Vždycky jste si řekli, že Michal Bulíř je nadstandardní hráč. Od libereckého titulu v roce 2016 jste čekali, kam svoji hru posune, kudy se vydrápe ještě výš. Je to tady. „Bulda má fantastickou střelu, možná ani sám neví, jak je dobrá, a přichází na to teprve teď,“ říká o něm Jan Ludvig, bývalý hokejista NHL, který má v klubu na starosti vylepšování individuálních dovedností hráčů. Střednímu útočníkovi drží zdraví, těží z výborně sestavené lajny. Takže? Rozjel gólomet.
V zákulisí se o Michalu Bulířovi před dvěma lety mluvilo jako o možné moderní a rychlejší verzi Pavla Patery. Centr, typický český mozek, který tvoří hru. Počkejte, až vyzraje! Jako by to ale byla chybná vývojová větev. Útočníka složitá řešení a vyšívání nikam neposouvala, navíc loňské zdravotní trable taky dvakrát nepomohly. Zápasil s velkou únavou, lékaři nakonec diagnostikovali virové onemocnění krve, 20 zápasů škrtnul.
Na vyšší úroveň vyskočil až teď. „Na Buldu se mě můžete ptát jedině pod podmínkou, že vydrží a bude dávat dál góly. Jakmile přestane dávat góly, nechci o něm mluvit,“ v žertu pronesl Jan Ludvig, bývalý skvělý hokejista, který má v Liberci na starosti individuální dovednosti.
Góly, o ty jde u sedmadvacetiletého centra v první řadě. Už teď, po 11 zápasech, tedy stále ještě před koncem první čtvrtiny, vyrovnal svoje osobní maximum, které činí 13 tref. „V minulé sezoně jsem marodil a napadalo mi jich tam deset, takže tohle je teď u mě trošku unikát. Uvidíme, jak to půjde dál. Budu pořád ale makat na věcech, co dělám do teď, myslím si, že mi vyhovují.