Starý dobrý Zohorna? Zatím neodpovím, reagoval reprezentant
Před cestou na turnaj Karjala Tomáš Zohorna vyprávěl o doufání v to, že se vrátí zpět starý dobrý Zohorna. Dva góly do sítě Zlína při výhře 6:2 silně sváděly k odpovědi, že se přání stalo skutkem. Avšak bojovný pardubický útočník vracel novinářské dotazy rychle zpět. „Zatím to ponechávám bez odpovědi, ještě to z mé strany není ono,“ reagoval nejlepší hráč zápasu.
Takže na starého dobrého Zohornu se nadále čeká?
„Pořád je čas, stále necítím, že jsem zpátky ve formě, v jaké bych si přál být. Ano, dnes se mi povedl zápas, jsem za to moc rád a je super, že jsme vyhráli. Z naší strany to byl výborný zápas, proměňovali jsme šance, přesilovky a pro ně už bylo těžké vrátit se zpátky do hry. Zlínští hráči nejsou určitě v pohodě, ve které by se rádi nacházeli. Pro nás je podstatné, že jsme po pauze začali vítězstvím a třemi body.“
Dvě trefy vás ovšem zdravě nakopnou, nebo ne?
„Určitě. Zase mě to posune o krok výš, ale jak říkám, pořád nejsem tam, kde chci být.“
Není divu po tak dlouhé pauze, po dubnové zlomenině v noze jste přišel skoro o tři měsíce sportování. Co vás nejvíc trápí? Že vám to ještě tolik nejezdí, nestřílí a s tím související psychika?
„Celkově, jedno s druhým. Nemám toho pořád natrénováno tolik, kolik bych měl mít. Dva měsíce absence v letní přípravě jsou znát, ten trénink mi chybí. Dva góly mi pomůžou pro moji mentalitu, zvednou mě a nakopnou. Aspoň to doufám.“
Váš blafák v oslabení a gól na 5:2 byl akcí zápasu. Vypadalo to, že Petr Sýkora na vás v tandemu křičel, ať mu rozhodně nenahráváte a sám střílíte… Co skutečnost?
„Přesně takhle to bylo. Sice jsem viděl, že je zlínský bek bez hole, takže bylo lehčí dávat nahrávku, ale kdyby mi Sejk neukazoval, určitě bych mu nahrával, aby to dával do prázdný. Ale viděl jsem, jak mi ukazuje holí, abych to zakončil sám, a povedlo se.“
Jak vidno, občas se vyplatí poslouchat…
„Zrovna včera jsem si říkal, že bych měl chodit častěji sám do zakončení a jsem rád, že mě takhle podpořil přímo na ledě i Petr.“
Odehraná Karjala v Helsinkách vám pomohla?
„Zřejmě ano, když jsem dnes dvakrát skóroval a hrálo se mi dobře. Na druhou stranu jsem se po návratu cítil hodně unavenej, bylo to náročný. Ale nohy mi jezdily, to mě potěšilo.“
Zrovna pro vás byla Karjala dost ostrým testem, vzhledem k velkému tréninkovému manku a na scéně, kde se bruslí rychleji než doma. Bylo to pro vás dvojnásob těžké?
„Bylo, to je pravda. Ale jsem strašně rád, že mě do Finska pan Růžička vzal a dal mi šanci. Viděl jsem a poznal, na jaké úrovni se hraje evropský hokej, zjistil rozdíl mezi ligou a zápasy se Švédy, Finy. Otevřelo mi to docela oči, člověk zjistí, kde má nedostatky a o to víc se je teď vynasnaží odstranit. Doufám, že v budoucnu další pozvánku dostanu a bude to pro mě lehčí než teď.“
