Ty brďo! Gólman Hrubec se parádně pokoušel o hokejový „hole in one“
V létě na Rona Cupu v Trenčíně už statistici hokejovému brankáři Šimonu Hrubcovi z Třince gól připsali. Ale k němu se moc nehlásí, sám si není jistý, jestli se tehdy puku opravdu dotknul jako poslední. V předehrávce 6. kola Tipsport extraligy proti Liberci (5:2) mu k regulérní brance mnoho nechybělo. V 59. minutě Hrubec přehodil vysokým lobem obranné pásmo, puk měl i správný směr a mířil do opuštěné brány. Jenže liberecký Adam Jánošík jej vysokou holí stačil ze vzduchu sestřelit. Mohl to být unikátní večer, protože Hrubec už před tím proti Bílým Tygrům na jeden gól přihrál.
„Aby vám vyšel takový brankářský hole in one, což je velká rarita, tak se musí sejít strašně věcí,“ přemítá zpětně šestadvacetiletý gólman. „Musí být dobře nahozený puk, rozestoupená obrana soupeře, čas na časomíře, čas na zpracování, aby se puk nevrtěl, aby se dobře odehrál, aby měl výšku, aby dobře dopadl a neměl rotaci... Mě se jich teď sešlo tak osm z deseti. Zbylé dvě bohužel chyběly, takže to nakonec byl stejný pokus, jako kdybych to hodil o plexi ven do středního pásma.“
Hrubec na práci s holí za poslední sezony výrazně zapracoval. S trenérem gólmanů Jaroslavem Kamešem ji denně piluje, pochopitelně s řadou dalších věcí. Proti Liberci třinecký gólman puk několikrát suverénně vyhodil podél hrazení během oslabení a ve 26. minutě stejně rozjel i gólovou akci pro Martina Adamského. Byla to jeho šestá asistence v extralize. V závěru si Hrubec mohl připsat také první gól.
„Nahodili puk za bránu, já si jej dobře zastavil,“ popisuje brankář. „A vzhledem k tomu, že jsme vedli o dva góly, tak nebylo takové riziko to hned otočit a zkusit hodit na bránu. Bylo to nadějné, bral jsem puk ze záklonu, aby se dostal co nejvýš. Letěl i pěkně na placku, měl výšku, letěl dost přes hráče...“
Co se mu v ten moment honilo hlavou? „Ty brďo! Říkal jsem si s pocitem naděje...,“ líčí Hrubec. „A pak bylo - ty brďo - s pocitem zklamání, že to nevyšlo. Ale i tak to byl asi nejnadějnější pokus v kariéře, zatím jsem měl takové tři. Shodou okolností byly ty první dva ve Varech (v sezoně 2014/15), vždycky to proletělo brankovištěm. Jednou jsem to hrál o mantinel, podruhé přímo rovně.“
Cítil, že tentokrát trefil puk opravdu solidně. „Co se techniky týče, tak teď jsem trefil puk nejlíp,“ přitakává Hrubec. „Ve Varech se ve vzduchu trochu třepal. Jedna z těch věcí, které jsou potřeba, je totiž i dopad puku. Jestli odskočí, jakou má rotaci, jestli se po dopadu bude točit a podobně. Těch faktorů, které se musí sejít, aby se brankáři gól podařil, je opravdu hodně.“
Hrubec neskrývá, že jednou by se chtěl přes celé hřiště trefit. V létě na Rona Cupu mu sice sudí gól připsali, ale ten si sám nepočítá. Bohunický tehdy vypálil při power play tvrdě z křídla a puk se od zadního mantinelu odrazil tak prudce, že dolétl až do opuštěné brány. Jako poslední se měl z třineckých hráčů puku dotknout právě Hrubec.
„Podle statistik to asi gól je, ale já to tak neberu,“ říkal gólman pro klubový web. „Byla to sporná situace, kdyby to bylo v extralize, asi by gól zpětně připsali někomu jinému. Ale jednou bych chtěl hřiště přehodit a dát to svými vlastními silami. S Čavarem (Kamešem) práci holí trénujeme, ale není to tak, že bychom si vzali puky a čtvrt hodiny je házeli do branky. Priorita není dávat góly, ale pomáhat rozehrávkou obráncům. To je priorita, proč se práce s holí trénuje.“
