Ve čtvrtfinále se sparťané dostali do trháku, vedou 3:1 na zápasy. Hledí si svého, vědí, že osud série záleží hlavně na nich. Stížnosti na zářez rozhodčích jdou mimo ně, stejně tak rýpání soupeřů z Vítkovic. „Nebudeme plakat, pro obě strany je to stejné. Jsme hokejově lepší, zkusíme to ukázat na ledě, a ne někde mimo. Chceme to dotáhnout do konce,“ tvrdí obránce Vladimír Sičák.
Když ve čtvrtém duelu trefil Vandas do hlavy gólmana Pöpperleho, vzal Sičák spravedlnost do vlastních rukou. V téhle sérii to při zápasech a ještě dlouho po nich vře. Vojsko sparťanů na sobě však žádné vybičované emoce nedává znát. Na včerejším tréninku po jejich návratu z Ostravy to tak aspoň vypadalo.
Je série s Vítkovicemi skutečně tak ostrá, jak se jeví?
„Je tam toho dost. Nejhorší je, že tam hodně kluků znám, za Vítkovice jsem hrál. Nijak to neřeším, ale snažím se zastat druhého. Když po někom skočí, musím se otáčet. Samozřejmě záleží na situaci. Když se strkáme u mantinelu, zatnu zuby. Je lepší se udržet, než se nechat vyloučit. Ale pokud někdo najede do gólmana a bouchne ho do hlavy, tak je to vážnější. Tam se to musí vracet.“
Narážíte na situaci, kdy se Vandas nevyhnul Pöpperlemu?
„Jo. Viděl jsem Radka Philippa, jak po něm jde, ale už na něj nedosáhl. Tak jsem musel já, byl jsem blíž. Vyloučili nás oba, jeho za nedovolené bránění, mě za hrubost a mohli pokračovat v přesilovce. Jenže on napadl gólmana a pak se ještě se mnou pral. Měl dostat čtyři minuty. Ale už je to pryč.“
Vítkovice podaly na rozhodčí stížnost. Našly se momenty, kdy se mohla ozvat i Sparta?
„Rozhodčí dělají, co můžou. Díval jsem se zpětně na konec našeho čtvrtého utkání. Dva komentátoři, bývalý hokejista a dlouholetý moderátor, a taky nevidí, že je faul, i když si to vracejí třikrát. To vyplyne ze situace, ale od toho jsou tam dva hlavní, aby to posoudili správně. Nebudeme plakat, je to stejné pro obě strany. Tohle se stává, nevím, proč se kvůli tomu vzrušovat.“

Souhlasíte, že třetí zápas mohl být pro celou sérii klíčový?
„Byl nejdůležitější. Tam se to obrátilo na naší stranu. Ve druhém utkání jsme dostali čtyřicet vteřin před koncem gól, oklepali se a teď je to 3:1 pro nás. Svačina pak zase povídal něco o boží vůli, že byli mnohem lepší. Ale ten zápas jsme otočili a ukázali, jak jsme na tom my. I kdyby se stalo, že by v prodloužení vyhráli oni, tak by to teď bylo 2:2. Ve čtvrtém zápase jsme je jasně přehráli. Oni neměli vůbec nic. Sice ještě vyrovnali, ale po našich velkých chybách.“
Proč myslíte, že je série tak vyhecovaná?
„Za Vítkovice jsem hrál i proti Spartě, tenkrát jsme ji porazili. Lidi tam hodně žijí tím, že hrají zrovna proti ní. Ale to je všude stejné. Pak záleží, jak to zvládnou rozhodčí. Co vykládají nějací manažeři, je jedno. Stejně jim ten protest prd pomohl. My víme, že jsme hokejově lepší a zkusíme to ukázat na ledě při hře. A ne někde mimo. Chceme to dotáhnout do konce.“
Takže věříte, že po zítřejším pátém střetnutí se do Vítkovic nevrátíte…
„Tam se nechce nikomu, i když já tam hrál rád. Chceme to dokončit a raději si odpočinout na další kolo. Za minulý rok jsem zůstal určitě dlužný. Pořád se mi to vrací, celá sezona super, jenže přišlo play off, série s Třincem se nám nepovedla a mně taky ne. Vím to, tentokrát to mám trošku těžší, že hraju o něco míň než minulou sezonu. Ale když tam jdu, snažím se odvést maximum.“
Kam zajdete před zápasem na oběd?
(směje se) „Budu jíst doma, do Expa (hotel nedaleko haly, kde se sparťané údajně nakazili špatným jídlem) nepůjdu. Patřil jsem k častým hostům, vždycky mi tam chutnalo a tohle se stalo, až když jsme tam zašli celé mužstvo. Bylo to dost špatný, musel jsem zavolat sanitku. Doktor mi řekl, ať přijedu do nemocnice, jenže sám bych to nezvládl. Takže přijela záchranka. Byl jsem první, koho to postihlo. Zhubnul jsem čtyři kila za jeden den, což je na druhou stranu pro někoho krásný, takovou dietu by někdo uvítal. Ale už to mám zpátky.“