Když mluví o výzvě, určitě to není jenom takové plácnutí. On opravdu má důvod, proč to říkat. 25letý útočník Vladimír Růžička míří poprvé v kariéře za zahraničním angažmá, navíc ho premiérově nebude trénovat jeho slavný otec. „Chci dokázat také to, že to jde i bez něj,“ tvrdí někdejší slávista, jenž míří na zkoušku do lotyšského týmu KHL Dynamo Riga.
Od mládí byl přikovaný ke Slavii. Navíc pod neustálým dohledem svého otce, někdejšího legendárního útočníka. „Už jsem na sobě vycítil, že potřebuju nějakou změnu,“ říká Vladimír Růžička mladší v rozhovoru pro Sport. Pražský klub tedy po odchodu dlouholetého kouče přichází i o ofenzivní stálici.
Byl právě fakt, že v klubu skončil váš otec, tím hlavním impulsem i pro váš odchod?
„Na Slavii budu pochopitelně vzpomínat jenom rád, ale v klubu mi skončila smlouva a sám na sobě jsem vycítil, že už potřebuju změnu. Mám na to i věk, abych zkusil něco jiného, vždyť na Slavii jsem byl od dětství, od nějakých šestnácti let už jsem hrál i v áčku. Neříkám, že to byl úplně stereotyp, ale trošku jo…“
Takže jste potřeboval nový impuls?
„Dá se říct, že jo. I když v kabině byla vždycky super parta, tak přece jenom jsem chodil pořád na stejné místo, potkával ty samé lidi. I herně už mě láká vyzkoušet si něco jiného. Takže tohle všechno hrálo roli. Je to pro mě celkově obrovská výzva, moc se těším.“
Mluvilo se i o Finsku, proč jste se nakonec rozhodl pro KHL?
„Všechno jsem to nechával na mých agentech, Vláďa Vůjtek i Michal Sivek jsou oba špičkou v oboru, takže věděli, co dělají. A když jsem slyšel, že by byl zájem z KHL, hned jsem na to kývl, přece jenom je to nejlepší liga v Evropě.“
Uvědomujete si, že to nebude žádná sranda? Musíte v klubu projít zkouškou…
„Na to jsem připravený, nejsem hloupý a vím, že to nebude nic jednoduchého. Nemám určitě nic jistého. Ale o to víc teď trénuju, makám dvoufázově s Lukášem Stránským, expertem na letní přípravu. Nechci nic podcenit, takže dostávám pořádně do těla.“
Nebude vám chybět pověstný otcův dril?
„Uvidíme, snad si s tím poradím. (usměje se) Je pravda, že mě vlastně až na několik turnajů s mládežnickou reprezentací nikdo jiný netrénoval, takže jsem na něj byl zvyklý. Je to výborný trenér, ale jsem rád, že i v tomhle ohledu dostanu nový impuls, protože jsem si toho za ty roky vyslechl dost. Že mě trénuje táta, že jsem ve Slavii hlavně díky němu a tak… Pořád se to řešilo. I s ním jsme hodně věcí probírali spolu, teď už si to budu muset řešit sám. Chci jít vlastní cestou a věřím, že to zvládnu.“
Láká vás tedy všem ukázat, že se obejdete i bez otcova dozoru?
„Ano, i takhle se to dá říct. Chci dokázat, že se obejdu i bez toho, aby mě trénoval. I v tomto ohledu je to pro mě velká výzva. Navíc mě vždycky lákalo zkusit si něco v cizině, spousta spoluhráčů byla aspoň na skok v zámořských jsem byl neustále doma. Takže i proto jdu do toho.“
Nebude se vám ale stýskat? Váš otec je známý tím, že řadu nabídek odmítl proto, že by musel jít mimo domov. Tak jestli nejste po něm v tomto ohledu…
„Asi mi budou rodina a hlavně přítelkyně chybět, ale snad se to všechno nějak skloubí. Ale nemůžu zas koukat až tak dopředu, teď musím nejdříve udělat maximum, abych se v týmu udržel. O motivaci mám postaráno. Chci předvést to nejlepší, co je ve mně.“
Otec vám KHL schválil?
„Zas až tak podrobně jsme to neprobírali, jenom říkal, že se musím rozhodnout sám. Ale co jsme se bavili, tak jsem vycítil, že i on tuhle variantu vítá.“