Rybár vychytal obhájce titulu. Pomohla mi první liga, přiznal po premiéře
Otec Pavol si zachytal za Slovensko na mistrovství světa a na olympiádě, před sedmnácti lety nastoupil i v extralize za Znojmo. Teď se příjmení Rybár do českého hokeje vrátilo. Syn Patrik je po tátovi, taky chytá. Při své premiéře za Hradec zničil v nájezdech Liberec a slavil výhru 3:2. „Jo, penalty mám rád,“ pokrčil rameny.
Mluvil stejně, jako si počínal na ledě. Bez velkých emocí, zkrátka kliďas. V bráně působil dvaadvacetiletý brankář při extraligové premiéře až neuvěřitelně jistě. „Nájezdy mám rád, dobře se mi chytaly i na Slovensku,“ prozradil. Zuby si na něm vylámali Josef Mikyska i Mário Bližňák. Hradec proměnil obě penalty a slavil. Rybár při nich neudělal jediný zbytečný pohyb navíc, oba útočníci ho trefili. „Jsem statičtější. Někdy to vypadá, že se mi nechce. Když chytnu, je to super. Ale když to nevyjde, na tribuně to vypadá, že střely jen pouštím,“ popisoval svůj styl.
Proti Liberci to vyšlo.
„Chytal velmi dobře, vůbec nebyl nervózní a puky nevyrážel, udržel je na sobě, nic z něj nepadalo,“ chválil gólmana trenér Václav Sýkora. Vytáhl si ho z Litoměřic, kam Mountfield od začátku sezony Rybára uklidil. První liga mu prý pomohla. „Jsem rozchytaný, v Litoměřicích se mi docela dařilo, chtěl jsem potvrdit formu, není to špatná soutěž,“ vykládal.
Po skalpu Liberce byl nadšený, jak všechno klaplo. „Je to paráda, první start a hned první výhra. Jsem šťastný, jak mi mužstvo pomáhalo, jak hrálo odhodlaně. Trenéři mi řekli v sobotu ráno, že jdu na to, měl jsem před sebou jeden trénink, abych se připravil. Jsem hrozně rád, že to takhle dopadlo,“ dodal.
Nejvíc práce měl v prodloužení, kde Bílí Tygři na skoro celé dvě minuty zavřeli domácí tým v jeho obranné zóně. „To bylo náročné pro nás všechny. Ale nakonec pohoda,“ usmál se.
Podal výkon, kterým si řekl o další šanci.
