Smutný kapitán Sparty: Dřeme jak hovada a nic. Je to frustrující
Poprvé měl přišité céčko na rudém dresu. Obránce Jan Piskáček moc toužil po tom, dovést Spartu coby nový kapitán k vítězství. S extraligovým lídrem z Liberce k tomu nebylo daleko. Pražané hráli dobře. Dřeli, makali. Odešli ale s nulou. „Je to těžké, nepříjemné. Hrozně mě to štve,“ smutnil po prohře 1:2 bek.
Srazil vás gól necelé čtyři minuty před koncem. Jak jste ho viděl?
„Malá chyba. Puk se dostal na modrou čáru, oni vystřelili. Odrazilo se to, pak dorážka. Chyba v předbrankovém prostoru. Dostat gól takhle pár minut před koncem je vážně strašné. Bylo pak málo času s tím něco udělat.“
Dvě třetiny jste byli lepší. Je těžké kousat takovou porážku?
„Je to těžké, nepříjemné. Každý to má jinak, ale štve mě to samozřejmě hrozně. Šedesát minut dřete jak s prominutím hovada, pak pět minut do konce dostanete góla. Je to frustrující. Vidíte, že to není úplně špatné. Snažíme se odrazit, co nejvíc to jde, ale maličkosti nás sráží dolů. Bod s Libercem by byl zlatej.“
Může být alespoň povzbuzením pro hlavu, že jste dokázali nejlepší ligový tým takhle potrápit?
„My dokážeme hrát s každým. Že máme výpadky, sami víme. Snažíme se hrát s každým ten stejný hokej. Dneska jsme ukázali, že to umíme. Takové zápasy budou do konce sezony.“
Jen v nich musíte dávat více než jeden gól.
„Přesně tak. Šance tam jsou. Nevím, jestli měl teď dobrej den gólman Liberce. Bylo to o jednom šťastném gólu, ten dali hosti. Myslím, že to byl super zápas pro diváky. Mohly vyhrát oba týmy, bohužel se to odklonilo od nás.“
Poprvé jste nastoupil s kapitánským céčkem na dresu. Jaké to bylo?
„Je to stejné jako bez něj. Je to nějaký závazek, ale v kabině je spousta kluků, kteří ho mohli mít. Jsem ale rád, že ho mám já. Budu ho nosit hrdě.“
