Reichel po prvním gólu: Táta asi bude muset rozbít kasičku
Už ve svém druhém utkání v extralize vstřelil teprve sedmnáctiletý litvínovský útočník Kristian Reichel branku. V 58. minutě v Ostravě vyrovnával z přesilovky na 4:4. Postavil se pak i k nájezdům, ovšem v něm neuspěl. Vítkovice vyhrály 5:4 po nájezdech.
Trefil jste se už ve druhém utkání, co k tomu říct?
„Fakt fantastický, ani jsem nevěděl, jak se radovat. Bylo to hodně emotivní, fakt nevím, co mám říct.“
Byl jste tísněný, ale poradil jste si velmi slušně, souhlasí?
„Říkali jsme si s Hořákem, že to zkusíme takhle sehrát. Že mi to zkusí hodit a já měl štěstí, že jsem to trefil.“
Co vám řekne táta, tušíte?
„Netuším, možná mi trošku vynadá za inkasovaný gól (na 4:3). Nevím, asi si bude muset rozbít kasičku.“
A v kabině?
„No, už mi říkali. Asi zavolám tátovi, že potřebuju trošku přidat… Jsem za to moc rád.“
Zaznamenal jste litvínovské fanoušky, jak po vyrovnání skandovali Alby Alby?
„Zaznamenal, bylo to super. Vzpomněl jsem si na tátu, když takhle skandovali. Moc dobrý zážitek.“
Bod z Ostravy je pro vás dobrý?
„No, možná jo, ale já jsem tam před tím střídání malinko pokazil, takže taková odplata. Ale za bod jsme rádi, protože se to nevyvíjelo podle našich představ.“
Překvapilo vás, že vás pak trenér poslal i na nájezdy?
„Možná ne, já tušil, že pojedu. Chtěl jsem udělat něco úplně jiného, ale v té chvíli mě to tam takhle napadlo.“
Táta takhle nájezdy dával?
„Táta střílel hodně golfáky, takže… Chtěl jsem naznačit golfák a objet ho, ale byl hodně zalezlý, tak jsem mu to chtěl vyhulit pod kládu. Škoda.“
