Posílí Spartu útočník Pohl? Podepsáno nic není, říká Krupp. Plekance chtěl
Nová útočná akvizice? Zatím ne. Se Spartou začal trénovat bývalý útočník Vítkovic Petr Pohl. Hbitý 32letý forvard působil poslední čtyři roky v Německu. Dvě sezony mimo válel pod Uwem Kruppem za Eisbären Berlín. Jeho angažování ale současný kouč Pražanů popírá. „Vrací se po zranění. Zeptal se, jestli s námi nemůže trénovat. V situaci, kdy máme hodně hráčů mimo, jsem to uvítal. Žádnou smlouvu jsme s ním ale nepodepsali,“ vysvětluje trenér.
Jak je na tom tým s marodkou? Ubývá zraněných hráčů?
„Moc ne, pořád nám jich spoustu chybí. Když vám schází jeden nebo dva, nic moc se neděje. My jich máme mimo pořád šest. Naštěstí v prosinci nehrajeme tolik utkání, takže je čas na doléčení.“
Jak jste spokojený s posilou do obrany Erikem de la Rosem?
„Zatím odehrál dvě utkání. Víme, co po něm chceme. Umí dobře přihrát, výborně vidí hru. Není tolik fyzickým typem obránce, což jsme ale samozřejmě věděli. Pozičně je ale solidní, celkově kvalitní bek.“
Do Vítkovic za něj putoval Blaž Gregorc. Údajně ve Spartě skončil na vlastní žádost.
„Je to tak, chtěl pryč. Přišel s tím, že bude prvním obráncem týmu s velkým ice timem a přesilovkami. Tuto pozici si ale nevybojoval, nedostával tolik času na ledě. Nebyl tady proto šťastný. Máme tady další kvalitní beky, kdyby on hrál 30 minut, pro všechny ostatní by 30 zbývalo, což by nešlo.“
Ve čtvrtek s vámi trénoval útočník Petr Pohl. Stane se novou tváří ve vašich útočných řadách?
„Zatím ne. Petr znám dobře z Německa, kde hrál poslední čtyři roky. Vrací se po zranění, zeptal se, jestli s námi nemůže trénovat. V situaci, kdy máme hodně hráčů mimo, jsem to uvítal. Žádnou smlouvu jsme s ním ale nepodepsali. Zatím se potřebuje dostat do kondice. Pokud vím, v Německu je o něj stále zájem. Není na pořadu dne se o Petrovi vážně bavit.“
Mluvilo se o vašem zájmu o Tomáše Plekance, jak vážné to bylo?
„Stáli jsme o něj, on se ale rozhodl jinak. Celé to bylo jen na něm. Je to výborný hokejista, byl bych šťastný, kdybych ho měl v týmu, pomohl by nám. V současném stavu zraněných jsme se ale upřímně smáli tomu, že by přišel a na křídlech hrál třeba s Jandusem a Beranem. Není to jen hráč z NHL, je všeobecně na jiném levelu. Takové hráče z mé zkušenosti není těžké začlenit do týmu. Nikdo si nemůže dovolit říct: proč hraje on a ne já? Každopádně se rozhodl pro Kometu a my to respektujeme.“
Je před vámi šňůra pěti zápasů venku. Je to pro vás hodně nepříjemné?
„Tak to holt vyšlo. Před tím jsme hráli spoustu zápasů doma, teď nás čekají utkání venku. Pozitivní je, že mezi jednotlivými duely jsou docela dlouhé pauzy, jedna reprezentační. Nebudeme nějak extrémně cestovat, budeme mít hodně času na regeneraci. Nijak si na to nestěžuju.“
Po sérii pěti domácích porážek v řadě to možná dokonce vítáte, ne?
„To zase ne. Nevidím to jako senzaci. Je to prostě fakt. Většina z těch zápasů byla vyrovnaná. Není to tak, že by hráči seděli v kabině a báli se doma vyjet na led. Chceme tu samozřejmě vyhrávat, ale ne vždy to vyjde. Třeba poslední utkání s Třincem jsme odehráli dobře, bod jsme si podle mě zasloužili. Bohužel to neklaplo, nedali jsme dost gólů, ale šance tam byly. Celkově ale přiznávám, že doma nehrajeme tak dobře, jako venku.“
