere s sebou do národního týmu. „Nakonec jsem ji ale radši nechal ve Finsku,“ smál se na úvodním srazu národního týmu.
Ta helma prý ale byla to první, co jste si měl zabalit s sebou…
„Jo jo, Ondra říkal, abych v ní přijel rovnou v autě, abych jí měl už na hlavě. Neposlechl jsem ho, asi to takhle bude lepší.“
Aspoň formu jste si ale dovezl, ne?
„Doufám! Za reprezentaci jsem v chlapech ještě nehrál, takže jsem v očekávání a věřím, že budu hrát to, na co jsem zvyklý a bude se dařit i tady.“
Říkali vám kladenští kamarádi, co vás v reprezentaci čeká?
„Ani ne, na nic mě neupozorňovali. Spíš se mi smáli a v tom smíchu toho moc neřekli… Jen mi popřáli hodně štěstí s tím, že se těší, až se v létě uvidíme a trošku o tom pokecáme.“
Čím si vysvětlujete, že vám to ve Finsku tak pálí?
„Sedlo mi to tam. Vyhovuje mi tamní život, sedl mi hokej. Hraje se tam takový zámořský styl, nahoru dolů, a to mám rád. Mám i dobré spoluhráče, sešlo se dohromady všechno, co je potřeba k tomu, aby to člověku klapalo. Jakmile se daří, pak si najednou dovolíte to, co byste si v životě nedovolil. Taky je důležité mít v týmu pozici, kdy si něco dovolit můžete. Mám v Lahti volnost, abych hrál, co umím, a nikdo mě nepeskuje, když třeba něco pokazím.“
Góly se od vás teď čekají i v národním týmu, střelec je hodně potřeba. Počítáte s tlakem?
„Určitě jsem se nepřijel s tím, že budu mít stejnou pozici jako v Lahti. Jsem rád, že jsem dostal šanci a budu rád za každé střídání. Udělám všechno pro to, abych pomohl týmu a trenéři se mnou byli spokojení. Tohle je pro mě šance, beru to jako malou odměnu za poslední tři roky ve Finsku. Jdu sem ale s pokorou, jsou tu starší hráči jako Tomáš Rolinek nebo Kába (Tomáš Kaberle), od kterých se chci něčemu přiučit.“
V čem vidíte svou sílu? V čem si na ledě věříte nejvíc?
„Jsem hráč, který hraje kolem branky, jsem vysoký, nějaká ta kila mám taky, tam mě trenéři používají. Sice to tam někdy bolí, ale já zjistil, že jestli chci být týmu prospěšný, musím být před bránou a zkoušet se tam pobít a vydolovat nějaký ten gól.“
Bude to jiné v reprezentaci?
„To zatím nemůžu říct, ale lehčí to určitě nebude. Když jsem se dřív koukal na mezinárodní hokej v televizi a fandil jsem klukům, viděl jsem, že to je trošku o něčem jiném. Bolet to ale bude stejně jako v každém zápase.“
Prosadil jste se v lize v helsinské Hartwall areně, kde se bude o víkendu hrát?
„Myslím, že jo, že loni se mi tam dva povedly dát… Takže je to ozkoušené, tam se to dá. (směje se) Jsem ale samozřejmě rád, že tenhle turnaj se hraje zrovna ve Finsku.“
Dorazí se podívat i vaši finští kamarádi?
„Jo jo, v týmu máme hodně kluků, kteří z Helsinek pochází, takže říkali, že se vyrazí podívat i s rodinami. Asi nebudou fandit mě, spíš Finům, ale podívat se určitě přijdou.“
Vrátíte se za nimi vůbec po reprezentační pauze? Prý odcházíte do KHL.
„Zatím můžu říct jen to, že v Lahti mi vyhovuje všechno, nemám si na co stěžovat, líbí se mi tam. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že nemám zájem si KHL ještě vyzkoušet. Každý by přece měl mít chuť se zlepšovat, mít ty nejvyšší cíle, snahu posouvat se výš. Nejsem v tom jiný.“
Umíte si představit i angažmá v pražském Lvu?
„Já si umím představit úplně všechno na světě… (směje se) Proč ne?“
