Květoslav Šimek
19. září 2017 • 16:20

Ničivá zbraň Ocelářů. Obr, který na Hrách dostal přednost před Šatanem

TOP VIDEA
To nejlepší ze vzpomínek na Nagano: Tanec v letadle a euforie byla víc než alkohol To nejlepší ze vzpomínek na Nagano: Tanec v letadle a euforie byla víc než alkohol
SESTŘIH LA LIGY: Real Betis - Real Madrid 3:5. Favorit ovládl přestřelku, dvakrát se trefil Asensio SESTŘIH LA LIGY: Real Betis - Real Madrid 3:5. Favorit ovládl přestřelku, dvakrát se trefil Asensio
VŠECHNA VIDEA ZDE

Třinečtí Oceláři mají novou ničivou zbraň. Urostlý útočník Tomáš Marcinko (29 let, 193 cm/97 kg) poslal v pěti kolech Tipsport extraligy 11 střel na bránu a sedm jich skončilo v síti. S osmi body (7+1) vede kanadské bodování. Kolik má ze svého táty? Jak v zámořské juniorce šéfoval Kanaďanům? Čím jej nastartoval Vladimír Vůjtek? A proč si váží Miroslava Šatana? O tom všem vypráví Tomáš Marcinko pro iSport.cz



Nikdy jsem nebyl střelec, opakuje takřka po každém kole skromně. V minulé sezoně se Tomáš Marcinko v čínském Kunlunu z 65 zápasů KHL trefil pětkrát. Po přestupu k třineckým Ocelářům dostal od trenéra Václava Varadi místo v centru elitní formace a po pěti kolech má 7 gólů. I když jeden by se měl podle Marcinka ještě opravit. „Proti Vítkovicím jsem hattrick neměl, první gól dal Růža (Martin Růžička).“ Oceláři v něm našli oporu. Do útoku, i do obrany.

Defenzivní geny má v sobě po tátovi. Miroslav Marcinko (53) byl elitní slovenský obránce, s Košicemi vybojoval československý titul. V roce 1988, tehdy se Tomáš narodil. Na olympiádě v Lillehammeru 1994 byl jeho táta asistentem kapitána, v obraně hrával s Jergušem Bačou.

„Tátu si na ledě ale moc nepamatuju, když jsem si věci kolem hokeje začínal uvědomovat, tak už přecházel z hráčské kariéry do trenérské,“ vzpomíná Tomáš Marcinko. „Dokonce mě pak v mládeži vedl, ale na sílu mě do hokeje netlačil. Ani do obrany. Víc mě to táhlo do útoku, i když jako centr jsem stejně měl s obranou co dočinění. V tom jsem se možná potatil.“

Céčko v Kanadě mě překvapilo

V mládežnických kategoriích Marcinko reprezentoval Slovensko na mistrovství světa osmnáctiletých (2005 a 2006) i dvacetiletých (2007 a 2008). Šest let se snažil zaujmout šéfy Islanders, kteří jej draftovali v roce 2006 jako číslo 115. Nastartováno měl Marcinko slušně, hned ve své druhé sezoně v zámoří jej spoluhráči zvolili kapitánem Barrie Colts (OHL).

„Sám jsem byl překvapený. Mladý Evropan mezi Kanaďany a trenéři mi oznámili, že chlapci v kabině hlasovali pro mně,“ líčí obr. „Milé překvapení a velká čest. Byly to cenné zkušenosti, ale ultimátní sen o NHL mi bohužel nevyšel.“

Marcinko se vrátil se do Evropy a novou vlnou energie jej nabil Vladimír Vůjtek. V roce 2014 ho coby slovenský reprezentační kouč poměrně nečekaně nominoval na olympijské hry v Soči. Na Slovensku z toho byl poprask. I proto, že v nominaci naopak chyběl Miroslav Šatan.

720p 360p
Třinec - Plzeň: Tohle byla paráda! Marcinko krásně navyýšil na 4:0

„I pro mě to byl šok,“ neskrývá Marcinko, který tehdy hrával za Košice. „Pamatuju si to přesně. Jeli jsme autobusem do Popradu, nominace vyšla po obědě, byly nějaké dvě a půl hodiny do zápasu. A chlapci mi najednou začali gratulovat. Všechny ruce se natahovaly ke mně. Ani mě nenapadlo, že bych v nominaci být mohl, protože jsme tehdy měli hodně široký kádr v NHL i v evropských ligách. Bylo to jako sen.“

Vůjtek ovšem dobře věděl, co dělá. A vůbec jej nepřekvapuje, co teď Marcinko předvádí v Třinci. „Tehdy to bylo překvapení pro spoustu lidí, ale sledoval jsem jej dva roky,“ líčí Vůjtek. „Velice silný na puku, odolný v soubojích, vysoký, dobře hraje buly. A před bránou se umí prosadit. Postavou i šikovností. Když jsem jej vzal do Soči, tak se i kluci z NHL na trénincích ptali, kde jsme jej vzali? Že prý je vynikající! Škoda, že se nám tehdy hned v prvním zápase na olympiádě zranil.“

Já nebo Šatan? O tom to nebylo

Marcinko pochopitelně vnímal emoce, které Šatanova absence v nominaci vyvolala. „Takové jméno by se řešilo v každé zemi,“ přiznává útočník. „Já ale věděl, že jsem centr a Miro křídlo. Nebylo to o tom, jestli jsem jel na olympiádu já nebo on. Lámat si tím hlavu by bylo bezpředmětné.“

S úsměvem bere i připomínku, že právě Miroslav Šatan je teď novým generálním manažerem slovenské reprezentace. V jeho rukách bude nominace na olympiádu v Koreji. „Vím, vím, bude rozhodovat,“ usmívá se. „Tak doufám, že to před Soči vnímal stejně - že jsem nejel na olympiádu místo něj. Ne, dělám si legraci. Na Slovensku je každý rád, že to vzal on.“

720p 360p
Třinec - Vítkovice: Gól! Domácí v derby otevřeli skóre, 1:0

I Marcinko je přesvědčený, že Šatan může slovenské áčko zvednout. „Je to úspěšný, čestný člověk, který toho dosáhl v NHL strašně moc a pro Slovensko toho udělal hodně. Reprezentaci táhnul od jejího vzniku, už na olympiádě v Lillehammeru, kde hrál ještě táta, byl nejlepší střelec! Kdo jiný by měl hokej na Slovensku nakopnout a posunout vpřed? Byla to správná volba.“

Sám se ovšem myšlenkami na olympiádu zatím nezabývá. Chce dál odvádět poctivou práci v Třinci, pomáhat týmu. „Tenhle klub byl vždycky pojem. Má ambice a jsem moc rád teď jeho součástí.“

Olympiáda 2018: kompletní informace najdete zde >>

Hokej na ZOH 2018 >>

 
Z V VP PP P Skóre B
1.  Plzeň 49 27 6 9 7 164:113 102
2.  Mountfield 49 25 7 7 10 139:92 96
3.  Třinec 49 24 6 6 13 137:110 90
4.  Vítkovice 49 25 3 5 16 149:113 86
5.  Brno 49 22 6 8 13 138:109 86
6.  Zlín 49 17 8 4 20 112:132 71
7.  Pardubice 49 18 5 6 20 119:133 70
8.  Olomouc 48 15 8 7 18 115:126 68
9.  Liberec 48 15 9 3 21 120:133 66
10.  Sparta 48 16 5 6 21 127:139 64
11.  Chomutov 49 12 9 9 19 123:146 63
12.  Ml. Boleslav 49 15 5 7 22 110:127 62
13.  Jihlava 48 10 7 7 24 97:131 51
14.  Litvínov 49 10 6 6 27 115:161 48







Klasická verze
Mobilní verze