Kdo ho má na soupisce, ten si libuje. Hrát proti němu je totiž za trest. Umí dát gól, stejně tak se vetřít sokovi pod kůži, usilovně ho deptat. Řečmi, hokejkou v podpaží. To je Radek Smoleňák, potvora na ledě. Jeho Mountfield byl včera blízko tříbodovému exportu, nakonec padl v Liberci v prodloužení 3:4 a jednatřicetiletý útočník netajil naštvání. „Nasrání,“ zdůraznil Smoleňák.

Vrátil se ze Švýcarska, kde se cítil výborně, ale dohromady to Rapperswillu nešlo. Jakmile v Hradci vycítili možnost Radka Smoleňáka znovu angažovat, udělali pro to všechno. Někdejší reprezentant je zpět, ve formě. V takové, že výraz „někdejší“ může pozbýt platnosti.
V Liberci jste nikam nezalezli, šli si pro výhru. Jak moc vás mrzí porážka, byť s bodem?
„Po průběhu zápasu, kdy jsme to vytáhli na 3:2, jsme doufali, že to zvládneme za tři body. Ale jedna chyba (gólmana Maxwella), ke které nemá cenu něco říkat, protože by se stávat neměla, přinesla prodloužení. Tam to mohlo dopadnout na obě strany, já sám trefi l tyčku. Štve mě to. Plácáme se po hřištích soupeřů, a pak si to vlastní blbostí zkazíme.“
Domácí netajili pifku za prohrané vyhecované jarní čtvrtfinále. Mělo to grády, co říkáte?
„Určitě. Liberec má suprově poskládaný tým, dobrého trenéra, který připraví hráče na každý zápas. Ti kluci hrají na hranici únosnosti ve všech směrech, proto jsou zápasy s nimi dobrý. Kdyby takových utkání bylo v lize víc, bavila by víc nás hráče i diváky.“
Vás to pod Ještědem baví dost, nebo ne? V posledním play off jste tu rozhodl klíčový zápas.
„Je fakt, že extra oblíbený tady nejsem. Ale bavilo by mě to tu ještě víc, kdybychom vyhráli. Hlavně, abychom základní fázi dokopali v první šestce, pak se uvidí, kdo se za ten rok líp naučil.“
Do Hradce jste se vrátil cestou ze Švýcarska, máte víc než bod na zápas a práci uděláte i v jiných aspektech hry. Jste maximálně spokonebo jený s nástupem na novou adresu?
„Cítím se dobře, nepopírám. Ještě bychom potřebovali zlepšit zakončení, to nám trochu hapruje. Pohybem si vytváříme dost šancí, ale v produktivitě jsme jaloví. Doma nám to jde, ale chce to vozit body i z venku. Do celkové spokojenosti je daleko, ale taky bychom se mohli plácat někde dole, že jo. Je to všechno o práci. Dnes je každý tým bruslivý, hraje do těla, umí i hokej. Je to o tom vydržet na maximu šedesát minut. Tady jsme to zvládli 58 minut, pak jsme vypnuli.“
V Rapperswillu jste chtěl zůstat o dost déle než pár týdnů. Proč vám to v NLA nevyšlo?
„Já se tam cítil super. Trenér mi dával hodně minut, nemůžu říct špatný slovo. Bohužel, vyhráli jsme tak třikrát z pětadvaceti zápasů. Kvalita na vítězství nebyla. Měli jsme stanovené datum, kdy jsme si měli říct, zda zůstanu do konce sezony, ne. Nás cizinců bylo šest, hrát mohli čtyři. Chtěl jsem zůstat, ale už jsem byl v kontaktu s Hradcem, zabalil se a vyrazil tam, kde je mi fajn.“
Reprezentace? Nejsem Jágr
Klub prezentoval, že v Hradci zůstanete dlouhé roky, bude taková i skutečnost?
„Jo. Mám smlouvu na další sezony, navíc jsem starej a nikdo jinej mě nechce. (směje se) Myslím, že jsem se nacestoval dost. V Hradci mě to baví, kolem týmu jsou fajn lidi a výborní fanoušci.“
Ve formaci máte Petra Koukala, který neměl jednoduchý úvod do sezony. Máte v sobě motivaci pomoci mu zvednout výkonnost na někdejší úroveň, která měla šmrnc?
„U Koukyho se pořád omílají čísla. Jasně, kdyby měl dvacet gólů, nebavíme se o něm. Ještě nám hodně pomůže, co se čísel týká. Kdo se na zápasy dívá poctivě a rozumí hokeji, musí vidět, že chodí na každé oslabení, na důležitá buly, na přesilovky. Zastane spoustu užitečné práce. Není to tak, že když nedá gól, je na ledě k ničemu. Naopak, je za ním vidět ohromná porce práce.“
U týmu zůstává Jaroslav Bednář, akorát v pozici sportovního manažera. Je to pro vás jiné?
„Jasně, musím mu vykat! (usmívá se) Bedýnka je pořád stejnej. Vždycky byl náročnej na sebe i na ostatní. Hokej miluje, dělá ho i teď nejlíp, jak umí. Není to pro něj jednoduchý skočit z voleje z bruslí do kravaty, ale to, co my v týmu potřebujeme, on dělá na 150 procent. Je důležitý, aby kluci, co v hokeji něco dokázali, zůstali u toho a postupně vyměňovali manažerské veterány.“
Povězte mi, nepošilháváte náhodou na národní tým? Trenéru Říhovi odpadávají uvažovaní lídři jako Novotný, Červenka.
„Pan Říha mě zná hodně dobře ze Slovanu, kde jsme spolu strávili nějaký čas. Vycházeli jsme dobře a já bych si za nároďák určitě rád zahrál. Ale chápu, že doba je taková, že každý chce dávat šanci mladým. Pokud jim to půjde, bude všechno v pořádku. Je to věc přírody. Nemůžu přece jezdit na repre v pětačtyřiceti jako Jarda Jágr.“
On a Tomáš Plekanec by mohli už brzy nastoupit za Kladno. Co vy na to jako Kladeňák?
„Jsem na kluky zvědavý. Bylo by super, kdyby se dal Jarda do kupy, společně jim to lepilo a dokopali Kladno do extraligy. Bylo by fajn si ji v budoucnu zahrát na Kladně. Klukům fandím, v létě jsem s nimi trénoval a hrozně moc mi vyšli vstříc. Mají i kvalitní trenéry, kteří tamní pracovité kluky dávají do kupy. Hlavně, aby lidi zase začali chodit na kladenský zimák jako dřív, když chodilo pět tisíc lidí na Patýse s Prochym. To by bylo krásný.“


