Hradec rozzuřil sudí Lacina. Klub ho vetoval se závěrečnou sirénou

Mrzutost hradeckého publika z první domácí porážky rozčíslo nevšední oznámení hlasatele. Sotva skončil nevalný duel proti suverénnímu Litvínovu (1:2), rozlehlo se rozhlasem, že představenstvo Mountfieldu HK se rozhodlo vetovat sudího Petra Lacinu, který duel řídil dost rozpačitě. Tribuny najednou měly důvod k potlesku…
Nebylo se čemu divit. Rozhodčí Petr Lacina s Romanem Svobodou byli v pátek při souboji Mountfieldu s Litvínovem mnohdy necitliví na obě strany, a mohly za to jednoznačně verdikty prvního jmenovaného. Byl chvíli úzkostlivý, jindy přehlížel jasné situace. Deník Sport výkon soudců ohodnotil druhou nejhorší známkou 2, ráz férového utkání svými zásahy výrazně poznamenali. Momenty plné frustrace pak pánové v pruhovaném zapříčinili hlavně hradecké straně. Ta mohla právem žehrat na jejich chyby.
„Nějaká divná rozhodnutí tam byla, ale určitě v tom nebudu hledat alibi,“ s nadhledem se odmítl o výkonu pruhovaných mužů rozpovídat kouč Peter Draisaitl. Přitom rozdílová trefa přišla právě po jednom z podivuhodných rozhodnutí ledové policie. „Nechci se k tomu vyjadřovat, koukám na svůj výkon,“ přešel citlivou otázku i brankář Pavel Kantor, který inkasoval chvíli poté, co byl jeho spoluhráč Martin Pláněk dost diskutabilně sražen k zemi.
Za Kantora to vzali hned po situaci domácí fanoušci. Obecenstvo znalé Lacinových tradičních přehmatů ho bezpečně identifikovalo i přes absenci jmenovky na dresu a mohutný pískot byl tou příjemnější částí reakcí z ochozů…

A když už byla řeč o Pavlu Kantorovi, ten má za sebou dost rozpačitý zážitek. Na jednu stranu si může gratulovat k likvidaci řady litvínovských velkých šancí, za což ho chválil i brankářský protějšek Pavel Francouz, zároveň ale dostal dva zvláštní góly. „Nějaké zákroky tam byly, ale bohužel jsme prohráli, takže převládá zklamání. Když se to shrne, nebyly k ničemu. Navíc každému gólu se dá zabránit,“ věděla domácí jednička.
Mrzel ji hlavně rozdílový zásah, kdy se zdálo, že Juraj Majdan z úhlu nemá kudy střelu procedit. „Kotouč šel mezi nohama. Tam stačí malá škvíra a je to v bráně. Bohužel, byl to trošku laciný gól,“ nezastíral Kantor. A i když tady si nebyl jistý, zda rána byla tečovaná, u srovnání na 1:1, připsanému Petru Chaloupkovi po nahození Martina Ručinského, ho zmátly právě změny směru letu puku. „Nic jsem neviděl, stálo přede mnou pět šest hráčů. Věděli jsme, že Litvínov takové góly dává, připravovali jsme se na to, bohužel jsme jeden takový taky dostali,“ žehral Kantor. „Není to ale náhoda. Před bránu se chodit musí, my na tohle doplatili, protože jsme to samé nedělali a i proto jsme se prosadili jen jednou.“
A je fakt, že v domácím nedůrazu sudí Lacina prsty neměl….
